3 C 51/2024

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhali určení, že jsou v rámci společného jmění vlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] zapsaného na listu vlastnictví č. [hodnota] vedeném pro katastrální území [k.ú.], obec [adresa], Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] -západ (dále jen: „pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] “).

2. Žalobu odůvodnili tak, že mají ve společném jmění jednak pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], a dále pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], vše zapsáno na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [k.ú.] (dále též jen: „pozemek parc. č. [hodnota] “ a „pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] “). Žalovaný je pak zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobci počátkem roku 2023 zjistili, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] nemá svou původní výměru [Anonymizováno] m2, ale výměru [Anonymizováno] m2. Dále zjistili, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] se nachází tam, kde se původně nacházela část obou pozemků ve vlastnictví žalobců. Žalobcům není známo, jak k takové situaci došlo, nicméně pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byl zanesen do katastrální mapy s uvedením vlastnického práva žalovaného bez vědomí žalobců. To vede k situaci, že část nemovitostí žalobců se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] který je dle katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Stav zapsaný v katastru nemovitostí tak není v souladu se skutečným stavem věci.

3. Žalobci nabyli pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře 76 m2 a pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře 203 m2 kupní smlouvou ze dne [datum] od manželů [jméno FO], a to včetně všech jejich součástí a příslušenství. Na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] se nacházela rozestavěná stavba rodinného domu, jehož součástí byla mj. i garáž. V době uzavření kupní smlouvy bylo na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] dostatek prostoru pro garáž, která je na tomto pozemku také zakreslena v geometrickém plánu ze dne [datum]. Žalobci měli k dispozici i geometrický plán ze dne [datum] a kupní smlouvu mezi manželi [jméno FO] a Českou republikou ze dne [datum], na základě které pozemky nabyli manželé [jméno FO]. Žalobci před podpisem smlouvy nemovitost několikrát navštívili. Pozemky, které žalobci kupovali, byly vymezeny zdí garáže a základem plotu včetně zabudovaných plotových tyčí; přirozenou hranici tvořil také svah, který navazoval na pozemky nabývané žalobci. Na garáž navazovala opěrná zeď. Dne [datum] bylo na garáž vydáno kolaudační rozhodnutí. Dne [datum] se uskutečnilo jednání, jehož se účastnili účastníci řízení, otec žalovaného a zaměstnankyně stavebního úřadu, kde bylo jednáno o povolení nástavby nad garáží. Otec žalovaného jako tehdejší vlastník sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] vznesl proti záměru nástavby námitku s tím, že by nástavba byla vedena při hranici pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a že na pozemku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] hodlá postavit dům. [adresa] mezi pozemky ani to, že by se garáž a případná nástavba měla nacházet na pozemku žalobců, zpochybněna nebyla. Z pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byly následně odděleny pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] výměry pozemků ve vlastnictví žalobců však zůstaly stejné. Žalovaný následně dne [datum] žalobce vyrozuměl o existenci pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] s tím, že tento pozemek je v jeho vlastnictví a že se na tomto pozemku nachází garáž žalobců. Na nabídku žalobců k odkoupení pozemku však již nereagoval.

4. Dne [datum] došlo ke změně výměry pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] z [Anonymizováno] m2 [Anonymizováno] po změně výměr obnovy operátu; o té však žalobci nebyli informováni. Žalobci od podpisu smlouvy dne [datum] do podání žaloby užívají celou zakoupenou plochu včetně garáže, a to včetně současného pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jehož pozice a výměra jsou v zásadě shodné s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] tak, jak jej žalobci zakoupili a jak byl zanesen v geometrickém plánu ze dne [datum]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] není v terénu nijak ohraničen, a žalobci tak byli v dobré víře ohledně jejich práva užívat pozemek, který jim byl předán předchozími vlastníky. Žalobci tak k pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] vydrželi vlastnické právo, neboť jej v dobré víře drželi nejméně od [datum] do [datum] (tedy do doby, kdy byli žalovaným vyrozuměni o existenci pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]). K[Anonymizováno] vydržení přitom došlo v roce 2004, tedy po deseti letech nepřetržité držby, přičemž žalobci drželi celý pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v rozsahu dle geometrického plánu z roku 1994 (s tím, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] vznikl v roce 1998 a předtím se jednalo o část pozemku [Anonymizováno] /[Anonymizováno]) tak, jak byl vymezen zdmi garáže a oplocením. Žalobci pozemek i stavby na něm se nacházející průběžně udržovali, například v roce 1994 vnitřní ocelovou konstrukcí zesílili stěny garáže, v roce 1996 opravili izolaci a dlažby terasy a garáže, v roce 2000 opravili hydroizolaci terasy nad garáží a v roce 2013 opravili terasy garáže. Nadto mohlo dojít i k vydržení mimořádnému, neboť žalobci pozemek užívali po dobu delší než 30 let.

5. Žalovaný nárok žalobců neuznával a namítal, že podmínky pro vydržení pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nebyly v případě žalobců splněny. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], resp. dříve pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], je ve vlastnictví žalovaného a jeho právních předchůdců od roku 1923, což žalobcům muselo být známo. Vlastníkem pozemku byl nejprve otec žalovaného [jméno FO]. Žalobci od roku 1994 jednali s otcem žalovaného o možnosti odkupu pozemku, což samo o sobě popírá poctivost držby žalobců. Garáž žalobců byla postavena v rozporu s projektovou dokumentací rodinného domu z roku 1992, která počítá se zcela jiným umístěním a rozměry garáže. V řízení o povolení stavby garáže i během její kolaudace byl otec žalovaného ze strany stavebního úřadu opomenut a žádné námitky proti její stavbě či kolaudaci nemohl vyjádřit. V kolaudačním rozhodnutí k rodinnému domu žalobců bylo nicméně uvedeno, že předmětem kolaudačního rozhodnutí není přístavba garáže. Dva týdny poté žalobci poprvé vyjádřili zájem o odkup části pozemku žalovaného, což svědčí o účelovosti jejich současného postupu. Dne [datum] se pak konalo místní šetření, kde žalovaný a jeho otec uplatnili námitku proti přístavbě domu a žalovaný výslovně zmínil, že po uzavření dědického řízení bude pozemek parc. č. [parcela] rozdělen na více pozemků. Žalobci byli tomuto místnímu šetření přítomni a bylo jim vytknuto, že garáž stojí na pozemku rodiny žalovaného a koliduje s jejich záměrem na pozemku postavit rodinný dům. Žalobci ještě v roce 1996 otci žalovaného sdělili, že jejich zájem o koupi pozemku trvá, aby jej mohli zvelebit a nevalila se jim voda na jejich pozemek. Žalovaný pak nabyl spoluvlastnický podíl v dědickém řízení po svém otci a na základě dohody s ostatními spoluvlastníky ze dne [datum] se stal výlučným vlastníkem mj. pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Žalobci o vlastnických poměrech k pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] (dříve pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]) věděli a dlouhodobě ignorovali stav zapsaný v katastru nemovitostí, byť z dokládaných listin je zřejmé, že do katastru nemovitostí opakovaně nahlíželi. V souvislosti s jimi realizovanými stavebními pracemi navíc bylo vyhotoveno mnoho výkresů a geometrických plánů zachycujících mj. i hranice pozemků žalobců s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Na hranicích pozemků žalobců a žalovaného se navíc od 90. let nacházel plastový mezník, který se na dané hranici nachází dosud, a dříve hranice vymezoval též hraniční kolík. Garáž ani přístavek rodinného domu, které se nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], nejsou dosud zapsány do katastru nemovitostí, a to proto, že žalobci nedoložili právní titul k pozemkům pod těmito stavbami. Pokud byla v kupní smlouvě popsána jako součást kupovaných nemovitostí garáž, na vlastnických poměrech k pozemku žalovaného to nic nemění. Žalovaný sice dlouhodobě pracoval v zahraničí, do dané lokality však pravidelně jezdil, kontroloval katastrální mapu a stav zápisu v katastru nemovitostí; hranice pozemků přitom nikdo nezpochybňoval. V roce 2007 žalovaný žalobce upozornil, že se garáž nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který je v jeho vlastnictví. Pokud pak jde o změnu výměry pozemků žalobců v katastru nemovitostí, k tomu došlo v důsledku digitalizace katastru nemovitostí, kdy byly mapy překresleny do podoby odpovídající skutečnému stavu. Žalovaný však neodpovídá za to, jak byly pozemky žalobců evidovány v katastru nemovitostí; jejich rozměry si žalobci měli ověřit při uzavření kupní smlouvy. Žalobci se navíc domáhají určení vlastnického práva k celému pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, což je ve vztahu k celkové výměře pozemků žalobců významná plocha a žalobci současně ani neprokazují, že by jim mělo svědčit právo k celému tomuto pozemku. Postup žalobců je účelový, neboť žalobci k podání žaloby přistoupili až 17 letech poté, co se jim nepodařilo se žalovaným dohodnout na odkupu pozemku. Uplynulá doba žalovanému značně ztěžuje možnost hájit svá práva. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu zamítl.

6. Žalobci se k tvrzením žalovaného vyjádřili tak, že nikdy nejednali o koupi pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], neboť ten v roce 1994 neexistoval. Žalobci jednali s [jméno FO] o odkupu části pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], a to s cílem zvětšit pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nad rámec toho, co nabyli kupní smlouvou. Tehdejší vlastník se o pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] nestaral, což vedlo k imisím a žalobci měli za to, že o využívání pozemku ani nemá zájem. V rámci těchto jednání nebylo zmíněno, že by stavba žalobců zasahovala do pozemku parc č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. O tom, že se garáž nachází na pozemku žalobců, neměl pochybnost ani stavební úřad, neboť jinak by nevydal stavební povolení k nástavbě nad garáží. V rámci připomínek k této nástavbě bylo řešeno pouze to, že nástavba bude umístěna příliš blízko k pozemku žalovaného, nikoliv že by do něj měla zasahovat. Zapsání garáže do katastru nemovitostí nebylo dle žalobců nezbytné, neboť garáž byla postavena v rámci stavebního povolení na dům v rámci pozemku parc. č. st. 666. Existence hraničního kolíku pak nebyla v řízení prokázána, a pokud jde o hraniční mezník, ten nebyl na hranici umístěn v době, kdy žalobci nemovitosti přebírali. Po zjištění jeho existence ho žalobci považovali za označení vnější hranice svého pozemku. Žalobci poukázali na to, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] je dodnes označen jako orná půda, ačkoliv je od roku 1992 zjevně zastavěn; to samo o sobě vyvolává pochyby o způsobu dělení pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]. Současně není pravdou, že by žalobci pravidelně nahlíželi do katastru nemovitostí, neboť všechny listiny byly vyhotoveny v době sepisu žaloby a tyto listiny pouze slouží k dokumentaci změny výměr pozemku žalobců. Žalobu na vydržení neměli žalobci důvod podávat dříve, neboť až v roce 2023 byli při objednání tepelného čerpadla na garáž upozorněni instalační firmou na situaci v katastru nemovitostí. Naopak je to žalovaný, kdo po dobu 33 let nepodnikl kroky k ochraně svých práv.

7. V rámci řízení zjistil soud na základě shodných tvrzení účastníků a z výsledků provedeného dokazování níže uvedené skutečnosti:

8. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobci v únoru 1994 nabyli pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je nyní stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.] a obci [adresa], že v době nabytí předmětných nemovitostí žalobci byla v katastru nemovitostí evidována celková výměra předmětných převáděných nemovitostí [Anonymizováno] m² a že na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] již byla rozestavěna stavba rodinného domu.

9. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že v době nabytí předmětných nemovitostí žalobci sousedily tyto nemovitosti s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.], který byl ve spoluvlastnictví více osob, kdy jedním ze spoluvlastníků byl též otec žalovaného.

10. Dále bylo ze shodných tvrzení účastníků zjištěno, že žalobci měli až do roku 1996 zájem odkoupit blíže neurčenou část přiléhajícího pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a že z části pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] přiléhajícího k nemovitostem žalobců se později oddělil pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a že z pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] se později oddělil pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který přiléhá k nemovitostem žalobců.

11. Ze shodných tvrzení účastníků bylo rovněž zjištěno, že v současné době činí výměra nemovitostí žalobců, tj. pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je nyní stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], celkem [hodnota] m², a že garáž přiléhající k domu žalobců se v současné době fakticky částečně nachází na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno].Ke stavebnímu řízení12. Z geometrického plánu ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že byl pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] evidován s rozměry [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] x [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ze tří stran pak tento pozemek obklopoval pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] tak, že společně tyto pozemky tvořily přibližně tvar obdélníku, který měl na jedné kratší straně (směrem do ulice hraničící s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno]) délku [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno] m a na druhé kratší straně na konci zahrady (hraničící s pozemky parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno]) délku celkem [hodnota] m. Na délku měly mít tyto pozemky celkem [hodnota] m, přičemž společná hranice s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byla v geometrickém plánu zakreslena jako zcela rovná přímka. Z geometrického plánu dále vyplývá, že mezi hranicemi pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byl na pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] prostor o šířce cca [Anonymizováno],[Anonymizováno] m ([Anonymizováno],[Anonymizováno] m – [Anonymizováno],[Anonymizováno] m). Geometrický plán zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] pro účely zaměření řadových domků s tím, že nové hranice pozemků měly být v přírodě označeny zdmi a železnými trubkami.13. Z originálu geometrického plánu ze dne [datum], č. [hodnota] –[Anonymizováno] /[Anonymizováno],[Anonymizováno] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že tento odpovídá plánu popsanému pod bodem 11 rozsudku.14. Z rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] o dodatečném povolení změny stavby na č. l. [Anonymizováno] –[Anonymizováno] bylo zjištěno, že Stavební úřad [adresa] dodatečně povolil změnu stavby rodinný dům č. [hodnota] v [adresa] - Litovici umístěné na pozemku p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.] za podmínky, že stavba bude provedena podle dokumentace vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. V povolení bylo současně uvedeno, že stavba již byla postavena a že za soulad prostorové polohy s dokumentací a vytyčení stávajících inženýrských sítí odpovídá stavebník a odborný dozor, neboť stavební úřad upustil od vytyčení prostorové polohy stavby orgánem nebo organizací k tomu oprávněnou. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že pan [tituly před jménem] J. [jméno FO] zahájil změnu stavby bez stavebního povolení, což stavební úřad zjistil při místním šetření, a proto vydal dodatečné povolení změny stavby. V rozhodnutí bylo uvedeno, že proti vydání dodatečného povolení stavby nebylo vzneseno připomínek ani námitek. Pod rozhodnutím je podepsán [tituly před jménem] [jméno FO] coby vedoucí stavebního úřadu. Z rozhodnutí rovněž plyne, že mělo být zasíláno [tituly před jménem] [jméno FO] a MěÚ [adresa].15. Z geometrického plánu ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že byl vyhotoven [tituly před jménem] [jméno FO] pro zaměření přístaveb. U pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] je nově namísto [Anonymizováno] m2 evidována výměra [Anonymizováno] m2 a u pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] je namísto [Anonymizováno] m2 nově evidována výměra [Anonymizováno] m2. Pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] má obdélníkový tvar o rozměrech [Anonymizováno],[Anonymizováno] m x [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] m. Na tento pozemek pak navazuje pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], který v zadní části (v místě zahrady) budí zdání obdélníku, ze kterého směrem k ulici vybíhá velmi úzký trojúhelníkový cíp. Z geometrického plánu vyplývá, že s pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] sousedí pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a že hranice mezi těmito pozemky je zakreslena jako zcela rovná přímka. V plánu jsou mj. zvlášť zakresleny lomové body 13 a 14 (odpovídající vnějším předním rohům garáže), mezi nimiž je [Anonymizováno],[Anonymizováno] m. Nové hranice měly být v terénu označeny zdmi.16. Z originálu geometrického plánu ze dne [datum], č. [hodnota] –[Anonymizováno] /[Anonymizováno] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že tento odpovídá plánu popsanému pod bodem 15 rozsudku.17. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] na č. l. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] soud zjistil, že tímto rozhodnutím [právnická osoba] v [adresa] povolil užívání stavby řadový rodinný dům na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [k.ú.] s tím, že rodinnému domu bude přiděleno č. p. [Anonymizováno]. Pro stavbu bylo dne [datum] vydáno stavební povolení pod č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -Na. Stavba obsahuje mj. přízemí s hobby místností a sklepem. V rozhodnutí bylo výslovně uvedeno, že předmětem kolaudačního rozhodnutí není přístavba garáže. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že návrh byl přezkoumán při ústním jednání spojeném s místním šetřením dne [datum], kdy bylo zjištěno, že stavba je provedena podle projektu ověřeného stavebním úřadem ve stavebním řízení a že byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a stavebním povolení. Rozhodnutí bylo doručováno žalobcům jako stavebníkům. Rozhodnutí vyřizovala [tituly před jménem] [jméno FO], pod rozhodnutím je podepsán [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí stavebního úřadu.18. Z rozhodnutí z [datum] č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] o přidělení čísla popisného na rubu č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] přidělil novostavbě řadového rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [k.ú.] číslo popisné [adresa].19. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že [právnická osoba] v [adresa] povolil užívání stavby obsahující garáž, označené jako „řadový rodinný dům č. p. [Anonymizováno] – přístavba garáže“ na pozemku parc. č. [hodnota] (sic!) v katastrálním území [k.ú.], pro kterou bylo vydáno stavební povolení dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] -[Anonymizováno] -Na a povolení změny stavby ze dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -Ga a dne [datum] pod č.j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] Ga. Rozhodnutí bylo odůvodněno tak, že návrh byl přezkoumán při ústním jednání spojeném s místním šetřením dne [datum], kdy bylo zjištěno, že stavba je provedena podle projektu ověřeného stavebním úřadem ve stavebním řízení a že byly dodrženy podmínky stanovené ve stavebním povolení. Rozhodnutí vyřizovala [tituly před jménem] [jméno FO], podepsán pod rozhodnutím je [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí stavebního úřadu.20. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum] proběhlo jednání ohledně žádosti žalobců o povolení nástavby nad garáží u rodinného domu č. p. [adresa] na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [k.ú.]. Jednání se účastnila žalobkyně a), [tituly před jménem] [jméno FO], žalovaný a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa]. K návrhu žalobců podal písemné připomínky [jméno FO], vlastník sousedního pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.]. Námitky byly odůvodněny tím, že [jméno FO] má v úmyslu postavit na svém pozemku rodinný dům. Protože dosud nebylo skončeno dědické řízení k pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a na něj navazující rozdělení pozemku, nebyl návrh rodinného domu dosud předložen. Protože při jednání nedošlo k dohodě mezi žalobci a [jméno FO], byla výsledkem jednání skutečnost, že stavební úřad o námitkách rozhodne.21. Ze stavebního povolení z [datum] č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] na č. l. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] bylo zjištěno, že [právnická osoba] v [adresa] povolil stavbu rodinného domu č. p. [Anonymizováno] – nástavba nad garáží, s tím, že stavba bude umístěna na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.] a bude provedena podle projektu ověřeného ve stavebním rozhodnutí vypracovaném [tituly před jménem] [jméno FO], který je přílohou rozhodnutí, s tím, že bez předchozího povolení stavebního úřadu nelze provádět žádné změny, a s tím, že nebude provedeno osazení balkonových dveří do severní štítové zdi v prvním patře a podkroví. Současně byla zamítnuta námitka [jméno FO] ohledně umístění nástavby na hranici pozemku odůvodněná kolizí mezi navrhovanou nástavbou při hranici pozemku a předpokládaným umístěním plánované stavby rodinného domu na pozemku parc. č. [parcela] v katastrálním území [k.ú.], neboť vzdálenosti rodinných domů lze uplatňovat u navrhované stavby vůči stavbě stávající, nikoliv předpokládané. Rozhodnutí bylo doručováno mj. žalobcům jako stavebníkům a [jméno FO] jako vlastníku sousedních nemovitostí. Rozhodnutí vyřizovala [tituly před jménem] [jméno FO], podepsán pod rozhodnutím je [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí stavebního úřadu.22. Soud dále provedl důkaz listinami ze zapůjčeného spisu Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] týkajícího se stavby rodinného domu č. p. [č.p.] a související garáže na pozemku parc. č. st. 666 a 518/14, v katastrálním území [k.ú.].23. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi Stavebním bytovým družstvem Sever a Jiřím a [jméno FO] s registrační doložkou k [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou [právnická osoba] prodalo [jméno FO] a [jméno FO] hrubou stavbu řadového rodinného domu [adresa] -Litovice situovanou na č. kat. [Anonymizováno] a ostatní ploše č. kat. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] se vším zákonným příslušenstvím a součástmi. Bylo konstatováno, že SBD Sever je na základě stavebního povolení ze dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -Na vydaného [adresa] národním výborem [adresa] vlastníkem hrubé stavby řadového rodinného domku č. [hodnota] situovaném na pozemku č. kat. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] -Litovice; pro upřesnění je řadový rozestavěný rodinný dům situován dle geodetického oddělovacího plánu č. zak. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] na č. kat. [Anonymizováno] a odst. ploše č. kat. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], katastrální zemí [adresa], a že nemovitost dosud není zapsána u SG [adresa] -západ. Listina byla registrována Státním notářstvím [adresa] -západ dne [datum].24. Z kopie geometrického plánu ze dne [datum] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], č. [hodnota] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a kopie geometrického plánu ze dne [datum], č. [hodnota] –[Anonymizováno] /[Anonymizováno] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] (ve spojení s přípisem Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno]) soud zjistil, že stavební úřad nemá k dispozici originály těchto listin.25. Z ručně psaného zápisu z řízení o odstranění nepovolené stavby ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že jednání konaného daného dne byl přítomen pan [jméno FO] (SBD Sever [adresa]) jako vlastník pozemku a stavby č. [hodnota], pan [jméno FO] jako vlastník stavby č. [hodnota], [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Adam jako vlastník stavby č. [hodnota]. Předmětem řízení byla nepovolená změna stavby rodinných domů č. [hodnota] a 21 SBD Sever [adresa]. Ke stavbám byl v zadní části přistaven suterén vytvořený využitím opěrné zdi a stávajících stěn – jejich zastropované panely. V řízení byla doložena projektová dokumentace stavby a ke stavbě dal majitel pozemku souhlas. Bylo konstatováno, že ke změnám proto bude vydáno dodatečné povolení změn staveb. Předmětem změny projektové dokumentace byla stavba garáže vedle rodinného domu s tím, že garáž je navržena o venkovních rozměrech [Anonymizováno],[Anonymizováno] m x [Anonymizováno],[Anonymizováno] m konstrukční výšky shodné s rodinným domem. Z přiloženého výkresu půdorysu přízemí [tituly před jménem] Arch. Kynčla a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že zachycuje přízemí (suterén) dané stavby, ve které měla být mj. umístěna předmětná garáž. V kombinaci s ohledáním na místě samém provedeném dne [datum] soud dospěl k závěru, že tento výkres neodpovídá skutečnému stavu na místě samém, neboť garáž je ve skutečnosti podstatně delší, než je zachyceno na tomto výkresu a zejména se za ní nachází toliko jedna menší místnost, ze které na levé straně vedou dveře ven ze suterénu ke schodišti, kterým se vychází nahoru na zahradu.26. Z rozhodnutí Stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] -Ga o dodatečném povolení změny stavby bylo zjištěno, že se z obsahové stránky jedná o tutéž listinu jako pod bodem 14 rozsudku.27. Z rozhodnutí Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -Ga o povolení změny nedokončené stavby včetně příloh, soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla povolena změna nedokončené stavby v rozsahu daném schválenou dokumentací - zabezpečení obvodové zdi garáže s tím, že projektant je [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozhodnutí bylo adresováno žalobkyni a). Pod rozhodnutím je podepsán [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí stavebního úřadu28. Z ručně psaného protokolu z kolaudačního řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že přítomni byli žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa]. Předmětem kolaudace byla stavba řadového rodinného domu na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.]. Složení stavby je mj. takové, že v přízemí se nachází sklad, vodárna, zádveří, předsíň a hobby místnost. Původně byl v protokolu rovněž uvedený sklep, který však je přeškrtnutý. Předloženo mělo být mj. stavební povolení a geometrický plán bez přístavby sklepa a garáže. Závěr byl takový, že stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí s tím, že součástí kolaudace není přístavba garáže a sklepa, která byla součástí dodatečného povolení.29. Z kolaudačního rozhodnutí Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], soud zjistil, že jde po obsahové stránce shodnou listinu jako pod bodem 17 rozsudku.30. Ze zápisu z kolaudačního řízení ze dne [datum] bylo zjištěno, že přítomni byli žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa]. Kolaudační řízení se týkalo garáže na parc. č. [hodnota] (sic!) v katastrálním území [k.ú.] dle stavebního povolení č.j. [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -Ga ze dne [datum] a [Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -Ga ze dne [datum]. Předloženo mělo být mj. stavební povolení, projektová dokumentace a geometrický plán. Závěr kolaudačního řízení byl takový, že stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí.31. Z kolaudačního rozhodnutí Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] [Anonymizováno] soud zjistil, že první strana tohoto rozhodnutí se po obsahové stránce shoduje s listinou pod bodem 19 rozsudku a nad rámec tam uvedených zjištění bylo zjištěno, že rozhodnutí bylo doručováno žalobcům jako účastníkům řízení.32. Z ručně psané připomínky [jméno FO] k oznámení o zahájení stavebního řízení č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] podal připomínku k oznámení o zahájení stavebního řízení č.j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] s tím, že má řadu námitek, které písemně předloží [datum], a prosí o prodloužení termínu pro zaslání připomínek.33. Ze strojově psané připomínky [jméno FO] k oznámení o zahájení stavebního řízení, č. j. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno FO] podal připomínky k nástavbě nad garáží v rozsahu dokumentace pro rodinný dům č.p. [Anonymizováno] – nástavba nad garáží [adresa] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.]. Uvedl, že na stavebním úřadu je pozastaveno řízení o oddělení stavební parcely z pozemku č. k. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] pro syna [jméno FO], který zde hodlá stavět rodinný dům. Protože na tomto pozemku nelze vzhledem k podloží všude stavět, nesouhlasí [jméno FO] se stavbou na hranici s jeho pozemkem. Prozatím nemůže předložit ke schválení stavební projekt, nicméně tento výrazně koliduje s předloženou výkresovou dokumentací nástavby nad garáží žalobců.34. Z ručně psaného zápisu z jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že jednání byla přítomna žalobkyně a), spolumajitel sousedního pozemku [tituly před jménem] [jméno FO] a žalovaný jako jeho syn a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa]. Předmětem jednání je žádost žalobců o povolení nástavby nad garáží rodinného domu č.p. [adresa], pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [k.ú.]. K předloženému návrhu podal dne [datum] písemné připomínky [jméno FO], jednání bylo svoláno ke snaze o dosažení dohody mezi účastníky stavebního řízení. Námitky p. [jméno FO] plynou ze záměru postavit na sousedním pozemku rodinný dům, přičemž návrh s ohledem na dosud neskončené dědické řízení ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] a na něj navazující návrh rozdělení pozemku nebyl předložen a situaci komplikuje soudní spor o přístup k pozemku. Na jednání bylo konstatováno, že jelikož při jednání nedošlo k dosažení shody mezi účastníky stavebního řízení a přerušení řízení se nejeví účelným, že stavební úřad o námitkách rozhodne.35. Ze stavebního povolení Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] –[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno], soud zjistil, že se po obsahové stránce jedná o shodnou listinu jako pod bodem 21 rozsudku.36. Z projektové dokumentace k nástavbě nad garáží č. p. [Anonymizováno], zpracované [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] z listopadu 1994, bylo zjištěno, že výkresová dokumentace zachycuje mj. přízemí (suterén) dané stavby, ve které je umístěna garáž, za kterou se nachází ještě jedna menší místnost, ze které na levé straně vedou dveře ven ze suterénu ke schodišti, kterým se vychází nahoru na zahradu. Z podesty před schodištěm je možné vstoupit do rodinného domu a ještě se zde nachází vstup do další suterénní místnosti. V kombinaci s ohledáním na místě samém provedeném dne [datum] soud dospěl k závěru, že tento výkres v zásadě odpovídá skutečnému stavu na místě samém, jak byl zjištěn ohledáním na místě samém. Z výkresů je dále zřejmé, že nástavba měla mít samostatný vchod, a to prostřednictvím venkovního schodiště umístěného před garáží.37. Z přípisu Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno], včetně obsahu spisu na č. l. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že [právnická osoba] [adresa], stavební úřad, uvedl, že zdejšímu soudu postupuje veškerý spisový materiál ke stavbě RD č. p. [adresa] včetně garáže na pozemku st. p. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.]. Obsahem spisu je kupní smlouva ze dne [datum], projektová dokumentace, dokladová část, spis k č. p. [Anonymizováno], kolaudační souhlas [právnická osoba] [adresa] -OŽP ze dne [datum], geometrický plán ze dne [datum], geometrický plán ze dne [datum] a žádost o nahlédnutí do spisu ze dne [datum]. Obsahem spisu k č. p. [Anonymizováno] je konkrétně zpráva o revizi hromosvodů z října 1993, posudek [právnická osoba] ze dne [datum], posudek kouřové cesty ze dne [datum], potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum], zpráva o revizi elektrického zařízení z května 1994, žádost žalobkyně a) o kolaudační řízení ze dne [datum], protokol o tlakové zkoušce ze dne [datum], měření radonu ze dne [datum], protokol z kolaudačního řízení ze dne [datum], kolaudační rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], žádost o přidělení čísla popisného ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], zápis z řízení o odstranění nepovolené stavby ze dne [datum], rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], žádost a doručenka, žádost žalobkyně a) o kolaudační řízení na garáž ze dne [datum], oznámení zahájení kolaudačního řízení ze dne [datum], zápis z kolaudačního řízení ze dne [datum], kolaudační rozhodnutí ze dne [datum] a stavební povolení ze dne [datum].38. Z přípisu Stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že stavební úřad na žádost soudu o poskytnutí dodatečných informací a vysvětlení: z jakého důvodu se ve spise nenachází originály geometrického plánu ze dne [datum] a geometrického plánu ze dne [datum], neboť součástí zapůjčeného spisu jsou toliko prosté kopie těchto geometrických plánů. jaký geometrický plán byl stavebnímu úřadu předložen během kolaudačního řízení ke garáži u rod. domu č. p. [Anonymizováno], když ze zápisu z kolaudačního řízení ze dne [datum] vyplývá, že měl být předložen geometrický plán společně s dalšími doklady, které však nejsou součástí zapůjčeného spisu, z jakého důvodu není součástí zapůjčeného spisu projektová dokumentace vztahující se garáži u rod. domu č. p. [Anonymizováno], neboť ve spise se nachází toliko projektová dokumentace vztahující se k nástavbě nad garáží.uvedl, že soudu poskytl kompletní spisový materiál ke stavbě [adresa] včetně garáže tak, jak se nacházel ve spisovně, a protože jde o záležitost staršího data, není nikdo ze současných zaměstnanců stavebního úřadu schopen odpovědět na dotazy soudu.39. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně nemá vztah k účastníkům řízení, je bývalou zaměstnankyní Stavebního úřadu v [adresa], kde však nepracuje od srpna roku 1995. Svědkyně opakovaně zdůraznila, že od projednávaných událostí uplynulo více než 30 let a nepamatuje si konkrétní okolnosti týkající se stavby domu žalobců, garáže ani jednotlivých správních řízení. Svědkyně vypověděla, že neví, zda se osobně účastnila konkrétní kolaudace, nevybavuje si žádné konkrétní problémy ohledně této stavby ani si nepamatuje, že by řešila námitky vlastníků sousedních pozemků. Svědkyni uvedla, že jí není známo, že by v [jméno FO] ulici těsně vedle domu žalobců stála opěrná zeď. Svědkyni byl během výslechu zapůjčen stavebním úřadem zaslaný spis, zda si v návaznosti na jeho prostudování nevzpomene na některé okolnosti. Po nahlédnutí do správního spisu svědkyně sdělila, že neví, zda se originály geometrických plánů zakládaly do spisu a zůstávaly stavebnímu úřadu, či zda postačovalo jejich předložení k nahlédnutí, neboť si již nepamatuje tehdejší právní úpravu ani přesné interní postupy. K dotazu uvedla, že za prostorové vytyčení staveb byl obecně odpovědný geodet stavebníka, přesněji to svědkyně nebyla schopna říci. Praxe stavebního úřadu při ověřování prostorového umístění staveb byla taková, že se umístění kontrolovalo podle geometrického plánu předloženého stavebníkem. Pokud svědkyně stavbu kolaudovala, byla se někdy na pozemky podívat při místním šetření při kolaudaci. V takovém případě nemovitost procházela a kontrolovala, zda odpovídá té dokumentaci, na základě které byla stavba povolena. Svědkyně neví, jakou konkrétní dokumentaci kontrolovala před nástavbou garáže; ve spisu je soupis dokladů předložených při místním šetření [datum], mimo jiné geometrický plán bez přístavby sklepa a garáže; svědkyně proto zřejmě kolaudovala rodinný dům. Svědkyně neví, jaké konkrétní geometrické plány byly předkládány. Pokud by prováděla kolaudaci, stačil by jí takový geometrický plán, který se nachází ve správním spisu. [adresa] z roku 1992 vypadá jako oddělovací plán. Svědkyně uvedla, že neví, jak by se postupovalo v případě, pokud by v průběhu výstavby zasáhla stavba na cizí pozemek a nepamatuje si, že by v daném konkrétním případě vznikl problém týkající se vlastnických vztahů. Svědkyně má za to, že se na stavebním úřadě spisy ohledně povolování staveb uchovávají trvale. Nepamatuje si, že by se někdy nějaké dokumenty z jakéhokoliv spisu ztratily. Při vedení spisu se vedou čísla jednací, každý doklad ve spisu ale své číslo nemá. Okruh účastníků v rámci stavebního řízení byl takový, že šlo o stavebníky a vlastníky sousedních pozemků. Při kolaudaci staveb se neposuzovaly vlastnické vztahy k pozemkům, neboť to není předmětem kolaudace.40. Výpověď uvedené svědkyně hodnotí soud jako hodnověrnou, svědkyně vypovídala způsobem, který odpovídal tomu, že byla tázána na okolnosti, které se odehrály před více než 30 lety, i tomu, že svědkyně již na předmětném stavebním úřadě po dobu 30 let nepracuje.K vlastnickým vztahům žalobců41. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi manželi [jméno FO] a žalobci na č. l. [Anonymizováno] -[Anonymizováno], včetně plné moci na č. l. [Anonymizováno] a vkladové doložky na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že manželé [jméno FO] a [jméno FO] jakožto prodávající a oba žalobci jakožto kupující uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou manželé [jméno FO] prodali rodinný domek č. [hodnota] nacházející se na pozemku č. parc. [Anonymizováno] v katastrálním území [k.ú.] a obci [adresa], dále zastavěný pozemek č. parc. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] a pozemek č. parc. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 označený jako ostatní plocha, vše zapsáno na LV č. [hodnota] v katastrálním území [k.ú.], obci [adresa], a to se všemi základními součástmi a příslušenstvím, tj. včetně garáže a venkovních úprav s tím, že nemovitosti a jejich součásti a příslušenství jsou popsány ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Žalobci ve smlouvě prohlásili, že je jim dnešní stav nemovitosti dobře znám. Smlouva byla za stranu kupujících podepsána žalobcem b), který byl k podpisu smlouvy zplnomocněn též žalobkyní a). [právnická osoba] povolil vklad vlastnického práva žalobců s právními účinky vkladu ke dni [datum].42. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] na č. l. [Anonymizováno] –[Anonymizováno] bylo zjištěno, že byl vyhotoven za účelem převodu nemovitosti a že jeho předmětem bylo ocenění stavby řadového rodinného domu v Hostivicích s příslušenstvím a pozemkem v katastrálním území [k.ú.]. Objednateli daného posudku byli manželé [jméno FO]. Dne [datum] znalkyně provedla za účasti objednatele místní šetření. Předmět ocenění byl znalkyní popsán jako řadový rodinný domek, který má přízemí a dvě patra. V přízemí je kotelna, sklad potravin, chodba, hala a pracovna. Samostatnými položkami posudku pak byly rodinný dům, garáž, venkovní úpravy a pozemek. Rodinný dům je zděný objekt se sedlovou střechou se zastavěnou plochou [Anonymizováno], [Anonymizováno] m2, který je v současné době před dokončením a kolaudací. Garáž je zděná s rovnou střechou tvořenou pochozí dlažbou. Vrata garáže nejsou dosud osazena, stavba je bez oken, má pouze podélné větrání a dosud není zkolaudovaná; její výměra je [Anonymizováno],[Anonymizováno] m2. Venkovní úpravy sestávají z vodovodní přípojky, kanalizační přípojky a venkovních schodů o délce 8 metrů. Předmětem ocenění byly i pozemky parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěno, a parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha.43. Z žádosti o zápis do katastru nemovitostí ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně a) požádala o zapsání rodinného domu do pozemkových knih s tím, že přikládá kolaudační rozhodnutí a přidělení čísla popisného.44. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. [hodnota] pro k. ú. [k.ú.] ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci měli tehdy v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pozemek parc. č. [hodnota] o evidované výměře 206 m2, na kterém se nacházela stavba č. p. [Anonymizováno], zastavěná plocha, objekt k bydlení, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o evidované výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha.45. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. [hodnota] pro k. ú. [k.ú.] ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že byl vyhotoven uvedeného dne, kdy žalobci měli v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů pozemek parc. č. [hodnota] o evidované výměře [Anonymizováno] m2, na kterém se nacházela stavba č. p. [Anonymizováno], zastavěná plocha, objekt k bydlení, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] o evidované výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha.46. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. [hodnota] pro k. ú. [k.ú.] prokazujícího stav ke dni [datum] na č. l.[Anonymizováno] [Anonymizováno], ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno], ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno] a ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci byli vlastníci pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o evidované výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], bydlení, a pozemku parc. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 8 o evidované výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha.47. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. [hodnota] pro k. ú. [k.ú.] prokazujícího stav ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že údaje vedené v katastru nemovitostí jsou stejné jako pod bodem 46 rozsudku. Navíc je v katastru nemovitostí evidováno upozornění na probíhající obnovu katastrálního operátu.48. Z listiny označené jako „srovnávací sestavení parcel“ ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že ohledně nemovitostí na LV č. [hodnota] byl původní stav parcely zapsané v katastru nemovitostí pod parc. č. [hodnota] takový, že výměra činila [Anonymizováno] m2, dle nového stavu pak [Anonymizováno] m2. Původní stav parcely zapsané v katastru nemovitostí pod parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] byl takový, že výměra činila [Anonymizováno] m2, dle nového stavu rovněž [Anonymizováno] m2. Celkem měly pozemky zapsané na listu vlastnictví původně výměru [Anonymizováno] m2, dle nového stavu [Anonymizováno] m2; rozdíl byl [Anonymizováno] m2.49. