Výrok
I. Řízení o vzájemném návrhu žalované, kterým se domáhala, aby žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], se zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek až do úplného zaplacení dluhu.
III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, který za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky činí [částka]. Pro případ prodlení s úhradou splátky se žalovaná zavázala k úhradě sankce ve výši [částka]. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra a prostřednictvím Bank iD. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Žalobkyně se domáhala dosud nesplacené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a smluvní pokuty za pět splátek, s nimiž žalovaná byla v prodlení, v celkové výši [částka], a to po zohlednění úhrad žalované ve výši [částka]. Žalovaná tyto částky neuhradila ani přes předžalobní výzvu.
2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalovanou částku již částečně uhradila, a to v částce [částka]. Jistina tak činí nejvýše [částka], které je žalovaná ochotna uhradit. Požadavek žalobkyně na zaplacení částky [částka] je nicméně lichvářský a rozporný s dobrými mravy. Žalovaná opakovaně kontaktovala žalobkyni s žádostí o splátkový kalendář a návrhem smírného řešení, žalobkyně však komunikovala sporadicky, což vedlo k neúměrnému nárůstu dluhu. Žalobkyně svým postupem znemožnila uzavření dohody. Žalovaná současně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], která jí vznikla v důsledku stresu, úzkostí a omezení v běžném životě způsobeným jednáním žalobkyně.
3. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za podaný vzájemný návrh na náhradu nemajetkové újmy, a to do 15 dnů od doručení usnesení; žalovaná byla zároveň poučena, že po marném uplynutí stanovené lhůty soud řízení zastaví a že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Usnesení bylo žalované doručeno do datové schránky dne [datum]. Žalovaná ve stanovené lhůtě (ani později) soudní poplatek nezaplatila a ani ve lhůtě stanovené soudem pro zaplacení soudního poplatku nepožádala o osvobození od soudních poplatků. Soud proto podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, řízení o vzájemném návrhu žalované na náhradu nemajetkové újmy výrokem I. zastavil.
4. Přípisem soudu ze dne [datum] a urgencí ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby se vyjádřila k možnostem smírného řešení sporu. Žalobkyně dne [datum], tedy pouhý jeden pracovní den před termínem konání nařízeného jednání, sdělila, že by byla ochotna akceptovat smírný návrh žalované, aby tato uhradila [částka], z toho [částka] na jistinu a [částka] na náhradu nákladů řízení, a to včetně úroků z prodlení s tím, že se žalobkyně nebrání úhradě dluhu ve splátkách. Takto navrhovaný soudní smír byl nicméně neurčitý, neboť z návrhu není zřejmé, zda uváděná částka [částka] již zahrnuje úroky z prodlení, či zda na jejich úhradě žalobkyně i nadále trvá. Na výzvu soudu k upřesnění návrhu smíru již žalobkyně nereagovala.
5. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, a přesto se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo ve věci jednáno bez její přítomnosti. Protože se účastníci nedostavili k nařízenému jednání, a na výzvu soudu ke sdělení jejich stanovisek nereagovali, nebylo možné při jednání upřesnit případnou podobu soudního smíru mezi účastníky. Soudu proto nezbylo, než uplatněný nárok projednat na nařízeném jednání bez účasti účastníků a na základě provedeného dokazování ve věci rozhodnout.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
7. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. [hodnota] –[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované podnikatelský úvěr k financování podnikatelských potřeb žalované bez omezení konkrétního účelu, a to ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, a to v 5 měsíčních splátkách po [částka] (z toho [částka] připadalo na jistinu a [částka] na poplatek za poskytnutí úvěru). Jednotlivé splátky byly splatné dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši [částka].
8. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla dne [datum] na účet [č. účtu] částku [částka].
9. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici fotografii občanského průkazu žalované.
10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky ve výši [částka], která zbývá k zaplacení z titulu smlouvy ze dne [datum], a to do tří dnů.
