Výrok
I. Manželství [Jméno manželky], narozené [rodné přijmení] [Datum narození manželky], a [Jméno manžela], narozeného dne [Datum narození manžela], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manželka se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství účastníků bylo po dlouhá léta funkční, avšak v posledním období došlo k zásadnímu narušení vzájemných vztahů a postupnému citovému odcizení. Za hlavní příčinu rozpadu manželství považuje manželka skutečnost, že manžel navázal nový partnerský vztah, což vedlo k definitivnímu přerušení manželského soužití. Účastníci spolu intimně nežijí od července 2025, byť doposud vedou společnou domácnost. Mezi účastníky již neexistuje citové ani partnerské pouto a neprobíhá snaha o obnovení manželství. Setrvání v manželství je pouze formálním stavem bez reálného obsahu. Ze vztahu manželů se narodil dnes již zletilý syn [Anonymizováno].
2. Manžel se k návrhu vyjádřil tak, že návrhem nesouhlasí, trvá na zachování manželství a má zájem o jeho obnovení, neboť je přesvědčen že manželské soužití obnovit lze. Manžel nesouhlasí s tím že jeho nový partnerský vztah je příčinou rozvratu manželství, neboť tento vztah navázal teprve v lednu 2026, a to poté, co manželka jednoznačně prohlásila, že trvá na rozvodu a manželství považuje za definitivně skončené. Intimní soužití účastníků fakticky skončilo přibližně před 2 lety kdy manželka manželovi sdělila, aby si případně našel nový partnerský vztah. Gel uvedl, že účastníci dosud obývají společnou domácnost, v níž každý spí v samostatné místnosti a od počátku roku 2026 si každý z účastníků hradí své osobní výdaje samostatně. Manžel má za to že tato úprava je projevem dočasného ochlazení vztahů, nikoli příznakem neodvolatelného rozvratu. Manžel uvedl, že k manželce city chová a má skutečný zájem o obnovení manželského soužití a že z jeho strany probíhají konkrétní snahy o smír a obnovu vztahu, přičemž účastníci spolu nadále komunikují.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem ve Slaném s tím, že u obou manželů se jedná o manželství prvé (zjištěno z oddacího listu účastníků). Manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení (zjištěno z účastnické výpovědi obou manželů). Z manželství se narodil dne [datum] dnes již zletilý syn Marek (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků).
4. Z výpovědi manželky vyplývá, že manželství považuje za nefunkční, neboť mezi účastníky dlouhodobě absentuje komunikace, citové i intimní soužití a jakékoli společné aktivity. Uvedla, že problémy ve vztahu se postupně prohlubovaly přibližně poslední tři roky, přičemž v současnosti vnímá manželství již pouze jako formální svazek. Popsala rovněž rozpad společného hospodaření a faktické oddělené vedení domácnosti, kdy si každý z manželů zajišťuje své potřeby samostatně. Za zásadní příčinu rozvratu označila ztrátu důvěry v manžela, a to v souvislosti s podezřením a následně i přesvědčením o jeho nevěře, které bylo dle jejích slov potvrzeno opakovanými (v rámci výpovědi však blíže nespecifikovanými) zjištěními. Manželka dále uvedla, že snaha o nápravu vztahu byla neúspěšná a že nemá zájem na obnovení manželského soužití, které považuje za vyloučené.
5. Manžel ve své výpovědi připustil, že manželství není v současnosti ideální a že mezi účastníky došlo k narušení vztahů, zejména v posledním roce až dvou letech, kdy došlo k ochlazení vztahu a omezení společného soužití, včetně odděleného bydlení v rámci domácnosti a útlumu intimního života. Uvedl však, že manželství dříve považoval za funkční a že má nadále zájem na jeho zachování. Popřel nevěru, připustil však existenci známosti, kterou odůvodňoval dlouhodobými problémy ve vztahu a nezájmem manželky. Zdůraznil, že se snažil o obnovu vztahu, například omezením svých koníčků či návrhem návštěvy manželské poradny, avšak bez odezvy ze strany manželky. Podle jeho názoru není manželství nenapravitelně rozvráceno a existuje prostor pro jeho obnovení.
6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících právních ustanovení:
7. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
8. Podle § 756 občanského zákoníku zjišťuje soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).
9. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
10. Soud má po provedeném dokázání za to, že manželství je hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Problémy mezi manžely jsou dlouhodobého charakteru, kdy manžel měl pocit nedostatku pozornosti ze strany manželka a manželka měla podezření na nevěru ze strany manžely. Manželka ve své výpovědi popsala postupné ochlazování vztahu, ztrátu důvěry, dlouhodobou absenci komunikace, citového i intimního soužití, jakož i rozpad společného hospodaření a faktické oddělení životů účastníků. Manžel sice popíral kvalifikovaný rozvrat manželství a zdůrazňoval svůj zájem na zachování manželství, současně však sám potvrdil řadu skutečností nasvědčujících jeho hlubokému narušení, zejména dlouhodobé omezení společného soužití, oddělené hospodaření i absenci intimního života. Jeho tvrzení o snaze o obnovu vztahu zůstala v rovině obecných proklamací bez konkrétních, skutečně realizovaných kroků, a nebyla způsobilá vyvrátit závěr o trvalosti rozvratu. Pokud jde o otázku jeho mimomanželských vztahů, manžel sice popřel nevěru, avšak současně připustil existenci známosti, což ve spojení s tvrzeními manželky a dalšími okolnostmi případu oslabuje přesvědčivost jeho obhajoby a potvrzuje narušení vzájemné důvěry mezi účastníky. Provedeným dokazováním tak bylo zjištěno, že byla významným způsobem narušena důvěra mezi manžely a že ani jeden z manželů neučinil žádný konkrétní krok k nápravě daného stavu. Z manželství se stal spíše formální svazek, manželství neplní svou základní funkci, neboť mezi manželi absentuje citové pouto, komunikace i intimní soužití, nevedou společnou domácnost a každý z nich žije fakticky samostatně. Rozvrat trvá již delší dobu a má postupně se prohlubující charakter, přičemž ani přes určité deklarované snahy ze strany manžela nedošlo k jeho překonání. S ohledem na kategorický postoj manželky, která obnovení soužití jednoznačně odmítá, a na celkový stav vztahů mezi účastníky nelze dle názoru soudu očekávat obnovení manželského soužití. Vzhledem k výše uvedenému i tomu, že manžel netvrdil žádné důvody, proč by manželství nemělo být rozvedeno ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, soud nezjišťoval příčiny rozvratu manželství a návrhu na rozvod manželství podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku vyhověl.
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“).