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. [hodnota] pro k. ú. [k.ú.] prokazujícího stav ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno] a ke dni [datum] na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníci pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] o evidované výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], bydlení, a pozemku parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] o evidované výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha. V katastru nemovitostí je uvedena poznámka, že ohledně parcely st. 666 došlo ke změně výměr obnovou operátu.K užívání pozemků žalobci50. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že svědek žalovaného nezná, žalobcům prodal před více než 30 lety nemovitost. Pokud jde o samotnou výstavbu rodinného domu, tu zajišťovalo Okresní výstavbové bytové družstvo, které získalo pozemek od státu nebo od obce, zařídilo stavební povolení a poté mělo nad stavbou dohled. Hrubou stavbu postavila nejspíše Konstruktiva a zbytek si dostavěli jednotliví družstevníci svépomocí, nad čímž dohlíželo bytové družstvo, jehož byl svědek předsedou. Po dokončení výstavby a splnění podmínek vyplývajících ze stanov družstva došlo k převodu jednotlivých domů do osobního vlastnictví, a to standardním postupem podle tehdy platné právní úpravy. Převody byly realizovány na základě kupních smluv připravených advokátní kanceláří, schválených orgány bytového družstva, a následně zapsány do katastru nemovitostí. Svědek uvedl, že v lokalitě nikdy nebydlel, podílel se však na výstavbě domů v rámci bytového družstva, a to převážně organizačně a svépomocně. Svědek si nepamatuje, zda se v průběhu výstavby vyskytl problém, který by bylo třeba řešit se stavebním úřadem. Stavební povolení a vše ohledně pozemků zařizovalo Okresní výstavbové bytové družstvo, bytové družstvo stavby jako takové nepřipravovalo, pouze pokud bylo něco postaveno svépomocí, tak stavbu spravovalo. Svědek vypověděl, že si nepamatuje, že by on, někdo z dalších družstevníků nebo kdokoliv jiný měl připomínky týkající se dané výstavby. Za prostorové vytyčení daných staveb podle svědka odpovídalo Okresní výstavbové bytové družstvo, přičemž svědek již nevěděl, kdy proběhlo prostorové vytyčení staveb a nepamatuje si, kdy byla u domu žalobce postavena opěrná zeď, která fakticky ukončuje [jméno FO] ulici. Svědek nabyl pozemky a rodinný dům v souladu se stanovami stanov SBD Sever [adresa] na základě své žádosti, kterou schválilo představenstvo bytového družstva. Na základě toho byl zřejmě zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník. Postup byl stejný u všech družstevníků. Dům byl v době, kdy ho svědek nabyl, hrubou stavbou. Svědek neví, zda už tam například byla okna nebo garáž a nepamatoval si, zda dům prodal i s garáží. Nevzpomínal si ani, jak byla ohraničená zahrada okolo domu, uvedl, že zřejmě klasickými zátarasy a že plot tam ještě určitě nebyl. Velikost zahrady ani její hranice si svědek neověřoval, věřil stavebnímu výstavbovému družstvu a katastrálnímu úřadu. Pozemek byl vytyčený zřejmě standardně, kolíky nebo dřevěnými zátarasy. [adresa] podle svědka vypadala tak, že šlo o rovný terén zakončený strání, byl to terénní pozemek. Svědek se účastnil kolaudací jako zástupce družstva a na stavebním úřadu svědek jednal s jeho vedoucím, který již ale zemřel. Svědek si nepamatuje, že by oproti projektu, na který bylo vydané stavební povolení, docházelo k dodatečným změnám, a nepamatuje si ani, zda v původním projektu bylo pamatováno na garáž. Geometrické plány s rozměry předmětných pozemků a staveb mělo Okresní výstavbové bytové družstvo, které je předalo bytovému družstvu; to do rozměrů pozemků nesmělo zasahovat. Svědek měl tedy geometrické plány k dispozici, neověřoval ale, zda je stavba opravdu postavená na pozemku dle geometrického plánu. V době, kdy svědek rodinný dům prodával žalobcům, nebyl dům dostavený, zahrada nebyla upravená, byla určitě nějak ohrazená, ale svědek si nevzpomíná, zda plotem či jinak. Na dotaz, jak poznal, kde pozemek končí, uvedl, že se to poznalo podle vytyčení geometrem a že na pozemku musely být hraniční kolíky. Svědek si nevzpomíná, jak vypadaly, poté uvedl, že to ani nemusely být kolíky, ale například zátaras. Svědek žalobce provedl po domě, žalobci se zajímali i o pozemek. Svědek si ale na podrobnosti nepamatuje. Poté, co dům žalobcům prodal, se s žalobci již neviděl a nic s nimi neřešil a nikdy nejednal ani se žalovaným. Nemá povědomí o tom, že by v dané lokalitě někdy stála černá stavba a nevybavuje si, že by v roce 1992 probíhalo řízení o odstranění nepovolené stavby. Při podpisu kupní smlouvy smluvní strany ověřovaly, zda smlouva odpovídá skutečnosti, jinak by podle svědka katastr nemovitostí ani nepovolil vklad. Svědek si nepamatuje, ve kterém roce kupoval pozemky a stavbu od stavebního družstva, jde přibližně o 31 let nebo 33 let. Vytyčení bodů podle svědka odpovídalo přesně tomu, jak to stavební bytové družstvo dostalo od státu, a svědek nekontroloval, jestli to je vymezené přesně; postupoval podle smlouvy výstavbového družstva se státem nebo s obcí. Na základě toho se pak dala dohromady kupní smlouva.51. Rovněž výslech svědka [jméno FO] soud hodnotil prizmatem toho, že vypovídal o okolnostech, které se odehrály před více než 30 lety a rovněž se zohledněním jeho pokročilejšího věku. Svědek v rámci své výpovědi opakovaně uvedl, že si konkrétní okolnosti nepamatuje, byl však schopný vypovídat v obecnější rovině „jak se to tehdy dělalo“. Opakovaně v rámci své výpovědi zdůraznil svou tehdejší pozici, kdy vystupoval coby předseda bytového družstva a z jeho výpovědi bylo znát, že tato role pro něj byla významnější, než samotná skutečnost, že byl rovněž jedním z vlastníků řadového rodinného domu, který v dané výstavbě vznikl. Částečně nevěrohodně se však soudu jevila výpověď, pokud svědek uváděl, že si nepamatuje, že by v průběhu výstavby byly řešeny nějaké problémy s výstavbou či změny v provádění stavby, neboť dodatečné povolení jakékoli stavby prováděné fakticky „na černo“ bývá událostí, kterou si člověk zpravidla i po tolika letech pamatuje. Stavba předmětné garáže vně rodinného domu s využitím okolního svažitého terénu přitom zcela jistě nebyla zcela obvyklou změnou, ke které by v průběhu výstavby daných řadových domů docházelo.52. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa] soud zjistil, že žalobci jsou jeho sousedé, zná je přes 30 let. Mají přátelské, sousedské vztahy. V období před rokem 2007 se vídali intenzivně, žalovaný se však poté přestěhoval do jiné pražské čtvrti. Žalovaného osobně nezná. Svědek neví, kdy přesně žalobci nemovitosti koupili, zřejmě v roce 1993 nebo spíše 1994. Věděl, že nemovitost žalobci koupili od pana [jméno FO], avšak svědek neví, v jakém konkrétním stavu žalobci nemovitost kupovali. Tak, jak žalobci nemovitosti koupili, tak je užívali. Žalovaný v lokalitě bydlel od jara 1994, předtím svépomocí budoval dům na svém pozemku. Od bytového družstva koupil hrubou stavbu, kterou několik let dodělával. V lokalitě bydlel do léta 2007. Svědek vypověděl, že jako jeden ze stavitelů řadových rodinných domů v dané lokalitě ví, že všech 21 stavebníků zakoupilo hrubou stavbu a pozemek a že následně svépomocí stavbu dokončovalo. Výstavba řadových domů začala brzo, zřejmě zkraje roku 1990. V době, kdy tam začali stavět, tam byla skládka. Přibližně v létě 1992 mohly být hotové hrubé stavby, nicméně jde pouze o kvalifikovaný odhad. Uvedl, že výstavba řadových domů v lokalitě probíhala bez zjevných problémů, neví o tom, že by byla stavba stavebním úřadem přerušena nebo že by v její souvislosti vznikaly spory. Svědek uvedl, že mu není známo, kdo byl odpovědný za prostorové vytyčení té stavby. K dotazu, kdy byla postavena opěrná zeď u domu žalobce, která fakticky ukončuje [jméno FO] ulici, uvedl, že se musela vytvořit hned zkraje v roce 1993 nebo 1994, protože jinak by se svah časem sesunul. Svědek neví, kdo tuto zeď postavil a ohledně výstavby se neúčastnil jednání se stavebním úřadem; řešil s ním pak pouze kolaudaci. Okolnosti výstavby rodinného domu žalobců a jejich garáže svědkovi nejsou známy, ale předpokládá, že hrubá stavba probíhala u všech stejně. Půdorysně je dané, že je tam modul šestimetrového panelu, a žalobci jsou na kraji, a tudíž tam je ještě z boku daná garáž. Svědek neví, jestli žalobci mají terasu a jak vypadá jejich zahrada, zřejmě tam ani nikdy nebyl. Žalobci s ním nikdy nehovořili o tom, že by zde byl problém ohledně užívání části jejich zahrady a svědkovi není známo, že by žalobcům část zahrady nepatřila.53. Výpověď tohoto svědka hodnotí soud jako zcela věrohodnou; svědek se sice zná se žalobci více než 30 let, nicméně jejich vztah zůstal toliko v běžné sousedské rovině. Svědek vypověděl, že byť byl soused žalobců, na jejich zahradě nikdy nebyl a nevěděl proto, jak zahrada konkrétně vypadá. Pokud svědek vypovídal, že žalobci „tak, jak to koupili, tak to užívali“, tak toto obecné tvrzení odpovídá tvrzeným znalostem svědka. Pokud pak svědek přiznal, že v dané lokalitě od léta 2007 nebydlí, pak soud uvěřil i jeho tvrzení, že mu nebylo známo, že by v průběhu let existoval spor o pozemek.54. Z faktury č. 83/08/94 ze dne [datum] na č. l. 126 bylo zjištěno, že společnost Mužík & syn vystavila žalobcům fakturu na dodávku a montáž ocelových konstrukcí k zesílení stěny garáže.55. Z přílohy ke smlouvě o dílo na zhotovení stavebních prací mezi firmou COMIS a žalobkyní a) ze dne [datum] na č. l. 127 soud zjistil, že se smlouva o dílo vztahuje na odizolování stěn dílny, novou izolaci terasy, položení dlažby na terase a garáži a případnou opravu izolace, na zábradlí na čelní straně garáže, dokončení čelní stěny garáže, úpravy terénu podíl garáže, opravu omítek po proteklé izolaci v garáži, dílně, sklepě a chodbě, a úklid okolí včetně vyklizení garáže.56. Z úvodní strany předávacího protokolu na č. l. 115 bylo zjištěno, že společnost [jméno FO] – F & H vyhotovila předávací protokol ohledně díla „oprava hydroizolace terasy nad garáží rod. domku“ objednaného žalobkyní a) s tím, že práce byly zahájeny [datum] a ukončeny [datum].57. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] na č. l. 140–141 soud zjistil, že žalobci a [právnická osoba]. uzavřeli smlouvu o dílo na opravu terasy s tím, že místem provádění díla je [adresa], parc. č. [parcela] a st. 666 v katastrálním území [k.ú.], obci [adresa].58. Z printscreenu katastrální mapy a ortofota se zachycením dotčených pozemků na č. l. 26 soud zjistil, že zachycuje pozemky parc. č. [parcela] a st. 666 včetně sousedního pozemku parc. č. [parcela]. Z ortofota je zjevné, že na pozemek parc. č. [parcela] zasahuje zastavěná plocha a že v zadní travnaté části tohoto pozemku je umístěn kruhový bazén.59. Z čestného prohlášení z [datum] na č. l. 125 soud zjistil, že žalobce b) čestně prohlásil, že od léta 1994 do současnosti nepřetržitě plně užívá rodinný domek v [adresa] v [jméno FO] ulici č. p. [č.p.] včetně garáže, terasy na garáži a přilehlé zahrady. Garáž žalobci po celou dobu využívali k parkování automobilů, cyklistických kol, skladování sportovního vybavení i dočasně nevyužívaných věcí. Terasa na garáži je využívána ke sportovnímu vyžití a odpočinku, nachází se zde basketbalový koš, trampolína a lehátka na slunění. Přilehlá zahrada je intenzivně využívána od počátku, nachází se zde ovocné stromy a keře, později byl vybudován bazén.60. Z nedatované fotografie na č. l. 65 bylo zjištěno, že fotografie zachycuje pohled ze zadní části zahrady na pozemek parc. č. [parcela]. Na fotografii je mj. zachycena nízká zídka, do které jsou zabetonované kovové tyče a je zde zachycena stráň nacházející se nad tímto pozemkem, kde ne nachází neudržovaná zeleň. Část této stráně je zpevněna dřevěnými prkny. Zkraje pozemku je vybudován betonový žlab k odvodu vody stékající ze stráně nacházejícího nad předmětnými pozemky. Na fotografii je rovněž částečně zachycen nadzemní bazén kruhovitého tvaru nacházející se v zadní části zahrady přiléhající k domu žalobců. Vedle domu se nachází terasa, která je na střeše předmětné garáže. Na boční stěně domu vedle této terasy nad garáží je upevněn basketbalový koš a na terase se dále nachází kruhová trampolína.61. Z nedatované fotografie na č. l. 66 soud zjistil, že fotografie obdobně zachycuje pozemek žalovaného z pohledu pozemku žalobců. Pozemek nejeví známky udržování.62. Z první nedatované fotografie na č. l. 67 bylo zjištěno, že byla pořízena zadní části zahrady a zachycuje obdobný pohled jako fotografie uvedená pod bodem 60 rozsudku.63. Ze druhé nedatované fotografie na č. l. 67 soud zjistil, že fotografie zachycuje pohled na čelní stranu domu žalobců a garáže. Na levé straně se nachází opěrná zeď porostlá vegetací. Na střeše garáže je pak zachycena kruhová trampolína, čelní stěna garáže je porostlá zelení. Příjezd ke garáži je vydlážděn pomocí zatravňovacích dlaždic. Před domem žalobců parkuje obytné vozidlo, které je zakryto plachtou.64. Z nedatované fotografie na č. l. 68 bylo zjištěno, že byla pořízena z terasy nacházející se na střeše garáže a zachycuje zahradu žalobců. Na fotografii je patrný betonový žlab sloužící k odvodu vod a stavební úpravy na pozemku nacházející se na levé straně. V zadní části terasy se nachází cihlová zídka lomeného tvaru a za ní se nachází travnatá plocha, na které je umístěn nadzemní kruhový bazén. Vzadu je zahrada ukončena betonovou zdí.65. Z první nedatované fotografie na č. l. 69 soud zjistil, že tato fotografie zachycuje dům nacházející se přes ulici naproti domu žalobců. Garáž je obdobně jako v případě garáže žalobců přistavena z boku domu.66. Ze druhé nedatované fotografie na č. l. 69 bylo zjištěno, že fotografie zachycuje terasu garáže, kdy je zde patrná cihlová zídka ve tvaru písmene L, a dále zachycuje terasu nacházející se za domem žalobců, uprostřed které se již na travnaté ploše zahrady nachází dřevěné zábradlí do písmene U. V kombinaci s ohledáním na místě samém provedeném dne [datum] soud dospěl k závěru, že pod tímto zábradlím se nachází schodiště umožňující přístup ze suterénu domu (včetně garáže) na zahradu. V zadní části zahrady se opět nachází nadzemní kruhový bazén a na zadní straně pozemku se nachází betonová zeď, která ohraničuje pozemek.67. Z fotografie na č. l. 116 soud zjistil, že na fotografii se nachází žalobce b) se svými dvěma dcerami a fotografie zachycuje nátěr garážových vrat hnědou barvou. Po straně před garáží je zachycena opěrná zeď obdobné výšky jako je předmětná garáž. Příjezd ke garáží je zpevněn pomocí zatravňovacích dlaždic. U fotografie je ručně připsáno „srpen 1994“. Oblečení žalobce a jeho dcer přibližně odpovídá oblečení, které se nosilo v 90. letech 20. století.68. Z fotografie na č. l. 