3 C 178/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Část úvěru byla použita ke konsolidaci stávajících úvěrů žalovaného a část mu byla poskytnuta neúčelově. Žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 6,5 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Vedle toho byl žalovaný povinen hradit poplatky a úhrady za sjednané pojištění. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a žalobkyně proto úvěr k [datum] zesplatnila a uplatnila právo na smluvní pokutu ve výši 20 % ze součtu splátek splatných po zesplatnění. Žalovaný žalobkyni celkem uhradil [částka]. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši [částka], poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši [částka] a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], a dále úroku ve výši 6,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný na tuto částku žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu.

2. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla věc postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. Zdejší soud měl postoupení věci za předčasné, a proto s ním vyslovil nesouhlas. Usnesením Krajského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] bylo vysloveno, že nesouhlas zdejšího soudu s postoupením věci je důvodný, neboť nebylo dostatečně pátráno po skutečném bydlišti žalovaného. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla věc opět postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému s tím, že se nepodařilo zjistit skutečné bydliště žalovaného, a místně příslušný je tak zdejší soud s ohledem na trvalý pobyt žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil ani nepožádal o jeho odročení. Žalobkyně se z jednání omluvila z důvodu, že se nepodařilo zajistit substituční zastoupení z důvodu kolize spolupracující advokátů v [jméno FO] a okolí, a požádala o jeho odročení. Soud však nepovažoval omluvu žalobkyně za včasnou (omluva byla doručena soudu pouhé 3 dny před nařízeným termínem jednání a více než měsíc poté, co bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno předvolání k jednání) a ani důvodnou. Substituční zastoupení je možností, jak zajistit zastoupení účastníky v případě, pokud účastníkem řádně zplnomocněný advokát z nějakého důvodu toto zastoupení vykonat nemůže. Tvrzené (avšak ničím nedoložené) kolize spolupracujících advokátů tak nemohou být důvodem pro vyhovění žádosti o odročení nařízeného jednání, pokud nebyly tvrzeny žádné důvody, které by bránily v účasti [Jméno advokáta] jakožto řádně zplnomocněnému zástupci žalobkyně.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, má střední vzdělání, nevyživuje žádné osoby, od [datum] bydlí ve vlastním domě či bytě, je zaměstnán jako dělník/řemeslník u [právnická osoba] na dobu určitou od [datum] do [datum] a není ve zkušební době. Jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce měl být [částka] a celkový čistý měsíční příjem jeho domácnosti pak [částka]. Ostatní nezbytné měsíční náklady byly uvedeny v nulové výši. Žalovaný žádal o úvěr ve výši [částka], který by splácel po 120 splátkách.

8. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] Bank, a.s., z produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od [datum] a z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit s úrokem ve výši 6,5 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po [částka]. Dále se žalovaný zavázal měsíčně hradit pojištění ve výši [částka]. RPSN činila 6,76 %. Celkem se žalovaný zavázal uhradit [částka]. Úvěr měl být co do částky [částka] poskytnut ke konsolidaci úvěru uzavřeného mezi žalovaným a Hello bank! [jméno FO]. Zbývající část jistiny měla být poskytnuta žalovanému na bankovní účet, a to neúčelově. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za zaslání písemné upomínky ve výši [částka] a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši [částka]. Při prodlení žalovaného s úhradou pohledávek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit dluh žalovaného za ihned splatný.

9. Ze sazebníku poplatků platného od [datum] soud zjistil, že poplatek za zaslání upomínky při konsolidaci půjček činil [částka], poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný činil [částka] a smluvní pokuta za opakované prodlení se splátkou činila 20 % z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy po dni prohlášení úvěru za splatný.

10. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala tak, že posoudila údaje uvedené v žádosti o úvěr ze dne [datum], lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích a ověřila jeho příjem z doložených dokumentů žalovaného. Do výdajů žalovaného byly započteny žalovaným uvedené údaje, částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení a případné měsíční splátky dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Konkrétně právní předchůdkyně žalobkyně od příjmu ve výši [částka] odečetla externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky ve výši [částka] a životní náklady ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši [částka], který ověřila z dokladu o příjmu s tím, že žalovaný je zaměstnán na dobu určitou. Dále vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, bydlí ve vlastním domě či bytě a čistý měsíční příjem jeho domácnosti je [částka]. Podíl žalovaného na nákladech na bydlení je 54,22 %. Dosavadní externí splátky žalovaného jsou ve výši [částka], ostatní výdaje žalovaného jsou v nulové výši.

11. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici potvrzení od [právnická osoba] ze dne [datum] o tom, že žalovaný je u této společnosti zaměstnán jako skladník/manipulant, a to od [datum] na dobu určitou do [datum] s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce ve výši [částka] s tím, že příjem je mu vyplácen na bankovní účet. Hrubý příjem žalovaného za posledních 10 měsíců byl [částka], čistý příjem pak [částka].

