Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do [datum], z částky [částka] ve výši 0,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , a žalobkyní. Společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností Emmas [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované dne [datum] poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala jej splatit nejpozději do [datum] společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou v rámci posouzení úvěruschopnosti lustrovala v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. Dále ověřovala solventnost žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji tak, aby žalovaná měla rezervu ve výši 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy uvedených 10 % se musí rovnat minimálně částce životního minima. Žalovaná však na poskytnutý úvěr ničeho neuhradila ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a úroku ve výši [částka]. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně neuznal z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobkyně požadovala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila s tím, že požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a z předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka] s pevnou úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně a s úrokem ve výši [částka]. RPSN byla ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] %. Úvěr byl splatný jednorázově do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalované (do [datum]), kdy žalovaná měla celkem splatit [částka]. Poplatek za sjednání úvěru činil [částka]. Při překročení doby splatnosti poplatek za sjednání úvěru činil [částka] a celková částka ke splacení [částka].
6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že na účet právní předchůdkyně žalobkyně byla dne [datum] z účtu žalované připsána platba ve výši [částka].
7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně žalované poskytla [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou společnosti [právnická osoba].
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně odeslala žalované oznámení o postoupení pohledávky a současně předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k úhradě částky [částka] do tří dnů.
11. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne žalované poskytla částku [částka]. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 30 dnů od poskytnutí úvěru včetně poplatku za poskytnutí úvěru a úroku, kdy dlužná částka celkem činila [částka] a při překročení doby splatnosti [částka]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost [právnická osoba]., která pohledávku následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Žalovaná však ničeho neuhradila.
12. Zjištěný skutkový děj soud právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném k dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům:
18. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku ve výši [částka], kterou zaslala na její bankovní účet. Smlouva ze dne [datum], na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, na kterou je třeba aplikovat právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru.
19. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, či nikoliv. Dospěl k závěru, že žalobkyně uvedené neprokázala. Žalobkyně ani přes výzvu soudu netvrdila, jaké konkrétní doklady její právní předchůdkyně vyžádala od žalované ohledně jejích příjmů a výdajů. Žalobkyně dále obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalovanou prověřila v registrech ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI a vycházela z tvrzení žalované o jejích doložitelných příjmech a výdajích, ani tato tvrzení však nedoložila. Žalobkyně tedy v řízení ani přes písemnou výzvu soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, jak jí ukládá zákon. Vzhledem k tomu, že se na jednání, ke kterému byla řádně předvolána, žalobkyně nedostavila a nepožádala o jeho odročení, nemohla být soudem poučena podle § 118a o.s.ř. o tom, že neunáší své břemeno tvrzení a důkazní. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala splnění podmínky řádného zjištění schopnosti žalované předmětný úvěr splácet a že předmětná smlouva je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.
20. Žalobkyně pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru, požádala, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované částku [částka], přičemž žalovaná z poskytnuté částky žalobkyni nevrátila nic. Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši [částka], o kterou se žalovaná ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila.
23. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána ještě téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalované doručena dne [datum]. V dopise pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně ode dne [datum] do zaplacení.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni poměrnou část nákladů řízení odpovídající jejímu úspěchu ve věci. Žalobkyně měla v řízení úspěch z 60 %, zatímco žalovaná byla úspěšná z 40 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 20 % nákladů řízení (60 - 40). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále z nákladů na zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do [datum], z tarifní hodnoty [částka], a to ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonaný advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé; celkem [částka]), dále paušální náhrada výdajů stanovená dle odstavce 5 téhož ustanovení ve výši [částka] za každý úkon právní služby (celkem [částka]) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku (ve výši [částka]). Náklady řízení činí celkem [částka], přičemž 20 % z této částky představuje [částka]. Lhůtu k plnění určil soud třídenní (§ 160 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).