Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tak, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu dopravního prostředku, kterou žalobce přenechal žalovanému k užívání vozidlo Mercedes-Benz, RZ [SPZ] žalovaný se zavázal žalobci platit nájemné. Žalovaný však žalobci neuhradil nájemné za leden až květen 2025, a dluží tak žalobci [částka]. Žalovaný dne [datum] tento dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej uhradit do [datum]. To však neučinil ani přes opakované upomínky žalobce. Žalobce žalovaného naposledy upomínal předžalobní výzvou odeslanou dne [datum].
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Ze žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal co do důvodu i výše dluh ve výši [částka] vzniklý z titulu neuhrazených nájmů za období leden až květen 2025, a to za nájem osobního motorového vozidla Mercedes-Benz V, RZ [SPZ], které žalobce žalovanému pronajal na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal dluh uhradit do [datum].
6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši [částka] i s úroky z prodlení ve výši [datum]. Z kopie vrácené obálky bylo zjištěno, že zásilka byla žalovanému uložena [datum], nebyla však vyzvednuta a vrátila se zpět žalobci.
7. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že žalovaný uznal co do důvodu a výše dluh ve výši [částka] vzniklého z titulu neuhrazeného nájemného za leden až květen 2025, k jehož úhradě byl žalovaný povinen na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Žalovaný se současně zavázal tento dluh uhradit [datum]. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaný však ničeho neuhradil.
8. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „o. z.“):
9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
10. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
11. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
12. Podle § 1908 odst. 2 o. z. dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vzniklý neuhrazením nájemného. Soud měl proto v souladu s § 2053 o. z. za prokázané, že tento dluh v době uznání trval. V řízení nebylo zjištěno, že by dluh z titulu nezaplaceného nájemného za leden až květen 2025 netrval, a žalovaný nic takového ani netvrdil. Soud proto žalobě plně vyhověl a přiznal žalobci též zákonné úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní v souladu s § 160 o. s. ř.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), ze tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši [částka] ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Náklady řízení celkem činí [částka]. Lhůtu k plnění soud stanovil shodně jako ve výroku I. třídenní s povinností plnit k rukám zástupce žalobce (§ 149 o. s. ř.).