11. Z výpisu z živnostenského rejstříku ohledně osoby žalované soud zjistil, že žalovaná má od [datum] živnostenské oprávnění s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
12. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že- dne 21. 5. bylo z e-mailu [e-mail] žalované sděleno, že její e-mail byl předán inspektorovi, který ji bude kontaktovat. Žalovaná dne 28. 5. odpověděla, že ani po týdnu ji nikdo nekontaktoval a ráda by své závazky vyřešila. Téhož dne jí bylo z téhož e-mailu sděleno jméno inspektora [jméno FO] a jeho kontaktní údaje (telefon a e-mail);- dne 13. 6. [jméno FO] na nedoložený e-mail žalované označený předmětem URGENCE odpověděl „ano, můžeme“ a dotázal se, jak to žalovaná vidí s další platbou. Žalovaná se dne 14. 6. optala na možnost rozložení splátek, neboť úroky narůstají a žalovaná má obavu, že bude platit měsíčně [částka] do nekonečna a dluh nikdy nezaplatí;- dne 19. 6. se žalovaná opětovně [jméno FO] dotázala, zda je něco takového možné, a sdělila mu, že má opětovně částku na [částka];- dne 21. 6. bylo žalované z e-mailu [e-mail] sděleno, že celková dlužná částka k ref. číslu [hodnota] -[Anonymizováno] činí [částka]; celý e-mail nicméně nebyl doložen. Téhož dne žalovaná na tento e-mail odpověděla, že zaplatila [částka] a ten, kdo má její dluh na starosti, jí bohužel dále neodpovídá. Obratem jí byla doručena automatická zpráva, že její zpráva byla přijata a inkasní společnost ji bude kontaktovat v nejbližší době;- žalovaná dne 24. 6. na e-mail [e-mail] odpověděla, že inkasní inspektor jí více než týden neodpovídá, a dotázala se, jak se má tedy na splátkách domluvit. Téhož dne jí z e-mailu [e-mail] bylo odpovězeno; předmětem zprávy je kontakt na inkasního inspektora, obsah e-mailu však není patrný. Žalovaná dne 24. 6. odpověděla „ano, to dělám už více jak týden. Nikdo mi neodpovídá“, načež jí opět byla doručena automatická odpověď o přijetí zprávy;- dne 27. 6. žalovaná na [e-mail] napsala, že má zájem vyřešit své dluhy a obrací se na ně s žádostí o konzultaci, neboť inkasní společnost má ve správě jeden z jejích dluhů;- dne 1. 7. žalovaná napsala [jméno FO], že se mu v předchozích dvou týdnech pokoušela psát dva e-maily, na které nedostala odpověď. Má zájem o placenou konzultaci ohledně jejích závazků s tím, že nejde pouze o závazky, které má [jméno FO] ve správě. Dále se žalovaná ptala na možnost rozložení splátek, neboť jí na začátku roku zkrachovalo podnikání a následně se přestěhovala za prací do Norska;- dne 4. 7. bylo žalované z e-mailu [e-mail] sděleno, že celková dlužná částka k ref. číslu [hodnota] -[Anonymizováno] činí [částka]; celý e-mail nicméně nebyl doložen. Téhož dne žalovaná odpověděla, že dluh by byl možná doplacen, pokud by jí někdo odpovídal. Vymahačskou společnost žalovaná kontaktuje několikrát týdně a zůstává bez odpovědi. V reakci na to jí byl doručen automatický e-mail o přijetí zprávy;- dne 10. 7. žalovaná na zprávu s vyčíslením pohledávky na [částka] reagovala tak, že v místě bydliště dávno nebydlí, žije v Norsku a inspektor s ní nekomunikuje, byť se o domluvu snaží již měsíc. Následně jí opět byla doručena automatická odpověď;- dne 15. 9. byla žalované e-mailem zaslána předžalobní výzva, jíž byla žalovaná vyzvána k úhradě [částka] do 3 dnů od doručení upomínky.
13. Z nedatované výzvy k dohodě o řešení závazku a způsobu řešení komunikace soud zjistil, že žalovaná se obrátila na žalobkyni s tím, že vyjádřila zájem o úhradu dluhu a dohodu na splátkovém kalendáři, nicméně inkasní specialista s ní více než měsíc odmítá komunikovat. V důsledku toho se dluh dále navyšuje a dosahuje již dvojnásobku původní výše. Žalovaná nicméně již uhradila [částka] a snaží se dohodnout ohledně celkové dlužné částky. Žalovaná požádala o individuální posouzení žádosti žalované o prominutí navýšené části pohledávky a o nastavení splátkového kalendáře s tím, že žalovaná je ochotna uhradit [částka]. Současně požádala o komunikaci datovou schránkou či e-mailem, neboť se nachází v Norsku. Neustálé navyšování dluhu a výhrůžná komunikace inkasní společnosti žalovanou psychicky ničí a žalovaná je kvůli nim v napětí a stresu.
14. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná z účtu č. [č. účtu] uhradila na účet č. [hodnota] dne [datum] částku [částka].
15. Z listiny označené jako „Payments info“ soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro tuto věc.
16. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:
17. Účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované podnikatelský bezúčelový úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, a to v 5 měsíčních splátkách po [částka] (z toho [částka] připadalo na jistinu a [částka] na poplatek za poskytnutí úvěru). Jednotlivé splátky byly splatné dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalobkyně poskytla dne [datum] na účet žalované částku [částka]. Žalovaná se opakovaně dotazovala inkasních společností, které měly její dluh ve správě, ohledně možnosti rozložení dluhu a splátkového kalendáře. [právnická osoba] komunikovaly s prodlevami a žalovaná je opakovaně urgovala, k dohodě přitom nedošlo. Žalovaná dne [datum] uhradila žalobkyni částku [částka].
18. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi dvěma podnikateli.
19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně přenechala žalované částku ve výši [částka]. Smlouva, na základě které tak žalobkyně učinila, byla smlouvou o úvěru, kterou žalovaná uzavřela jako podnikatel a v řízení nevyšlo najevo, že by úvěr nebyl uzavřen v souvislosti s podnikatelskou činností žalované. Na žalovanou se tak nevztahuje ochrana poskytovaná v obdobných smluvních vztazích spotřebitelům. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení dne [datum] je smlouvou o úvěru ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. V řízení pak bylo prokázáno, že tuto smlouvu smluvní strany uzavřely jako podnikatelé v souvislosti s jejich podnikatelskou činností. Právě s ohledem na povahu úvěru jako úvěru podnikatelského soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako platné právní jednání s tím, že z ujednání smluvních stran vyplývají nároky uplatněné touto žalobou (jistina, sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru a rovněž nárok žalobkyně na pět smluvních pokut po [částka] za prodlení s pěti splátkami).
21. Žalobkyně v žalobě výslovně uvedla, že žalovaná částka [částka] odpovídá nárokům žalobkyně po zohlednění platby žalované ve výši [částka]. Součet žalobkyní požadovaných částek (jistina ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru v celkové výši [částka] a smluvní pokuta ve výši [částka]) odpovídá částce [částka]. Žalobkyně se v řízení domáhá částky o [částka] nižší. Protože žalovaná tvrdila, že uhradila celkem [částka] (a to dne [datum] před podáním žaloby), a z jejích tvrzení ani z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyni něčeho uhradila nad rámec z této částky, dospěl soud k závěru, že žalobkyně platbu žalované ve výši [částka] v žalobě zohlednila.
22. Pro úplnost soud uvádí, že s ohledem na cenu poskytnutého úvěru zvažoval v daném případě možnost užití korektivu dobrých mravů, dospěl ovšem k závěru, že v daném případě nebyly zjištěny takové mimořádné okolnosti, které by zásah do smluvní autonomie smluvních stran pro rozpor s dobrými mravy opodstatnily. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Pokud jde o příslušenství pohledávky, žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky úvěru; soud proto žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. v pravidelných měsíčních splátkách, které soud stanovil ve výši [částka], a to pod ztrátou výhody splátek. Při řádném splácení dluhu bude dluh žalobkyně uhrazen za 10 měsíců, což lze považovat i s ohledem na zájmy žalobkyně za přiměřené. Pro případ, že žalovaná dluh řádně splácet nebude, se stane dluh splatným v plné výši, čímž jsou zájmy žalobkyně z pohledu soudu rovněž dostatečně chráněny.
23. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. tak, že se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává. Soud má ze žalovanou doložené e-mailové komunikace za prokázané, že žalovaná měla snahu řešit danou věc smírně před podáním žaloby. Navrhovala úhradu dluhu ve splátkách, avšak žalobkyně na její návrhy nijak nereagovala; z obsahu e-mailové komunikace je naopak zřejmé, že žalovanou pravidelně vyzývala automatickými e-maily k úhradě dlužné částky a ohledně řešení situace ji případně odkázala na inkasního inspektora, který však se žalovanou poté, co požádala o rozložení splátek, zcela přestal komunikovat. Ostatně žalobkyně řádně nereagovala ani na výzvu soudu, který se snažil o smír mezi účastníky, a to ještě před nařízením tohoto jednání; ačkoliv jí byly výzvy doručovány v říjnu 2025, reagovala až v podání doručeném soudu dne [datum], tedy pouhý jeden pracovní den před termínem konání nařízeného jednání, a to za situace, kdy se z nařízeného jednání omluvila. Za této situace má soud za to, že jsou zde okolnosti zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení (jinak ve věci plně úspěšné) žalobkyni. Žalobkyni jistě nelze ke smírnému řešení sporu nutit, avšak tím, že na návrhy žalované ohledně smírného řešení nereagovala a namísto toho uplatnila svůj nárok u soudu a následně nereagovala ani na výzvy soudu k možnému smírnému řešení, resp. na návrh soudu reagovala tzv. „na poslední chvíli“ těsně před konáním nařízené ho jednání, na které se však nedostavila, tak žalobkyně fakticky znemožnila jakékoliv smírné řešení sporu. Vzhledem ke své nepřítomnosti na nařízeném jednání pak ani nemohla být žalobkyně soudem při jednání vyzvána k tomu, aby se vyjádřila k soudem zamýšlené aplikaci v § 150 o. s. ř.