117 bylo zjištěno, že fotografie zachycuje žalobce b) a jeho dvě dcery a také opěrnou zeď nacházející se na konci ulice; opěrná zeď jeví zdání, jako by byla vystavena, popř. obložena z dřevěných prken. U fotografie je ručně připsáno „srpen 1994“. Oblečení žalobce a jeho dcer přibližně odpovídá oblečení, které se nosilo v 90. letech 20. století.69. Z fotografie na č. l. 118 soud zjistil, že na fotografii se nachází dům žalobců a garáž. Garážová vrata jsou natřena světlou barvou; před domem stojí 4 osoby. U fotografie je ručně připsáno „1994“. Oblečení osob na fotografii přibližně odpovídá oblečení, které se nosilo v 90. letech 20. století.70. Z fotografie na č. l. 119 bylo zjištěno, že fotografie zachycuje dcery žalobců na terase domu žalobců. Na terase nad garáží se nenachází zábradlí ani žádné věci. Na stěně domu vedle terasy nad garáží není umístěno žádné sportovní náčiní. Na fotografii je částečně zachycena nízká cihlová zídka, která opticky odděluje terasu nad garáží od zbytku zahrady. U fotografie je ručně připsáno „1994“. Oblečení dcer žalobce přibližně odpovídá oblečení, které se nosilo v 90. letech 20. století.71. Z fotografie na č. l. 120 soud zjistil, že fotografie zachycuje dům žalobců, terasu a cihlovou zídku ve tvaru písmene L, která částečně odděluje terasu nad garáží od zbývající částky zahrady. Na terase nad garáží se nenachází zábradlí ani žádné věci. Na stěně domu vedle terasy nad garáží není umístěno žádné sportovní náčiní. U fotografie je ručně připsáno „1995“.72. Z fotografie na č. l. 121 soud zjistil, že na fotografii je zachycen žalobce b) a jeho dcera, kteří cosi sází na svah nacházející se vedle pozemku žalobců. Za nimi je vidět kus cihlové zídky částečně oddělující terasu nad garáží od zbytku zahrady, kdy v zadní části zahrady jsou patrné čerstvě vysázené stromky. U fotografie je ručně připsáno „1995“. Oblečení žalobce a jeho dcery přibližně odpovídá oblečení, které se nosilo v 90. letech 20. století.73. Z fotografie na č. l. 122 soud zjistil, že na fotografii je opět zachycen žalobce b) a jeho dcera, kteří cosi sází na svah nacházející se vedle terasy nad garáží. Na fotografii je též zachycen odvodňovací žlab vedle terasy nad garáží a část dřevěného zábradlí na terase nad garáží směrem do ulice. U fotografie je ručně připsáno „1995“. Oblečení žalobce a jeho dcery přibližně odpovídá oblečení, které se nosilo v 90. letech 20. století.74. Z fotografie na č. l. 123 bylo zjištěno, že na této fotografii je zachycen starší muž s před domem žalobců. Garáž má otevřená vrata a nad garáží se nenachází zábradlí. U fotografie je ručně připsáno „1995“, avšak je zřejmé, že původně zde bylo napsáno „1994“, neboť číslo [hodnota] je přepsané na číslo [hodnota].75. Z fotografie na č. l. 124 soud zjistil, že na fotografii je zachycena mladší dcera žalobců a dvě další dospělé osoby na terase nacházející se na střeše nad garáží, které hrají basketbal. Na stěně domu žalobců se nachází basketbalový koš. U fotografie je ručně připsáno „1996“. V zadní části zahrady jsou patrné o trochu vyšší stromky, než bylo zachyceno na fotografii uvedené pod bodem 72 rozsudku.76. V rámci ohledání na místě samém, které se konalo dne [datum] (dále též jen „místní šetření“), soud zjistil, že na pozemku parc. č. st. 666 se nachází dům žalobců, ke kterému je přistavěna garáž. Dále se na tomto pozemku nachází předzahrádka, na níž parkuje obytné vozidlo žalobců. Garáž je přistavěna k levé části rodinného domu, na který plynule navazuje. Levá strana garáže je postavena tzv. do svahu a je obklopena okolním terénem. Před garáží je svah zpevněn opěrnou stěnou, která je porostlá bujnou zelenou vegetací. Garáž je jednopodlažní, nad ní se již žádná stavba nenachází. Čelní stěna garáže je z pohledu z ulice v horní části taktéž porostlá zelenou vegetací. Nájezd ke garáži se nachází mimo vyasfaltovanou přístupovou komunikaci a je tvořen zatravňovacími dlaždicemi. V garáži se nenachází žádné okno a je poměrně dlouhá, patrně by se v ní za sebou mohly být zaparkovány dva osobní automobily. Na boční stěně směrem do svahu a na stropu garáže se nachází hnědé železné traverzy zpevňující obvodové stěny a střechu garáže. V zadní části garáže se nacházejí jedny dveře, kterými se vstupuje do další místnosti. Touto místností se prochází do uličky pod úrovní terénu v místě nacházejícím se pod terasou, která přiléhá ke stavbě domu. Na protější straně této místnosti se nachází sklep. Místnost nacházející se za garáží a protilehlý sklep se nachází vně stavby rodinného domu a fakticky jsou umístěny pod terasou přiléhající k domu. Na úroveň terénu je možné se dostat pomocí schodiště, které je na úrovni terénu ohraničeno dřevěným zábradlím. Na části pozemku parc. č. st. 666 nacházejícího se za domem se nachází terasa, která je pokryta betonovými dlaždicemi. Betonová terasa je zjevně užívaná – za domem se na terase nachází stůl se židlemi a další věci sloužící k užívání zahrady.77. V rámci místního šetření bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [parcela] slouží jako zahrada. V zadní části zahrady za domem se nachází cihlová zeď, která odděluje žalobci užívanou zahradu od sousedních pozemků a je částečně omítnuta (ve vztahu k jednomu sousednímu pozemku) a zbývající část zdi (ve vztahu k druhému sousednímu pozemku) je cihlová. Na boční části zahrady mezi pozemky parc. č. [parcela] a 370/9 a na části pozemku st. 666 a st. 667 se taktéž nachází cihlová zeď, která je v části nacházející se na terase zvýšená a dále pokračuje v nižší, přibližně 1 – 1,2 m vysoké úrovni podél celé hranice pozemků.78. Při místním šetření soud dále zjistil, že pozemek parc. č. [parcela] svým tvarem v terénu kopíruje lomený tvar hranice vyznačené v katastrální mapě. [adresa] je však obtížně znatelná z důvodu bujně rostlé vegetace. V přední části pozemku parc. č. [parcela] směrem k ulici se nachází stavba garáže, na jejíž střeše se nachází pochozí dlažba. Na střeše se dále nachází kruhová trampolína a na boční stěně domu přiléhajícího k předmětné terase je připevněn basketbalový koš. Na terasu nacházející se na střeše garáže a přilehlé technické místnosti plynule navazuje terasa nacházející se za domem žalobců na pozemku parc. č. st. 666. V zadní části pozemku parc. č. [parcela] se nachází travnatá plocha s několik vzrostlými stromy a je zde umístěn bazén. Pozemek z levé strany není oplocen, nachází se zde pouze částečná cihlová zídka ve tvaru písmene L, na kterou navazuje bujná vegetace (keříky zahradních bobulovin apod.). Dále podél levé strany pozemku vede odvodňovací rigol. Rigol nacházející se podél garáže je zjevně mladšího data než rigol nacházející se v zadní části pozemku. Dále se v zadní části pozemku nachází betonová zeď. V zadní části pozemku parc. č. [parcela] na předpokládané hranici tohoto pozemku s pozemkem parc. č. [parcela] byl nalezen pozůstatek plastového mezníku. V místě předpokládané hranice mezi pozemky parc. č. st. 666 a parc. č. [parcela] na straně jedné a pozemkem parc. č. [parcela] na straně druhé se nenacházejí mezníky v podobě ocelových trubek a nejsou patrné ani stopy po jejich odstranění. Na části pozemku parc. č. [parcela], která nese známky užívání, se nacházejí věci žalobců. [adresa] mezníky označené v geometrickém plánu z roku 1998 uvedeném pod bodem 84 rozsudku pod čísly 50 a 52 nebyly v terénu nalezeny. V předpokládaném místě hraničního mezníku č. [hodnota] se nachází zatravňovací dlažba. Plastový mezník nebyl nalezen ani v místě pod obytným automobilem žalobce.79. Z polohového geodetického zaměření ze dne [datum] na č. l. 79 soud zjistil, že jím byl zaměřen rozsah žalobci užívané části pozemku parc. č. [parcela], který se fakticky zcela kryje s celou výměrou pozemku parc. č. [parcela].K vlastnickému právu žalovaného a jeho právních předchůdců a jejich komunikaci se žalobci80. Z rozhodnutí Státního notářství [adresa] -západ ze dne [datum], sp. zn. D 1020/74 na č. l. 91, bylo zjištěno, že [jméno FO], narozenému [datum], bylo v rámci projednání dědictví po [jméno FO], narozeném [datum], zemřelém [datum], potvrzeno dědictví jedné neoddělené čtvrtiny nemovitostí v katastrálním území [k.ú.], obci [adresa], a to domu č.p. [č.p.] se st. parc. 115, ostatní plochy č. parc. 370/2, role č. parc. 370/5, ostatní plochy č. parc. 370/6 a pozemků v bezplatném užívání soc. org. rolí č. kat. 370/1 a 228/2. U těchto nemovitostí lze v evidenci nemovitostí vyznačit, že zůstavitelovy nemovitosti zapsané v evidenčních listech č. [hodnota], 5094 a 209 a role č. kat. 370/1 a 228/2 nabyl [jméno FO] do vlastnictví čtvrtinou.81. Z dopisu žalobců adresovaného panu [jméno FO] ze dne [datum] na č.l. 104 soud zjistil, že žalobci se obrátili na [jméno FO] s tím, že od pana [jméno FO] koupili krajní řadový rodinný dům na pozemku v [adresa] -Litovice, který sousedí i s pozemkem [jméno FO]. Protože žalobci chtějí rozšířit zahradu, mají zájem odkoupit část sousedního pozemku, který je silně zaplevelen a není využíván. Žalobci mají za to, že by byl odkup oboustranně výhodný. Žalobci se proto [jméno FO] dotázali na stanovisko a požadavky s tím, že jsou ochotni se setkat a o podmínkách jednat.82. Z dopisu [jméno FO] ml. ze dne [datum] na č. l. 94 soud zjistil, že [jméno FO] sdělil žalobcům, že s jejich pozemkem v [adresa] nelze nic dělat, neboť ten je ve vlastnictví více pozůstalých po otci, jedna ze spoluvlastnic zemřela a pozůstalostní řízení dosud neskončilo. Žádný spoluvlastník se proto nemůže zavazovat ohledně budoucího naložení s pozemkem. Dále zde uvedl, že pozemek nicméně bude prodán a zájemců je již několik.83. Z dopisu žalobců ze dne [datum] na č. l. 93 bylo zjištěno, že žalobci oslovili pana [jméno FO] v návaznosti na korespondenci před dvěma lety, kdy se dotazovali na možnost odkupu pozemku přiléhajícího k parcele žalobců, a kdy jim bylo sděleno, že se pozemek bude prodávat, ale je nutné nejprve dořešit dědické záležitosti. Žalobci proto pana [jméno FO] informovali, že jejich zájem o odkup jakékoliv části pozemku trvá, a to i z důvodu nezbytnosti péče o přiléhající pozemky, neboť současný stav je neudržitelný z hygienického i estetického hlediska. Při jarním tání se okraj pozemku mění v jezero a zaplavuje parcelu žalobců, proto jsou nezbytné stavební úpravy pozemků, které by tomu zabránily.84. Z dohody o vypořádání společného vlastnictví z [datum] na č. l. 54-55, včetně geometrického plánu č. [hodnota] -57/98 z [datum] na č. l. 56 soud zjistil, že žalovaný, [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] uzavřeli dohodu o vypořádání spoluvlastnictví mj. pozemku parc. č. [parcela] o výměře 2058 m2 zapsaného na LV č. [hodnota] pro katastrální území [k.ú.], obec [adresa]. Bylo ujednáno, že na základě geometrického plánu č. [hodnota] -57/98 ze dne [datum] bude ve výlučném vlastnictví žalovaného mj. pozemek parc. č. [parcela] o výměře 831 m2 a pozemek parc. č. [parcela] o výměře 150 m2. Spoluvlastníci uvedli, že je jim dobře znám faktický i právní stav nemovitostí. Vklad práva byl následně povolen rozhodnutím č. j. V15-3798/98 s právními účinky vkladu k [datum]. Z geometrického plánu je pak patrné, že byl vyhotoven [tituly před jménem] [adresa] dne [datum] pro účely dělení pozemků parc. č. [parcela] a 518/6, kdy z pozemku parc. č. [parcela] se mj. oddělil pozemek parc. č. [parcela] o výměře 150 m2, jehož hranice jsou vymezeny na plánu hraničními body (mezníky) č. [hodnota], 52, 15, 14 a 57, s tím, že nové hranice měla být v terénu označeny betonovými trubkami. [adresa] mezi nově oddělovaným pozemkem parc. č. [parcela] a zbývající částí pozemku parc. č. [parcela] je v plánu zakreslena jako lomená čára, kdy zalomení se nachází přibližně ve 2/3 délky tohoto pozemku. [adresa] mezi nově oddělovaným pozemkem parc. č. [parcela] a pozemkem parc. č. [parcela] je v plánu zakreslena jako zcela rovná. V kombinaci s ohledáním na místě samém provedeném dne [datum] soud dospěl k závěru, že na části takto zakresleného pozemku parc. č. [parcela] se fakticky nachází garáž žalobců a že hranici mezi pozemkem parc. č. [parcela] a pozemkem parc. č. [parcela] v terénu fakticky vytváří opěrná zeď viditelná po levé straně před domem žalobců a následně na zahradě užívané žalobci je tato hranice tvořena nízkou zídkou, ve které jsou umístěny plechové trubky.85. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], společně s nečitelnou kopií plánu na č. l. 33 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobcům, že je majitelem pozemku parc. č. [parcela] v katastrálním území [k.ú.], který sousedí s pozemkem žalobců. Žalovaný uvedl, že v rámci geodetického zaměření pozemků žalovaného se znovu potvrdilo, že na části pozemku parc. č. [parcela] je postavena garáž žalobců a žalobci jej také částečně využívají jako zahrádku. Žalovaný se proto na žalobce obrací s návrhem na řešení, neboť chce problém co nejrychleji vyřešit a žalobci problém znají.86. Z dopisu žalobkyně a) ze dne [datum], adresovaného žalovanému na č. l. 14 bylo zjištěno, že žalobkyně a) sdělila žalovanému v reakci na dopis ze dne [datum], že geodetické zaměření pozemku žalobce velmi překvapilo, neboť rodinný domek č. p. [č.p.] včetně garáže a pozemků koupili v roce 1993 v dobré víře, že jsou ve vlastnictví původního majitele a takto celou nemovitost po 14 let užívali. Žalobci se v této fázi nechtějí vyjadřovat ke správnosti geodetického zaměření ani jiným právním aspektům, v minulosti však vyjádřili zájem na odkoupení části pozemku přiléhajícího k pozemku žalovaného. Pokud by měl žalovaný zájem část pozemku prodat, mohla by být záležitost vyřešena v rámci jednání o prodeji pozemku.87. Ze záznamu podrobného měření změn zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] na č. l. 24 soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] zaměřil pro účely geometrického plánu č. [hodnota] -101/2012 změny s tím, že změnou jsou dotčené parcely č. [parcela] a 518/14. Nové hranice v terénu byly označeny plastovými mezníky.88. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] provedeného při místním šetření bylo zjištěno, že svědek je autorizovaným zeměměřickým inženýrem, který vykonává geodetickou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná přibližně od roku 1996, přičemž geodetické práce provádí již od ukončení vysokoškolského studia okolo roku 1994. Nemá však oprávnění k výkonu znalecké činnosti. K žalobcům ani k jejich právním zástupcům účastníků nemá žádný vztah. Ve vztahu k žalovanému v minulosti prováděl geodetické práce v lednu 2002 a vyhotovil geometrický plán v souvislosti s pozemky v jeho vlastnictví. Zakázka se bezprostředně netýkala pozemku parc. č. [parcela], ale souvisela s pozemky žalovaného nacházející se výše nad tímto pozemkem. Bylo prováděno jejich dělení, a bylo proto nutné v terénu najít hraniční body jednotlivých pozemků. Za tím účelem byla ohledávána též hranice nacházející se dnes z levé strany pozemku parc. č. [parcela] a 518/14 a dále pozemky 518/13 a 370/50. Svědek uvedl, že se žalovaným na jiných zakázkách nespolupracoval a že i zakázka, kterou pro žalovaného prováděl, byla fakticky zprostředkována lidmi, kteří chtěli na předmětných pozemcích stavět. V rámci zakázky hledal svědek v terénu jednotlivé hraniční mezníky a za tím účelem vstupoval na širší pás pozemků nacházejících se po levé straně od předmětného pozemku 518/14. Svědek vypověděl, že pozemek parc. č. [parcela] nesl známky užívání a vypadal obdobně jako v současnosti a že souhlas se vstupem na cizí pozemek je svědkovi dán ze zákona v souvislosti s výkonem jeho geodetické činnosti. Svědek uvedl, že žádný z žalobců nebyl ohledání přítomen; kromě svědka byl přítomen pouze svědkův zaměstnanec. K přizvání žalobců k ohledání nebyl podle svědka důvod, neboť geodetická činnost se žalobců fakticky netýkala; jednalo se pouze o nalezení příslušných mezníků. Svědek na hranici mezi pozemkem parc. č. [parcela] a 518/14 v zadní části poblíž zděného plotu přibližně metr před cihlovou zdí nalezl jeden plastový hraniční mezník. Svědek se domnívá, že tento mezník byl tzv. vyrudlý, tedy byl už světlejší barvy. Takové mezníky se používaly dříve v devadesátých letech; šlo o plastové mezníky, které nebyly odolné vůči UV záření a postupem času bledly a měnily své vlastnosti. Pozůstatek plastového mezníku svědek nalezl i při místním šetření na levé hranici pozemku parc. č. [parcela]. Svědek má za to, že se směrem dále do zahrady nacházel též dřevěný geodetický kolík s červenou hlavou, nicméně v nyní není schopen přesně určit místo, kde se tento kolík nacházel a touto skutečností si není zcela jist. Vybavuje si ale, že když se nacházel u plastového mezníku, překvapilo jej, že vidí dále na zahradě další hraniční kolík. Šlo by o dřevěnou laťku ve tvaru hranolu o průměru cca 3x3 cm, jejíž vrchní část by byla natřena červenou barvou. Svědek vypověděl, že k umístění hraničních mezníků či kolíků v terénu muselo dojít v souvislosti s oddělením pozemku parc. č. [parcela]. Svědkovi není známo, zda byli žalobci následně vyrozuměni o provedeném zaměření, má však za to, že nebylo třeba žalobce vyrozumívat, neboť se jich zaměření bezprostředně nijak nedotýkalo. Svědek uvedl, že na pozemku se nacházející plastový mezník odpovídá hraničnímu bodu 57 zakreslenému v geodetickém plánu z roku 1998. [adresa] kolík se podle svědka nacházel na hraně tohoto pozemku přibližně v pravém horním rohu. Svědek uvedl, že v katastru nemovitosti je kromě tohoto geometrického plánu založen též záznam podrobného měření změn, kde lze zjistit bližší informace. Svědek následně po konfrontaci vypověděl, že na pozemky žalobců vstoupil ještě později v souvislosti s další zakázkou, kdy prováděl zaměřování jiných pozemků. Uvedl, že zpracovával ještě záznam podrobného měření změn ze dne [datum] a že hraniční mezníky by se měly nacházet též na dalších částech pozemku parc. č. [parcela]; na geometrickém plánu z roku 1998 by se mělo jednat o mezníky označené čísly 50 a 52. Svědek dále uvedl, že katastrální hranice předmětných pozemků se liší od faktické hranice tvořené zdí; katastrální hranice pozemku se nachází přibližně metr před touto zdí.89. Výpověď svědka hodnotí soud jako přínosnou z hlediska znalosti místních poměrů, a to i s ohledem na skutečnost, že se jedná o osobu s odbornými znalostmi v oblasti geodézie. Svědek byl schopen na místě samém samostatně nalézt a identifikovat hraniční plastový mezník, na který narazil při svém dřívějším šetření na předmětném pozemku. Méně přesvědčivě nicméně působila výpověď při popisu toho, kdy a pro koho prováděl jednotlivá geodetická zaměření či práce v terénu, kdy na počátku zmínil toliko jediné zaměření a následně v průběhu výslechu postupně vyplynuly najevo další prováděné úkony. Nicméně i tak byla výpověď svědka přesvědčivá, kdy soud neměl důvod svědkovi nevěřit, že předmětný pozemek nesl v době, kdy tam svědek byl, známky užívání a že to tam vypadalo obdobně jako dnes. Svědek si byl jistý existenci plastového mezníku, a pokud zmiňoval hraniční kolík, přiznal, že si tím již není zcela jist. Ve své výpovědi tak rozlišoval mezi skutečnostmi, které si s jistotou pamatuje, a okolnostmi, u nichž si vzhledem k časovému odstupu nebyl jist. Soud proto v těchto mezích přiznal výpovědi svědka důkazní váhu.90. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] na č. l. 11-12 bylo zjištěno, že žalobci se prostřednictvím právního zástupce obrátili na žalovaného s výzvou, aby zajistil soulad katastrální mapy se skutečným stavem. Žalobci uvedli, že nemovitosti zakoupili smlouvou ze dne [datum] a disponují geometrickým plánem vymezujícím hranice mezi pozemky žalobců a pozemku žalovaného. Dne [datum] bylo vydáno kolaudační rozhodnutí ohledně garáže, k čemuž žalobci rovněž disponují geometrickým plánem. Žalobcům nebylo do roku 2023 známo, že by garáž nebyla zakreslena v katastrální mapě a že by stála na pozemku žalovaného. Byť je zřejmé, že v průběhu času došlo ke změně katastrální mapy, došlo ke změně výměry pozemku žalobců, a to bez jejich souhlasu. Mezi účastníky proběhlo jednání, kdy žalovaný žalobcům navrhl prodej pozemku parc. č. [parcela] v hodnotě [částka] /m2. To je pro žalobce neakceptovatelné, neboť žalobci mají za to, že došlo k nesprávnému zaměření pozemků a že jsou stále vlastníky pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 206 m2. Žalovaný tak zasahuje do vlastnického práva žalobců.91. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovanému byla doručena předžalobní upomínka ze dne [datum].92. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně LV č. [hodnota] pro k. ú. [k.ú.] prokazujícího stav k [datum] na č. l. 29 soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [parcela] o výměře 116 m2, druh pozemku orná půda; vedle toho je žalovaný též vlastníkem pozemku parc. č. [parcela] o výměře 606 m2, druh pozemku orná půda, a pozemku parc. č. [parcela] o výměře 44 m2, druh pozemku ostatní plocha.93. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný k žalobcům nemá žádný bližší vztah nad rámec účastenství v tomto řízení a nejprve uvedl, že se seznámili se v roce 2015 při ohledání garáže stavebním úřadem. Později v rámci výpovědi uvedl, že se s žalobkyní a) poprvé setkal na stavebním úřadě před rokem 1995 a následně že byla přítomna na jednání [datum]. Ohledně žalobce b) pak vypověděl, že se s ním poprvé viděl v roce 1998 při zaměření pozemku parc. č. [parcela]. Žalovaný uvedl, že je přesvědčen o tom, že žalobci od počátku věděli, že je s garáží problém, neboť v roce 1992 bylo nařízeno její odstranění jako černé stavby. V únoru 1994 žalobci koupili rodinný dům včetně garáže a v červenci byl dům zkolaudován bez garáže. V srpnu se žalobci písemně obrátili na otce žalovaného se žádosti o odkup pozemku, který je předmětem sporu. V říjnu 1994 došlo ke vkladu rodinného domu do katastru nemovitostí, garáž však zapsána nebyla. To je podle žalovaného proto, že všem bylo jasné, že garáž se nemůže vejít na pozemek žalobců a že se nachází na pozemku žalovaného. V listopadu se žalobci obrátili na stavební úřad se žádostí o kolaudaci garáže a o přístavbu nad ní. Dne 14. 12. byla garáž zkolaudována a 15. 12. začalo řízení o povolení nástavby nad garáží. Otec žalovaného dostal dopis 23. 12. s termínem vyjádření 3. 1. Žalovaný proto přijel, a jakmile to bylo možné, dostavili se žalovaný se svým otcem stavební úřad a písemně požádali o prodloužení termínu a sepsali připomínky. Až v této chvíli se o vzniklé situaci dověděli, ačkoliv měli být účastníky již řízení o garáž a dům. Nikdo je tehdy nekontaktoval a o garáži se tak žalovaný dozvěděl až po její kolaudaci. Po odeslání připomínek se žalovaný s jeho otcem dověděli, že je sporné, že se tam garáž nemůže vejít. Stavební úřad v [adresa] nařídil jednání, ze kterého vznikl protokol. Jednání byla přítomna žalobkyně a). Na připomínku otce žalovaného, že podle jeho názoru se garáž na pozemek žalobců nemůže vejít a že stojí na jeho pozemku, žalobci prohlásili, že to není možné, protože garáž byla zkolaudovaná a je tak na žalovaném a jeho otci, aby předložili konkrétní zaměření. Po dvou až třech měsících bylo vydáno stavební povolení na nadstavbu nad garáží. Žalovaný uvedl, že jeho otec toto povolení napadl na okresním výboru.94. Žalovaný dále vypověděl, že byl žalovaný většinou celou dobu v zahraničí a že až na přelomu roku 1997 a 1998 požádal stavební úřad o povolení rozdělení pozemku. Tímto zaměřením vznikla parcela č. [parcela]. Žalovaný tvrdil, že geometrické plány z let 1992, 1994 a 1998 prováděl stejný geodet. [právnická osoba] pak vyšel pouze z posledního zaměření z března 1998 a takto zapsal parcely do katastru s tím, že jsou tam označeny krajní body parcely č. [parcela] vůči parcelám č. [hodnota] a 370/8. V roce 2002 proběhlo zaměření, kdy geodet jeden krajní bod našel a pravděpodobně tam byl ještě jeden kolík na severní straně. V roce 2007 žalovaný napsal dopis žalobcům, že bylo zjištěno, že na parcele žalovaného č. 518/14 je umístěna garáž. V roce 2015 se žalovaný obrátil na stavební úřad o zaměření garáže. Proběhlo jednání, z něhož není protokol, kterému byl přítomen žalovaný, jeho syn, paní [jméno FO] ze stavebního úřadu, geometr a žalobce b). Stavební úřad nicméně neměl dokumenty k tomu, jestli garáž byla povolená a jestli došlo ke kolaudaci. Došlo opět k zaměření, ale protože žalobce b) předložil protokol o kolaudaci garáže, stavební úřad sdělil, že se s tím nedá nic dělat. [adresa] pozemku žalovaného procházela asi 80 cm od obvodové zdi domu. Žalovaný uvedl, že ve stejný den proběhlo šetření i na druhé straně ulice a protokol neudělali ani tam.95. Žalovaný k dozadu soudu uvedl, že v dané lokalitě nebydlí a nebydlel zde ani v minulosti, avšak že mu známy okolnosti týkající se výstavby řadových rodinných domů z otcova vyprávění. [právnická osoba] začalo stavět, nicméně výstavba pak byla na 2 až 3 roky zastavena kvůli nucenému výkupu pozemků. Žalovanému se nicméně nepodařilo získat materiály o výstavbě. Žalovaný uvedl, že podmínkou výstavby a následné kolaudace bylo vystavění opěrné zdi a že nebylo možné ovlivnit, kde se bude zeď nacházet. Žalovaný neví, zda měl on nebo jeho předchůdci připomínky k výstavbě domů jako celku a neví ani, kdo odpovídal za prostorové vytyčení staveb předtím, než se začalo stavět. Žalovaný nebyl schopen přesně říci, kdy byla u domu žalobce postavena opěrná zeď, která fakticky ukončuje [jméno FO] ulici, a není mu známo, kdo ji postavil. Žalovaný neví, zda měl on nebo jeho předchůdci připomínky konkrétně k výstavbě domu žalobce. O tom, že vznikla garáž nebo suterén se žalovaný a jeho předchůdci dozvěděli až po kolaudaci, protože nebyli účastníci řízení. Proto se domnívali, že je tam vše v pořádku.96. Žalovaný uvedl, že pozemek parc. č. [parcela] v katastrálním území [k.ú.] nabyl od své tety, která ho zdědila po dědečkovi žalovaného a že parcelu č. [hodnota] koupil. Vypověděl, že věděl o tom, že pozemek parc. č. [parcela] dlouhodobě užívají žalobci, ale neví, jak dlouho přesně, a že se v roce 1998 setkal se žalobcem b) při zaměřování pozemků. Při této příležitosti žalobci b) v reakci na jeho sdělení, že stojí na jeho pozemku, řekl, že naopak on stojí na pozemku žalovaného a že ho žalobce b) jej nemá využívat. Žalovaný nicméně uvedl, že mu zakázal užívat pozemek ve svahu za zdí za zdí, nikoliv parc. č. [parcela], ale ten vyšší. Tomu byl dle žalovaného přítomen ještě geodet [tituly před jménem] [jméno FO]. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že vůči žalobcům neučinil žádné právní kroky, protože byl přesvědčen, že jedině zápis do katastru je rozhodný pro posouzení, kdo je vlastníkem. Hlídal si proto, zda se něco nezměnilo v katastru nemovitostí. Žalovaný opakovaně zdůraznil, že žalobci nemohli být v dobré víře, neboť žádali o odkup pozemku, byli upozorňováni na námitky otce žalovaného a byli dle jeho tvrzení osobně informováni o skutečném průběhu hranic pozemků. Žalovaný uvedl, že pokud pozemek užívali, činili tak podle něj vědomě bez právního titulu a nejpozději od konce 90. let v nepoctivém úmyslu.97. Pokud jde o hodnocení účastnické výpovědi žalovaného, je třeba uvést, že byla velmi emotivně zabarvená, rozsáhlá a detailní (s ohledem na čas, který od rozhodných událostí uplynul). Z výpovědi žalovaného bylo zřejmé, že se na ni připravoval, měl k dispozici poznámky a místy tak jeho výpověď působila s ohledem na plynutí času až nepatřičně podrobně. Soud při hodnocení této výpovědi přihlédl rovněž k věku žalovaného, což může mít vliv mj. na selektivnost paměti, pokud jde o určité skutečnosti, přičemž je logické, že popisované události jako účastník interpretuje ve prospěch své vlastní skutkové verze. Aniž by žalovaného podezíral z úmyslného uvádění nepravdivých informací, soud nemohl uvěřit jeho tvrzení, že již na jednání konaném dne [datum] byli žalobci prostřednictvím jeho otce informováni o tom, že garáž stojí na jeho pozemku, neboť na jejich pozemek se nemůže vejít. Tato skutková verze událostí není podložena ničím jiným než touto účastnickou výpovědí a vzhledem k následnému vydání stavebního povolení pro nástavbu nad garáží je velmi nepravděpodobné, že by stavební úřad takto zásadní (byť ústně vznesenou) námitku ve svém rozhodnutí nijak nezmínil. Pokud pak žalovaný vypovídal, že se proti uvedenému stavebnímu povolení jeho otec odvolal, pak rovněž tato skutková verze nebyla provedeným dokazování prokázána. Svědek v rámci své výpovědi mj. přehlédl, že jím zmiňované geometrické plány nebyly všechny zpracovány [tituly před jménem] [jméno FO], ale že geometrický plán z roku 1998 vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Účastnickou výpověď žalovaného proto soud hodnotil se zvýšenou obezřetností, neboť žalovaný je přímým nositelem procesního zájmu na výsledku řízení. Výpověď je v základních rysech časově souvislá a poskytuje ucelený obraz subjektivního vnímání sporných událostí žalovaným, avšak v podstatné části spočívá na jeho osobních přesvědčeních a hodnoceních, zejména pokud jde o údajnou vědomost a úmysl žalobců. Tato tvrzení nejsou dostatečně podložena dalšími důkazy a nejsou v plném souladu s výpověďmi ostatních svědků ani s dlouhodobou pasivitou žalovaného po zjištění sporného stavu. V těchto částech proto soud nepřiznal výpovědi žalovaného plnou důkazní váhu.98. Ze zbývajících provedených a zde výslovně neuvedených důkazů nezjistil soud žádné pro věc významné skutečnosti.99. Soud neprovedl svědecké výpovědi dcer žalobců [tituly před jménem] [jméno FO] a dipl. Jur. [jméno FO], neboť je nepovažoval za potřebné pro zjištění skutkového stavu věci a navíc žalobci na jejich provedení netrvali s tím, že by v rámci řízení nepřinesly nic nového.100. Z provedeného dokazování učinil soud níže uvedený závěr o skutkovém stavu věci:101. Žalobci kupní smlouvou ze dne [datum] nabyli od manželů [jméno FO] rozestavěnou stavbu rodinného domku č. [hodnota], pozemek parc. č. st. 666 o výměře 76 m2 a pozemek č. parc. 370/8 o výměře 203 m2 v katastrálním území [k.