Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a z částky [částka] od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr s možností postupného čerpání až do výše [částka]. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit dle podmínek stanovených ve smlouvě, kdy první splátka byla splatná dne [datum] a konec kreditového rámce měl nastat dne [datum]. Současně se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované v databázích NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a ověřila, že čistý měsíční příjem žalované činil [částka]. Žalobkyně žalované dne [datum] poskytla na bankovní účet částku [částka]. Žalovaná si současně zvolila volitelné služby Klidné spaní za poplatek ve výši [částka] a službu Presto za poplatek ve výši [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a žalobkyně proto dne [datum] smlouvu vypověděla. Dne [datum] se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Žalobkyně se proto domáhala dosud nesplacené jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], poplatku za službu Klidné spaní ve výši [částka] a poplatku za službu Presto ve výši [částka]. Dále se žalobkyně domáhala smluvní pokuty ve výši [částka], která představuje 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za období od [datum] do [datum], tedy za prvních 90 dnů prodlení žalované s úhradou.
2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalované, která byla k jednání řádně a včas předvolána, přičemž se z jednání neomluvila ani nepožádala o jeho odročení. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.
4. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek, informace pro spotřebitele, souhlasu se zpracováním osobních údajů a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr s možností postupného čerpání až do výše [částka] s úrokem ve výši 1,066 % denně. Poplatek za vyplacené tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 2448,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách, nejméně však v minimální výši s tím, že přehled splátek jí bude dostupný v klientské sekci. Žalovaná si dále zvolila službu Presto ve výši [částka] za expresní vyplacení každé tranše a službu Klidné spaní ve výši [částka] za možnost odkladu splatnosti splátek o 60 dnů. Pro případ prodlení žalované bylo sjednáno právo žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně byla současně oprávněna úvěr zesplatnit v případě prodlení žalované alespoň 91 dnů se splácením alespoň jedné splátky za předpokladu, že předem vyzve žalovanou k uhrazení dlužných splátek a poskytne jí nejméně 30denní lhůtu k úhradě.
5. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že žalovaná měla od [datum] do [datum] splácet denně [částka].
6. Z autorizace ověření totožnosti bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] ověřila totožnost žalované náhledem na bankovní účet.
7. Z listiny označené jako „Identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně zpracovala listinu, v níž uvedla příjmové transakce za období od [datum] do [datum], které údajně ověřila z bankovního výpisu žalované.
8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela z toho, že v domácnosti žalované jsou 3 osoby, z toho všechny s příjmem. Ověřený čistý měsíční příjem žalované je [částka] měsíčně, čistý měsíční příjem uvedený žalovanou byl ve výši [částka]. Ohledně výdajů vycházela žalobkyně z toho, že žalovaná má pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši [částka], na bydlení ve výši [částka], na další nezbytné výdaje ve výši [částka] a ostatní zbytné výdaje ve výši [částka]. Žalobkyně dále započetla rezervu pro výdaje ve výši [částka]. Dospěla k závěru, že vypočítané minimální výdaje žalované jsou ve výši [částka] a disponibilní příjem žalované tak činí [částka].
9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet žalované pod variabilním symbolem [var. symbol] připsána částka [částka].
10. Z listiny označené jako „Prodlení v délce 91 dní“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že nejstarší neuhrazená splátka je 91 dní po splatnosti a žalobkyně proto smlouvu s okamžitou platností vypovídá, a vyzvala ji k úhradě částky [částka] s tím, že tato částka je nyní splatná v plné výši.
11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky [částka] do tří dnů; výzva byla žalované dne [datum] odeslána.
12. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění relevantní pro posouzení věci.
13. Na základě předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr s možností postupného čerpání až do výše [částka] s úrokem ve výši 1,066 % denně. Poplatek za vyplacené tranše úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. RPSN činila 2448,88 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných denních splátkách po [částka] denně, nejméně však v minimální výši s tím, že přehled splátek jí bude dostupný v klientské sekci. Žalobkyně poskytla dne [datum] žalované na bankovní účet částku [částka]. Žalobkyně úvěr k [datum] zesplatnila. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum], kterou žalované téhož dne odeslala. Žalovaná však ničeho neuhradila.
14. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.
15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr, či nikoliv.
22. Žalobkyně se omezila na tvrzení, že před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované v databázích NRKI a BRKI, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a rovněž v dalších veřejně dostupných či interních registrech, a že dále vycházela z informací získaných prostřednictvím licence AISP, tato tvrzení však nijak nedoložila. Žalobkyně dále tvrdila, že nahlédla na účet žalované, z něhož ověřila příjmy s tím, že čistý měsíční příjem žalované činil [částka], ani toto tvrzení však dostatečně nedoložila; přehled příjmových transakcí vytvořený žalobkyní neprokazuje, že tyto příjmy skutečně na bankovní účet žalované přicházely. Nadto z výpisu posouzení úvěruschopnosti plyne, že žalobkyní ověřený příjem činil pouze [částka] měsíčně[částka] částka, byla příjmem tvrzeným žalovanou. Především však žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by jakkoliv zkoumala skutečné výdaje žalované; její tvrzení ohledně zkoumání transakcí na účtu žalované se týkala pouze příjmů. K výzvě soudu ze dne [datum] se nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva doručena dne [datum], a protože se k jednání nedostavila, nemohl ji soud poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobkyně tak netvrdila ani neprokázala, jaké konkrétní doklady vyžádala od žalované ohledně jejích výdajů a neprokázala ani, že úvěruschopnost žalované ověřila v jí tvrzených registrech. Žalobkyně proto neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně toho, že řádně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Soud tedy uzavřel, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, a neplatná jsou proto i ujednání zakotvující nárok žalobkyně na úroky, pokuty či poplatky.
23. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.
24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalované celkem částku [částka]. Žalobkyně se domáhala úhrady jistiny ve výši [částka], přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoliv uhradila. Částka ve výši [částka] tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud proto žalované uložil povinnost žalobkyni tuto částku zaplatit, a to se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. Splatnost pohledávky určil soud k [datum]. Ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla žalované odeslána ještě téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Soud tedy s ohledem na citované ustanovení vycházel z toho, že výzva byla žalované doručena dne [datum]. V dopise pak byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů od obdržení dopisu. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zákonné úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 12 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
27. Ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a z částky [částka] od [datum] do [datum], pak soud žalobu zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaná v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná. Ta byla však v řízení zcela pasivní a žádné náklady jí nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.