12. Z výpisů z úvěrového účtu č. [č. účtu] bylo zjištěno, že k [datum] byl konečný zůstatek ve výši [částka]. Jistina po splatnosti činila [částka], splatný smluvní úrok činil [částka], splatný úrok z prodlení z jistiny činil [částka], splatný úrok z prodlení z úroku činil [částka], splatné poplatky, pojištění a pokuty činily [částka]. Celkem bylo splatno [částka].

13. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že prohlašuje úvěr na částku [částka] za splatný k [datum] s tím, že dlužnou částku ve výši [částka] má žalovaný uhradit nejpozději do [datum].

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně částečné kopie přílohy č. [hodnota] - seznamu postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě ze dne [datum] a z potvrzení o úhradě úplaty ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] s tím, že žalobkyně uhradila dohodnutou úplatu za postoupené pohledávky.

15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum].

16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka], a to do [datum]. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum].

17. Z provedeného dokazování měl soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit s úrokem ve výši 6,5 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po [částka]. Dále se žalovaný zavázal měsíčně hradit pojištění ve výši [částka]. RPSN činila 6,76 %. Celkem se žalovaný zavázal uhradit [částka]. Úvěr měl být co do částky [částka] poskytnut ke konsolidaci úvěru uzavřeného mezi žalovaným a Hello bank! [jméno FO]. Zbývající část jistiny měla být poskytnuta žalovanému na bankovní účet, a to neúčelově. Při prodlení žalovaného s úhradou pohledávek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit dluh žalovaného za ihned splatný. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posuzovala tak, že ověřila příjem žalovaného z doloženého dokladu a od něj odečetla částku životního minima, částku normativních nákladů na bydlení a měsíční splátky externích závazků. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka], z toho, že žalovaný bydlí ve vlastním domě či bytě a čistý měsíční příjem jeho domácnosti je [částka], že externí splátky žalovaného jsou ve výši [částka] a jeho ostatní výdaje jsou v nulové výši. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr k [datum] zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a postoupení pohledávky dne [datum] oznámila žalovanému. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky do [datum].

18. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.

19. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.

20. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, jak bylo její povinností podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně měla k dispozici potvrzení o příjmu žalovaného, z něhož řádně ověřila jeho příjmy. Nijak však nezkoumala skutečné výdaje žalovaného, neboť od příjmu odečítala vyjma interních splátek pouze životní náklady ve výši [částka] dle statistických dat.

25. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalovaného o jeho výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že tvrzená výše výdajů působila značně nevěrohodně. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že vedle výdajů na bydlení a externí splátky zjištěné žalobkyní žádné jiné výdaje nemá. Tvrzení, že žalovaný nevynakládal žádné finanční prostředky na dopravu, volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky apod. stanovené alespoň racionálním odhadem, který lze v rámci odborné péče rozumně očekávat, je zcela nevěrohodné. Za takové situace se právní předchůdkyně žalobkyně neměla spokojit s tvrzeními žalovaného a bylo naopak namístě výdaje žalovaného a jeho schopnost úvěr splácet blíže zkoumat. Výpisy z účtu, z nichž by mohly být určité výdaje (včetně plnění jiných dluhů) patrné, nebyly požadovány, resp. nebyly soudu k důkazu předloženy.

26. Podle § 2991 odst. 1 o. z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Na závěr pak soud přihlédl k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný jí z poskytnuté částky vrátil [částka]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni či její právní předchůdkyni nad rámec této částky něčeho uhradil, a žalovaný nic takového ani netvrdil. Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši [částka], o kterou se žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil.

28. Pokud jde o příslušenství pohledávky, má soud za to, že ke splatnosti pohledávky došlo v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum], a to po uplynutí lhůty v ní uvedené, tj. dne [datum]. Žalovaný povinnost dluh uhradit nesplnil a dostal se tak následujícího dne do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 o. s. ř. patnáctidenní tak, aby měl žalovaný delší lhůtu ke splnění své povinnosti.

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy oba účastníci řízení měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaný pak v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 68 %, žalovaný v rozsahu 32 %. V řízení byl proto úspěšný žalovaný, kterému přísluší náhrada 36 % nákladů řízení (68 % - 32 %). Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), stanovená z tarifní hodnoty ve výši [částka] ve výši [částka] za celkem tři úkony právní služby vykonané advokátem (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé; celkem [částka]), tři paušální náhrady výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do [datum] (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh ve věci samé) a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za vyjádření žalobce z [datum] a ze dne [datum], neboť je nepovažuje za účelně vynaložené. Skutková tvrzení obsažená v doplňujícím vyjádření ze dne [datum] měla být již součástí žaloby a vyjádření ze dne [datum] není vyjádřením ve věci samé, ale toliko sdělením informací na výzvu soudu dle § 128 o.s.ř. Celkem náklady řízení činí [částka]. Žalobkyně má právo na náhradu 36 % těchto nákladů, tedy [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena shodně jako nárok ve věci samé patnáctidenní, aby měl žalovaný dostatek času ke splnění své povinnosti, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).