ú.] a obci [adresa]. Výměry uvedené v katastru nemovitostí odpovídaly výměrám uvedeným v kupní smlouvě. Žalobci nemovitosti nabyli včetně garáže a venkovních úprav s tím, že nemovitosti a jejich součásti a příslušenství byly popsány ve znaleckém posudku. Dle tohoto posudku měl řadový rodinný domek přízemí a dvě patra, v přízemí se nacházela kotelna, sklad potravin, chodba, hala a pracovna. Samostatnou položkou posudku byla zděná dosud nezkolaudovaná garáž o výměře 39,44 m2 s rovnou střechou tvořenou pochozí dlažbou. Žalobci prohlásili, že je jim tehdejší stav nemovitosti dobře znám. Nemovitosti sousedily s pozemkem parc. č. [parcela], který byl ve spoluvlastnictví více osob. Jedním ze spoluvlastníků byl otec žalovaného. Žalobci měli v době koupě nemovitostí k dispozici geometrický plán ze dne [datum], z něhož byly patrné rozměry pozemku parc. č. st. 666 a parc. č. [parcela], skutečnost, že hranice pozemku parc. č. [parcela] s pozemkem parc. č. [parcela] je rovná a že mezi pozemkem parc. č. st. 666 a pozemkem parc. č. [parcela] má pozemek parc. č. [parcela] délku 2,7 m. V době vyhotovení tohoto geometrického plánu byly nové hranice v přírodě označeny zdmi a železnými trubkami.102. [právnická osoba] ve vlastnictví žalobců probíhala přibližně v letech 1992-1994 tak, že byla postavena hrubá stavba a zbytek stavěli družstevníci coby vlastníci domů svépomocí, na což dohlíželo bytové družstvo. Rodinný dům ve vlastnictví žalobců svépomocí stavěl tehdejší předseda bytového družstva [jméno FO], který pozemky a rodinný dům nabyl od Stavebního bytového družstva Sever smlouvou ze dne [datum]. Tehdy byl dům hrubou stavbou. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že rodinný dům je situován dle geodetického oddělovacího plánu ze dne [datum]. [jméno FO] si neověřoval velikost zahrady ani její hranice a neověřoval ani, zda byla stavba postavena podle geometrického plánu. Geometrické plány měl nicméně k dispozici. [adresa] byla ukončená strání. Dne [datum] bylo provedeno místní šetření za účelem odstranění nepovolené stavby, jemuž byl přítomen [jméno FO] jako vlastník pozemku, dále vlastníci staveb č. [hodnota] a 20 a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu. Závěrem šetření bylo, že ke změnám bude vydáno dodatečné povolení změn staveb s tím, že předmětem změny projektové dokumentace byla stavba garáže vedle rodinného domu. Tato garáž byla navržena o venkovních rozměrech 11,60 m x 3,40 m a konstrukční výšky shodné s rodinným domem. Stavební úřad dne [datum] dodatečně povolil změnu stavby rodinného domu na pozemku parc. č. [parcela] s tím, že stavba má být provedena podle dokumentace vypracované [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], s odůvodněním, že [jméno FO] zahájil změnu stavby bez stavebního povolení a že stavba je již provedena. Stavební úřad upustil od vytyčení prostorové polohy stavby orgánem k tomu oprávněným s tím, že za soulad prostorové plochy s dokumentací odpovídá stavebník a odborný dozor. [jméno FO] následně nemovitosti prodal žalobcům. V době prodeje byla zahrada určitým způsobem ohrazena. Vlastníci sousedních pozemků nebyly účastníci stavebního řízení ve věci dodatečného povolení změny stavby.103. Dne [datum] stavební úřad povolil změnu nedokončené stavby v podobě zabezpečení obvodové zdi garáže; rozhodnutí bylo adresováno žalobkyni a). Vlastníci sousedních pozemků opět nebyly účastníci stavebního řízení ve věci povolení změny stavby. Dne [datum] proběhlo místní šetření za účelem kolaudace rodinného domu ve vlastnictví žalobců, kterému byli přítomni žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu. V přízemí se nacházel sklad, vodárna, zádveří, předsíň a hobby místnost. Předloženo bylo mj. stavební povolení a geometrický plán bez přístavby sklepa a garáže. Dle geometrického plánu ze dne [datum] byla hranice mezi pozemkem parc. č. [parcela] a pozemkem parc. č. [parcela] rovná a pozemek parc. č. [parcela] se ve směru od ulice rozšiřoval. Mezi pozemkem parc. č. st. 666 a pozemkem parc. č. [parcela] měl pozemek parc. č. [parcela] délku 4,15 m. Nové hranice v terénu byly označeny zdmi. Dne [datum] stavební úřad povolil užívání rodinného domu žalobců s tím, že předmětem kolaudačního rozhodnutí nebyla přístavba garáže. Účastníky řízení byli žalobci jako stavebníci; s vlastníky sousedních pozemků stavební úřad jako s účastníky nejednal.104. Žalobci se dne [datum] obrátili na otce žalovaného s žádostí o odkoupení části pozemku sousedícího s pozemkem žalobců s tím, že tento pozemek je silně zaplevelen a není využíván, a žalobci tak mají za to, že by byl odkup oboustranně výhodný. Otec žalovaného dne [datum] žalobcům sdělil, že s ohledem na probíhající dědické řízení s pozemkem nelze nakládat, nicméně pozemek bude prodán.105. Dne [datum] se konalo místní šetření za účelem kolaudace garáže na pozemku žalobců, jemuž byli přítomni žalobci a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa]. Předloženo bylo mj. stavební povolení, projektová dokumentace a geometrický plán. Dne [datum] stavební úřad povolil užívání garáže s tím, že při místním šetření konaném dne [datum] bylo zjištěno, že stavba je provedena podle projektu ověřeného stavebním úřadem. Účastníky řízení byli žalobci jako stavebníci; s vlastníky sousedních pozemků stavební úřad jako s účastníky nejednal.106. Dne [datum] se konalo jednání ohledně žádosti žalobců o povolení nástavby nad garáží, kterého se účastnila žalobkyně a), otec žalovaného, žalovaný a [tituly před jménem] [jméno FO] ze stavebního úřadu [adresa]. Otec žalovaného k návrhu žalobců podal písemné připomínky odůvodněné tím, že zamýšlí postavit na svém pozemku rodinný dům a že tento záměr výrazně koliduje s dokumentací nástavby nad garáží žalobců. Otec žalovaného uvedl, že z tohoto důvodu nesouhlasí se stavbou na hranici s jeho pozemkem. Dne [datum] stavební úřad povolil stavbu nástavby nad garáží na pozemku parc. č. st. 666 podle projektu [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] ověřeného ve stavebním řízení. Námitka otce žalovaného byla zamítnuta s tím, že vzájemné vzdálenosti rodinných domů nelze uplatňovat u teprve předpokládané stavby. Rozhodnutí bylo doručováno mj. žalobcům a otci žalovaného.107. Dne [datum] žalobci informovali otce žalovaného, že jejich zájem o odkup pozemku přiléhajícího k parcele žalobců trvá, a to i z důvodu nezbytnosti péče o přiléhající pozemky. Z části pozemku parc. č. [parcela] ve vlastnictví otce žalovaného přiléhajícího k nemovitostem žalobců se oddělil pozemek parc. č. [parcela]. Žalovaný nabyl na základě dohody spoluvlastníků ze dne [datum] vlastnictví mj. k pozemku parc. č. [parcela] o výměře 2058 m2 v katastrálním území [k.ú.], obci [adresa] s tím, že ve výlučném vlastnictví žalovaného bude mj. pozemek parc. č. [parcela] o výměře 831 m2 a pozemek parc. č. [parcela] o výměře 150 m2 vymezené na základě geometrického plánu č. [hodnota] -57/98 ze dne [datum]. Spoluvlastníci uvedli, že je jim dobře znám faktický i právní stav nemovitostí. Pozemek parc. č. [parcela] přiléhá k nemovitostem žalobců. V katastru nemovitostí bylo v letech 2001-2014 evidováno vlastnictví žalobců k pozemku parc. č. st. 666 o výměře 206 m2, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [č.p.], a pozemku parc. č. [parcela] o výměře 73 m2. V lednu 2002 prováděl na pozemcích žalovaného zaměření [tituly před jménem] [jméno FO], který na hranici mezi pozemkem parc. č. [parcela] a 518/14 nalezl plastový mezník. Pozemek parc. č. [parcela] nesl známky užívání.108. Žalovaný dne [datum] žalobcům sdělil, že se v rámci geodetického zaměření pozemků žalovaného znovu potvrdilo, že na části pozemku parc. č. [parcela] je postavena garáž žalobců a žalobci jej také částečně využívají jako zahrádku, a žalovaný se proto na žalobce, kteří problém znají, obrací s návrhem na řešení. Žalobkyně a) dne [datum] žalovanému sdělila, že geodetické zaměření pozemku žalobce velmi překvapilo, neboť rodinný domek č. p. [č.p.] koupili v roce 1993 v dobré víře, že jsou ve vlastnictví původního majitele a takto celou nemovitost po 14 let užívali. Žalovaný vůči žalobcům nikdy neučinil žádné právní kroky, které by užívání pozemku parc. č. [parcela] zabránily.109. [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] zaměřil pro účely geometrického plánu č. [hodnota] -101/2012 změny s tím, že změnou jsou dotčené parcely č. [parcela] a 518/14. Nové hranice v terénu byly označeny plastovými mezníky.110. K [datum] bylo v katastru nemovitostí evidováno vlastnictví žalobců k pozemku parc. č. st. 666 o výměře 206 m2, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [č.p.], a pozemku parc. č. [parcela] o výměře 73 m2 s upozorněním na probíhající obnovu katastrálního operátu. K [datum] byla výměra pozemku parc. č. [hodnota] změněna z původních 206 m2 na 142 m2; stav pozemku parc. č. [parcela] zůstal nezměněn. Celková výměra pozemků zapsaných na listu se změnila z 279 m2 na 215 m2; rozdíl byl 64 m2. Žalobci jsou od té doby v katastru nemovitostí evidováni jako vlastníci pozemku parc. č. st. 666 o výměře 142 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [č.p.], a pozemku parc. č. [parcela] o výměře 73 m2, ostatní plocha, s poznámkou, že ohledně parcely st. 666 došlo ke změně výměr obnovou operátu. Žalovaný je dle katastru nemovitostí vlastníkem pozemku parc. č. [parcela] o výměře 116 m2, orná půda. Garáž přiléhající k domu žalobců se fakticky částečně nachází na pozemku parc. č. [parcela].111. Dne [datum] žalobci zaslali žalovanému předžalobní upomínku s výzvou, aby žalovaný zajistil soulad katastrální mapy se skutečným stavem. Předžalobní upomínka byla žalovanému doručena.112. Žalobci společně se svojí rodinou pozemek parc. č. [parcela] užívají od okamžiku, kdy nabyli nemovitosti od manželů [jméno FO]. V srpnu 1994 žalobci zajistili montáž ocelových konstrukcí k zesílení stěny garáže, v srpnu 1996 další práce na garáži, v roce 2000 opravu hydroizolace terasy nad garáží a v roce 2013 opravu terasy. Žalobci na pozemku vysázeli stromy a ovocné keře, na střechu garáže umístili trampolínu a hráli na ní mj. basketbal. V zadní části pozemku pak umístili mj. nadzemní kruhový bazén.113. V současnosti se na pozemku parc. č. st. 666 nachází dům žalobců, k jehož levé části je přistavěna jednopodlažní garáž. Levá strana garáže je postavena do svahu, který je před garáží zpevněn opěrnou stěnou porostlou vegetací. Čelní stěna garáže je z pohledu z ulice v horní části taktéž porostlá zelenou vegetací. Nájezd ke garáži se nachází mimo vyasfaltovanou přístupovou komunikaci a je tvořen zatravňovacími dlaždicemi. Z garáže lze vstoupit do další místnosti, kterou se prochází do uličky; na protější straně místnosti se nachází sklep. Místnost nacházející se za garáží a sklep se nachází vně stavby rodinného domu a fakticky se nachází pod terasou přiléhající k domu. Na úroveň terénu je možné se dostat pomocí schodiště, které je na úrovni terénu ohraničeno dřevěným zábradlím. Na části pozemku parc. č. st. 666 nacházejícího se za domem se nachází terasa pokrytá betonovými dlaždicemi. V zadní části za domem se na terase nachází stůl se židlemi a další věci sloužící k užívání zahrady. Pozemek parc. č. [parcela] slouží jako zahrada, v jejíž zadní části za domem se nachází částečně omítnutá cihlová zeď, která odděluje žalobci užívanou zahradu od sousedních pozemků. Cihlová zeď se nachází i na boční části zahrady mezi pozemky parc. č. [parcela] a 370/9 a na části pozemku st. 666 a st. 667. V části nacházející se na terase je zeď zvýšená a dále pokračuje v nižší přibližně 1 – 1,2 m vysoké úrovni. Pozemek parc. č. [parcela] svým tvarem v terénu kopíruje lomený tvar hranice vyznačené v katastrální mapě, hranice je však obtížně znatelná z důvodu bujně rostlé vegetace. V přední části pozemku parc. č. [parcela] směrem k ulici se nachází stavba garáže, na jejíž střeše je pochozí dlažba. Na střeše se nachází také trampolína a na boční stěně domu přiléhajícího k předmětné terase je připevněn basketbalový koš. Na terasu na střeše garáže plynule navazuje terasa za domem žalobců na pozemku parc. č. st. 666. V zadní části pozemku je travnatá plocha a kruhový nadzemní bazén. Pozemek z levé strany není oplocen, je zde částečná cihlová lomená zídka a podél pozemku vede odvodňovací rigol. Rigol nacházející se podél garáže je mladšího data než rigol nacházející se v zadní části pozemku. V zadní části pozemku se nachází betonová zeď. V zadní části pozemku parc. č. [parcela] je na předpokládané hranici tohoto pozemku s pozemkem parc. č. [parcela] pozůstatek plastového hraničního mezníku. Jiné hraniční mezníky nebyly v terénu nalezeny.114. Takto zjištěný skutkový stav právně posoudil podle následujících ustanovení:115. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „o. z.“) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.116. Protože se v rámci tohoto řízení žalobci domáhali určení svého vlastnického práva k pozemku parc. č. [parcela] s tím, že tento pozemek nabyli z titulu řádného vydržení a dle jejich tvrzení se mělo vydržení dovršit v době před [datum], posuzoval soud podmínky pro vydržení s ohledem na citované přechodné ustanovení podle úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen: „s. o. z.“); k tomu shodně též judikatura Nejvyššího soudu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].117. Podle § 129 odst. 1 s. o. z. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.118. Podle § 130 odst. 1 s. o. z. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.119. Podle § 134 odst. 1 s. o. z. se oprávněný držitel se stává vlastníkem nemovité věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.120. Podle § 134 odst. 3 s. o. z. se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. P121. Podle § 134 odst. 4 s. o. z. se pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.122. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění platném do [datum] (dále též jen „zákon č. 344/1992 Sb.“) je katastr soubor údajů o nemovitostech v České republice (dále jen „nemovitosti“) zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu (dále jen „právní vztahy“) a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona.123. Podle § 2 odst. 1 písm. b) a písm. c) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb. se v katastru evidujíb) pozemky členěné podle druhů, a to orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy,c) stavby spojené se zemí pevným základem, a to stavby, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo,124. Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 344/1992 Sb. jsou vlastníci a jiní oprávnění povinni ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitosti, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru, vyplývajících z listin, které předkládají příslušné státní orgány přímo k zápisu do katastru.125. Podle § 4 písm. b) vyhlášky č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění platném do [datum] (dále též jen „vyhláška č. 126/1993 Sb.