RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

3 C 40/2026

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 2026-03-19Č. j.: 3 C 40/2026-68Soudkyně: JUDr. Jana Líznerová Ph.D.,Agenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-04-22Předmět řízení: o 15 626 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2026:3.C.40.2026.1
bezdůvodné obohacenínáhrada nákladůpostoupení pohledávkysmlouva o úvěrudokazováníneplatnost smlouvylhůtynáklady řízení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Označená místa (71) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:- částky , částka- zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplaceníse žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen: „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr v celkové výši [částka] ([částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]). Úvěr jí vyplatila na bankovní účet. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila dle tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně k lustracím a tvrzeným příjmům a výdajům nemá dokumentaci. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a právní předchůdkyně žalobkyně tak úvěr zesplatnila k [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní výzvu z [datum]. Žalobkyně se tak domáhala pohledávky ve výši [částka] sestávající z nesplacené jistiny a smluvního úroku ve výši [částka] s příslušenstvím. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznávala, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádně neověřila její úvěruschopnost. Právní předchůdkyně žalobkyně nadto zneužila nízkého věku a neznalosti žalované. Dále žalovaná sporovala výši smluvního úroku a jeho přirůstání k jistině.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků řízení, kteří se z účasti na jednání omluvili s tím, že žalovaná o odročení jednání nepožádala a žalobkyně souhlasila s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr do výše [částka]. Žalovaná se zavázala jej splácet s úrokovou sazbou 200 % ročně ve splátkách s počáteční výší [částka] s tím, že výše se každý měsíc mění a bude vždy žalované sdělena e-mailem. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s tím, že úvěr žalovaná může čerpat po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně, vždy maximálně do výše úvěrového rámce. RPSN činila 537,20 %. Při prodlení žalované se splacením kterékoliv splátky byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna ve lhůtě 30 dnů prohlásit úvěr za okamžitě splatný (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], vždy na účet č. [č. účtu] (zjištěno z výpisu z účtu banky Creditas, ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] a z výpisu z účtu č. [č. účtu] za únor a březen 2025). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou dne [datum] vyzvala k uhrazení částky [částka], z čehož [částka] činila jistina, [částka] smluvní úrok, [částka] smluvní pokuta a [částka] poplatky za upomínku (zjištěno z výzvy ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně evidovala úhrady v celkové výši [částka], kdy dne [datum] bylo uhrazeno [částka] a dne [datum] bylo uhrazeno [částka] (zjištěno z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dodatku č. [hodnota] a seznamu pohledávek). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a plné moci). Téhož dne žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě částky [částka], přičemž z toho [částka] tvořila jistina a [částka] náklady právního zastoupení. Částku měla žalovaná uhradit do tří dnů. Obě písemnosti byly žalované zaslány dne [datum] (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby a potvrzení o podání doporučené zásilky).

8. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla bezúčelový spotřebitelský revolvingový úvěr, na jehož základě žalované vyplatila celkem částku [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 200 % ročně; RPSN činila 537,20 %. Žalovaná celkem uhradila [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou dne [datum] vyzvala k uhrazení dlužné částky. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalované bylo oznámení o postoupení pohledávky zasláno dne [datum] společně s předžalobní výzvou žalobkyně, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení.10. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům.16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně se v tomto ohledu při svých tvrzeních omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně dostupných databázích a z tvrzení žalované o jeho příjmech a výdajích. Tato tvrzení však nedoložila a uvedla, že dokumentaci o lustraci ani tvrzení žalované nemá k dispozici. Ze samotných tvrzení žalobkyně však vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřovala skutečné příjmy a výdaje žalované. Takové zkoumání úvěruschopnosti žalované nelze považovat za dostatečné. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila pouze s nedoloženými tvrzeními žalované o jejích příjmech a výdajích, pak svou zákonnou povinnost nesplnila. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila podmínku řádného zjištění schopnosti žalované úvěr splácet, a předmětná smlouva je proto absolutně neplatná.17. Žalobkyně pro případ závěru o absolutní neplatnosti smlouvy navrhla, aby jí soud přiznal nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši vyplacené jistiny.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku ve výši [částka]. Žalovaná z této částky žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátila celkem [částka]. Soud proto vyhověl žalobě pouze částečně v rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši [částka], o kterou se žalovaná ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila.20. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, přihlédl soud k tomu, že žalovaná je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V řízení nebylo zjištěno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o splatnosti. Splatnost proto určuje až soud v rámci tohoto řízení, a to na základě jemu dostupných informací. To s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v současnosti vylučuje nárok žalobkyně na úroky z prodlení. Proto soud žalobu zamítl i v rozsahu žalobkyní požadovaných úroků z prodlení.21. Splatnost pohledávky nicméně soud určil s ohledem na lhůtu určenou k předžalobní výzvě, v níž byla žalované k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta k plnění do 3 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná přitom na výzvu nijak nereagovala a v této lhůtě ani později nesdělila, že by nebylo v jejích možnostech jistinu uhradit ve lhůtě navržené žalobkyní. Lhůtu určenou v předžalobní výzvě proto soud považuje za dobu přiměřenou možnostem žalované jakožto spotřebitele.22. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla v řízení úspěch v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku (co do částky [částka]), žalovaná pak v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku (co do částky [částka] zahrnující i příslušenství). V řízení byla tedy úspěšnější žalovaná. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 38 %, žalovaná v rozsahu 62 %. Žalovaná má tak právo na náhradu 24 % nákladů řízení (62 % - 38 %). Tyto náklady tvoří paušální náhrada výdajů nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 (dále jen: „vyhláška“) za analogického použití § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), a to ve výši [částka] za jeden úkon (odpor z [datum]). Žalovaná má právo na náhradu 24 % této částky, tedy [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní.23. Při vyhlášení rozhodnutí soud nesprávně uvedl, že má být náhrada nákladů řízení uhrazena k rukám zástupce žalobkyně; protože v řízení byla úspěšnější žalovaná, která v řízení nebyla zastoupena, soud v písemném vyhotovení rozsudku tuto zřejmou nesprávnost (§ 164 o. s. ř.) opravil.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací