Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy (autobusovou linkou 241) provozovanou žalobkyní a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Tím porušil své povinnosti cestujícího. V důsledku toho má žalobkyně právo na úhradu jízdného ve výši [částka] a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty) ve výši [částka]. Tatáž situace se opakovala dne [datum] v metru (linka B), dne [datum] (autobusová linka 177), dne [datum] (autobusová linka 177), dne [datum] (autobusová linka 177), dne [datum] (autobusová linka 241), dne [datum] (autobusová linka 129) a dne [datum] v metru (linka B), za což požaduje žalobkyně uhrazení jízdného [částka] a smluvní pokuty [částka], a to za každý případ.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav:
5. Žalovaný se dne [datum] ve voze autobusové linky 241, [datum] ve voze linky v metra B, [datum] ve voze autobusové linky 177, [datum] ve voze autobusové linky 177, [datum] ve voze autobusové linky 177, [datum] ve voze autobusové linky 241, [datum] ve voze autobusové linky 129, [datum] ve voze linky metra B (zápis o provedené kontrole č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]) neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné ve všech uvedených případech činilo [částka].
6. Přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu činí [částka] (Smluvní přepravní podmínky PID).
7. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě dluhu. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum].(předžalobní výzva a podací arch)
8. Takto zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Nárok žalobkyně posuzoval soud podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“). Z této právní úpravy plyne cestujícímu povinnost na vyzvání oprávněného pracovníka kdykoli během přepravy nebo v okamžiku vystoupení z vozidla předložit k nahlédnutí jízdní doklad, přičemž cestující, který se nemůže na vyzvání prokázat platnou jízdenkou, zaplatí jízdné a dopravce je dále oprávněn od něj požadovat zaplacení přirážky, která nesmí být vyšší než [částka]. Podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně platných v době kontroly činila přirážka právě [částka].
9. V daném případě má soud za prokázané ze zápisu o provedené přepravní kontrole, že se žalovaný opakovaně při kontrole prováděné pracovníkem žalované neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil přirážku k jízdnému. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení (§ 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb.) ode dne následujícího po dni, kdy bylo po žalovaném požadováno zaplacení jízdného a přirážky, tj. ode dne přepravní kontroly.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem. Žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši [částka] a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, žaloba a předžalobní výzva k plnění). Dále pak náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).