“), se stavby evidují v souboru geodetických informací průnikem vnějšího obvodu s terénem nebo u netypických staveb svislým průmětem vnějšího obvodu na terén.126. Podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 126/1993 Sb. jsou Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou v katastru geometricky a polohově určeny:a) číselným vyjádřením hranic pozemků a obvodu stavby daným souřadnicemi jejich lomových bodů v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální 17 (dále jen závazná zkratka "S-JTSK"), popř. i údaji pro automatizované zobrazení polohopisu digitální katastrální mapy nebob) údaji záznamu podrobného měření změn s případným výpočtem souřadnic podobných bodů v jiném souřadnicovém systému než S-JTSK 17 nebo jenc) zobrazením hranice pozemků a obvodu stavby v katastrální mapě.127. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobci v rámci řízení prokázali existenci držby a její rozsah, tj. že drželi předmětný pozemek o výměře 116 m2 ve smyslu § 129 odst. 1 s. o. z., tedy že s pozemkem nakládali jako s vlastním nebo vykonávali právo pro sebe. To plyne z okolností nabytí nemovitostí žalobců, kdy bylo prokázáno, že v době nabytí jejich vlastnického práva (právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]) již na dotčeném pozemku (dnes parc. č. [parcela]) byla postavena předmětná garáž a že v terénu byly vyznačeny hranice oddělující zahradu od sousedních pozemků. Žalobci prokázali, že společně se svými nemovitostmi užívali i předmětný pozemek parc. č. [parcela], když se starali o jeho údržbu a aktivně ho užívali (udržovali stavbu garáže a terasy na tomto pozemku se nacházející, vysázeli zde stromy a ovocné keře, umístily na něj bazén, zajišťovali ho před imisemi ze sousedního svahu apod.).128. Žalobcům se však nepodařilo prokázat, že by jejich držba byla oprávněná po celou dobu vydržecí doby, která počala plynout od [datum], kdy nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí a od tohoto okamžiku tak je možné uvažovat o držební vůli žalobců. Oprávněnost držby je přitom třeba zkoumat ve smyslu § 130 odst. 1 s. o. z., tedy že žalobci se zřetelem ke všem okolnostem byli v dobré víře o tom, že jim předmětný pozemek patří. V tomto ohledu bylo břemeno tvrzení a důkazní na žalobcích, kdy žalobci měli tvrdit a prokazovat okolnosti, ze kterých dobrá víra vyplývá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).129. Soud je toho názoru, že v době nabytí vlastnického práva žalobců k pozemkům parc. č. st. 666, jehož součástí byla rozestavěná stavba, a pozemku parc. č. [parcela], mohli být žalobci v omluvitelném omylu, že součástí jimi nabývaných nemovitostí je i dnešní pozemek parc. č. [parcela]. V době, kdy žalobci předmětné nemovitosti nabyli, byla totiž jejich faktickou součástí též rozestavěná garáž, jejíž stavba byla stavebním úřadem dodatečně povolena, a následně též zkolaudována. Pokud byl v omylu stavební úřad, pokud jde o skutečnost, že stavba garáže je umístěna na pozemku parc. č. st. 666 (ačkoli se fakticky z převážné části nacházela na cizím pozemku) těžko lze po žalobcích požadovat, aby tento omyl sami rozpoznali.130. Soud však neuvěřil tvrzením žalobců, že jejich dobrá víra mohla trvat po celou vydržecí dobu. Již v době, kdy docházelo ke kolaudaci předmětné garáže, měl být totiž vyhotoven geometrický plán, na základě kterého měla být zapsána změna údajů o stavbě rodinného domu žalobců zapsaného v katastru nemovitostí (když došlo ke změně obvodu stavby a rozšíření její výměry), ze kterého by nutně vyplynulo, že stavba garáže se nachází částečně na cizím pozemku. Žalobci však do dnešního dne změnu své stavby katastrálnímu úřadu nenahlásili. Pokud žalobce b) v rámci řízení tvrdil, že o této povinnosti nevěděl, pak soud tomuto tvrzení neuvěřil, a to nejenom z důvodu, že neznalost zákona zásadně neomlouvá (ignorantia juris non excusat), ale též proto, že žalobce b) jako osoba užívající právní titul [tituly před jménem], tedy osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru právo, si musel být vědom toho, že změny v obvodu stavby a navýšení její zastavěné plochy je třeba příslušnému katastrálnímu úřadu nahlásit a odpovídajícím způsobem doložit (tj. zásadně geometrickým plánem, ve kterém bude polohové umístění stavby podrobným způsobem zachyceno).131. Ačkoliv následně žalobci získali stavební povolení pro nástavbu nad garáží, kdy stavební úřad byl i nadále přesvědčen, že stavba bude realizována na pozemku parc. č. st. 666, žalobci již tuto nástavbu nerealizovali. Soud má za to, že žalobci si museli následně uvědomit, že zde je problém s faktickým umístěním garáže. To, že se stavba garáže fakticky nemohla na pozemek parc. č. st. 666 vejít, vyplývá ostatně též z geometrického plánu vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], z něhož lze zjistit, že mezi rodinným domem a hranicí (tehdejšího) pozemku parc. č. [parcela] (z něhož následně mj. vznikl současný pozemek parc. č. [parcela]) je pouze 2,7 m. Stavba garáže je přitom širší (je široká 3,40 m). Soud tak dospěl k závěru, že žalobci nemohli být v dobré víře až do [datum], tj. po dobu 10 let, kterou zákon vyžadoval pro řádné vydržení a že v řízení nebyly prokázány podmínky řádného vydržení dle § 134 s. o. z.132. Následně proto soud zkoumal, zda k nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku nedošlo na základě mimořádného vydržení podle stávající právní úpravy obsažené v o. z. S tímto právním názorem přitom soud v rámci řízení seznámil § 118a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“), a poskytl jim možnost na to odpovídajícím způsobem reagovat. Otázku mimořádného vydržení byl přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] totiž platí, že, jestliže účastník řízení tvrdí, že spornou věc nabyl vydržením, ať již podle § 134 s. o. z. nebo řádným vydržením podle § 1089 a násl. o. z., a z jeho žalobních tvrzení vyplývají okolnosti, na které je vázáno vydržení mimořádné (§ 1095 o. z.), je soud povinen zkoumat i nabytí na základě mimořádného vydržení.133. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.134. Podle § 3066 o. z se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.135. S ohledem na přechodné ustanovení § 3066 o. z. tak mohlo k nabytí vlastnického práva z titulu mimořádného vydržení dojít nejdříve k [datum].136. Podle ustálené judikatury není podmínkou mimořádného vydržení poctivá držba (ve smyslu § 992 odst. 1 o. z.) ani (pro dobu držby před [datum]) držba oprávněná (ve smyslu § 130 odst. 1 s. o. z), ale toliko nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).137. V souladu se stávající judikaturou Nejvyššího soudu je podmínkou mimořádného vydržení to, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek pro mimořádné vydržení. Vlastník věci držené jiným zabrání mimořádnému vydržení zejména tím, že s držitelem uzavře dohodu o předání držby vlastníkovi; jinak může v průběhu vydržecí doby zabránit mimořádnému vydržení v zásadě jen žalobou napadající držbu nebo tvrdící nepoctivý úmysl držitele při jejím nabytí. Bude-li žalobě vyhověno, považuje se držitel od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba, za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).138. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný si byl vědom toho, že se garáž žalobců nachází na pozemku parc. č. [parcela] nejpozději ode dne [datum], kdy žalobcům zaslal dopis, kterým je vyzval k řešení dané situace. Nejpozději od doručení tohoto dopisu tak žalobci nemohli být v dobré víře, že daný pozemek užívají po právu jako jeho vlastníci (soud je nicméně přesvědčen o tom, že dobrou víru žalobci pozbyli již dříve poté, co byla předmětná garáž zkolaudována a oni nenahlásili změnu stavby do katastru nemovitosti). Užívání předmětného pozemku poté, co jim žalovaný oznámil, že se jedná o jeho pozemek, a chtěl tuto situaci se žalobci řešit, by dle názoru soudu mohlo být považováno i za držbu v nepoctivém úmyslu. Žalovaný nicméně nezahájil žádné právní kroky, kterými by držbě předmětného pozemku ze strany žalobců zabránil. V době zahájení nadepsaného řízení to bylo téměř 17 let od doby, kdy žalovaný prokazatelně věděl, že pozemek parc. č. [parcela] fakticky užívají žalobci; žalovaný po celou dobu proti tomuto stavu nijak nezasáhl, aby své vlastnické právo ochránil.139. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalobci v průběhu roku 1994, resp. k [datum] v souvislosti s nabytím jejich vlastnického práva k pozemkům parc. č. st. 666, jehož součástí byla rozestavěná stavba, a pozemku parc. č. [parcela], tedy v době, kdy se držby předmětného pozemku chopili, jednali v nepoctivém úmyslu. Žalobci stavbu nabývali v době, kdy již byla předmětná garáž rozestavěna, což vyplývá mj. ze znaleckého posudku č. 141/93 vypracovaného dne [datum] znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobcům tak nelze klást vinu za vadné prostorové vytyčení dané stavby, a pokud stavební úřad tento nedostatek neodhalil a stavbu následně (v době, kdy jejími vlastníky již byli žalobci) zkolaudoval, pak lze jen těžko dovozovat, že by se žalobci držby chopili v nepoctivém úmyslu. Vzhledem k tomu, že se dle výše citované judikatury Nejvyššího soudu nepoctivost úmyslu zkoumá zásadně toliko k okamžiku uchopení držby, nemá skutečnost, že si žalobci následně museli problém s umístěním stavby své garáže uvědomit, vliv na posouzení běhu vydržecí lhůty pro mimořádné vydržení.140. Na základě shora uvedeného proto dospěl soud k závěru, že žalobci vlastnické právo k předmětnému pozemku vydrželi na základě mimořádného vydržení dle § 1095 o. z., a to ke dni [datum]. Vzhledem k uvedenému soud podané žalobě výrokem I. vyhověl.141. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal žalobcům, kteří byli v řízení plně úspěšní, právo na plnou náhradu nákladů řízení ze strany žalovaného. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z nákladů právního zastoupení a z náhrady nákladů vynaložených na zpracování geometrického zaměření.142. Zástupkyni žalobců náleží odměna stanovená do [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] podle § 9 odst. 4 písm. b) a od [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen: „advokátní tarif“). Odměna za jeden úkon právní služby činí podle § 6 odst. 1 a § 7 advokátního tarifu [částka] za úkony vykonané do [datum] a [částka] za úkony vykonané od [datum]. Zástupkyni žalobců pak náleží odměna za 14 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, konkrétně za: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu ze dne [datum], žalobu ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu delším než 2 hodiny, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu delším než 2 hodiny, účast na jednání soudu dne [datum] v rozsahu delším než 2 hodiny, účast na jednání dne [datum],z toho 5 úkonů bylo vykonáno do [datum] a 9 úkonů bylo vykonáno po [datum]. Zástupkyni žalobců tak náleží odměna ve výši [částka] (5 x 3 100 + 9 x 5 620, tj. 15 500 + 50 580).143. Soud žalobcům nepřiznal odměnu za návrh na zápis poznámky spornosti ze dne [datum], neboť toto podání nepovažuje soud za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Dané podání bylo soudu doloženo až v souvislosti s vyčíslením náhrady nákladů řízení a nebylo nijak doloženo, že by skutečně příslušná poznámka spornosti byla do katastru nemovitostí zapsána. Navíc případné podání návrhu na zápis poznámky spornosti bezprostředně souvisí s podáním předmětné žaloby, za kterou byla odměna přiznána. Soud nepřiznal odměnu ani za repliku ze dne [datum], neboť dané vyjádření po žalobcích nepožadoval a uvedené skutečnosti mohly být sděleny na jednání, které se ve věci konalo dne [datum]. Daný úkon právní služby tak soud nepovažoval za účelně vynaložený. Za neúčelně vynaložený považoval soud rovněž náklady za vyjádření ze dne [datum], když toto vyjádření bylo reakcí na výzvu soudu, že žalobci ve vyjádření ze dne [datum] (za které byla odměna přiznána) nesplnili výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť skutečnosti v něm uvedené měly být uvedeny již ve vyjádření ze dne [datum]. Shodně soud nepřiznal odměnu za návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], neboť v něm uvedené návrhy na doplnění dokazování a důkazní návrhy uvedené ve vyjádření ze dne [datum] mohly být soudu zaslány v jediném vyjádření; obě vyjádření ostatně byla soudu zaslána ve lhůtě soudem stanovené při jednání dne [datum]. Dále soud nepřiznal odměnu za úkon spočívající v nahlížení do spisu dne [datum]. Z ustálené judikatury vyplývá, že ne každé nahlížení do spisu a jeho prostudování v rámci civilního soudního řízení lze analogicky posuzovat jako samostatný úkon právní služby, za který by náležela advokátovi odměna. Odměna by mohla příslušet jen za takové prostudování spisu, které by svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4012/18). O takové nahlížení se v daném případě jednat nemohlo; v době nahlížení do spisu ani ještě nebyly připojeny správní spisy stavebního úřadu, které byly vyžádány až [datum]. Soud nepřiznal ani odměnu za vyjádření ze dne [datum], neboť dané vyjádření po žalobcích nepožadoval a uvedené skutečnosti mohly být sděleny na jednání, které se ve věci konalo dne [datum]. Daný úkon právní služby tak soud nepovažoval za účelně vynaložený. Odměna nebyla přiznána ani za žádost o nařízení místního šetření ze dne [datum], neboť tento úkon neměl pro řízení žádný význam; jeho obsahem byla toliko žádost o nařízení náhradního termínu místního šetření, když z ničeho nevyplývalo, že by náhradní termín místního šetření neměl být v dohledné době nařízen, a omluva zástupkyně žalobců z jednání. Soud dále nepřiznal odměnu za vyjádření k provedenému místnímu šetření doručenou soudu společně s vyjádřením ze dne [datum], neboť uvedená vyjádření po žalobkyni nežádal a uvedené skutečnosti mohly být sděleny na jednání, které se ve věci konalo dne [datum]. Tyto úkony tak nepovažoval za účelně vynaložené. Navíc nebylo důvodu, proč by tato vyjádření nemohla být učiněna společně; soud je toho názoru, že byla uměle rozdělena za účelem navýšení případné náhrady nákladů řízení. Z obdobného důvodu nepřiznal soud žalobcům ani náhradu nákladů za závěrečný návrh ze dne [datum], neboť tento byl přednesen na jednání nařízeném na [datum], za které byla odměna přiznána.144. Dále zástupkyni žalobců přísluší náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a to za každý úkon právní služby; za úkony vykonané do [datum] přísluší tato náhrada ve výši [částka], za úkony vykonané po [datum] pak ve výši [částka]. Celkem tak náhrada hotových výdajů činí [částka] (5 x 300 + 9 x 450, tj. 1 500 + 4 050).145. Právní zástupkyně není plátcem DPH, náhrada nákladů právního zastoupení žalobců tak činí celkem [částka] (66 080+ 5 550).146. Soud žalobcům dále přiznal náhradu doložených hotových výdajů ve výši [částka] vynaložených na opatření důkazu – polohového geodetického zaměření ze dne [datum] uvedeného pod bodem 79 rozsudku.147. Náklady řízení žalobců pak činí celkem [částka] (soudní poplatek ve výši [částka] + náklady právního zastoupení ve výši [částka] + náklady důkazu ve výši [částka]). Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. s povinností plnit k rukám zástupkyně žalobců (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).