Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

34 C 20/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 16. 9. 2024Č. j.: 34 C 20/2024-249Samosoudkyně: JUDr. Klára HegerováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 25. 3. 2025Předmět řízení: O zaplacení 188 772,54 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:34.C.20.2024.1
řidičský průkazelektronický podpissmlouva o účtusmlouva o úvěrusmlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkyodstoupení od smlouvy
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (80) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a úroku ve výši 12,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] skládající se z dvou dílčích nároků – 1) částky [částka] s příslušenstvím z titulu nepovoleného záporného zůstatku na účtu žalovaného u [právnická osoba]. č. [č. účtu] a 2) částky [částka] z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému ze strany [právnická osoba]. na základě smlouvy o úvěru č. 8612/10148/118704402/SU. Obě pohledávky byly postoupeny žalobkyni, které žalovaný dluh navzdory předžalobním výzvám neuhradil. Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů o tom, jakou částku žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatit, jakým způsobem posuzovala při poskytnutí úvěru schopnost žalovaného jej splácet a z jakých konkrétních informací vycházela, uvedla, že žalovaný z poskytnutých [částka] uhradil [částka]. Schopnost žalovaného úvěr splácet posoudila právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Na základě takto zjištěných informací s ohledem na výši úvěru schválila žalovanému úvěr. K důkazu označila protokol o ověření úvěruschopnosti a mimořádný výpis z účtu žalovaného a přehled zůstatků.

2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí. Není mu známo, že by v minulosti s žalobkyní vstoupil do jakéhokoliv smluvního vztahu a není mu známo, že by od ní čerpal jakékoliv peněžité či nepeněžité plnění. Nemůže vyloučit, že došlo k záměně jeho osoby s někým jiným nebo že jeho jménem bez jeho vědomí jednala jiná osoba.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Žalovaný učinil vůči právní předchůdkyni žalobkyně ([právnická osoba].) návrh na uzavření smlouvy o poskytnutí „Půjčky na kliknutí“, na základě které by mu byl poskytnut úvěr [částka], který by se zavázal splácet ve 120 splátkách po [částka]. Návrh je opatřen elektronickým podpisem žalovaného (zjištěno z Návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí ze dne [datum], č. 8612/10148/118704402/SU včetně přiložených podpisových certifikátů). [právnická osoba]. tento návrh téhož dne akceptovala (zjištěno z Akceptace návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí ze dne [datum]). Protože žalovaný dluh řádně nesplácel, prohlásila [právnická osoba]. dluh za okamžitě splatný (zjištěno z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu ze dne [datum]), což žalovanému oznámila dopisem odeslaným téhož dne (zjištěno z listiny „Věc: Přehled podacích čísel“ ze dne [datum]).5. [právnická osoba]. deklarovala, že se před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru zabývala schopností žalovaného splácet na základě „vstupních informací, které klient v době žádosti deklaroval zadáním do formuláře banky“, přičemž obecně uvedla, že zohlednila příjmy a výdaje, vyhodnotila rizika, provedla celkový skóring klienta, zkontrolovala insolvenční rejstřík, databázi neplatných dokladů, interní black list a externí úvěrové registry. Na základě průměrných příjmů na běžném účtu žalovaného ve výši [částka] byl úvěr schválen (zjištěno z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta).6. [právnická osoba] uzavřela s žalovaným Smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, kterou se právní předchůdkyně žalobkyni mj. zavázala vést pro ni běžný účet. Při uzavření smlouvy předložil občanský a řidičský průkaz a obdržel klíče I-PIN a T-PIN, u kterých prohlásil, že budou používány výhradně jím. Součástí této smlouvy jsou i Produktové podmínky k vedení Účtů a vkladů (zjištěno ze Smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] spolu s protokolem o převzetí a užívání kódů). Podle uvedených podmínek se žalovaný zavázal disponovat s prostředky pouze do výše disponibilního zůstatku a zajistit, aby nedošlo k jeho překročení. V případě, že účet vykazuje nedovolený záporný zůstatek, zavázal se jej neprodleně uhradit i s úroky z prodlení. Pokud existuje záporný zůstatek ke dni ukončení smlouvy, stává se splatným nejpozději okamžikem skončení účinnosti smlouvy o účtu (zjištěno z Produktových podmínek k vedení Účtů a vkladů). Protože žalovaný nedovolený záporný zůstatek ve stanovené lhůtě nevyrovnal, Raiffeisenbank odstoupila od smlouvy ke dni [datum] (zjištěno z odstoupení od smlouvy ze dne [datum]).7. Žalovanému bylo dne [datum] vyplaceno na spotřebitelský úvěr [částka] a ode dne [datum] činil zůstatek na jeho osobním účtu -[částka] (zjištěno z přehledu zůstatků a transakční historie u [právnická osoba]. a z mimořádného výpisu z účtu).8. [právnická osoba]. postoupila své dvě pohledávky za žalovaným (z titulu vedení běžného účtu a z poskytnutí úvěru) na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. 12/2022/01 ze dne [datum] včetně Přílohy č. [hodnota] obsahující seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum] (zjištěno z listiny „Věc: Vyrozumění o postoupení pohledávky“ ze dne [datum]), přičemž daného dne byl dopis žalovanému i odeslán (zjištěno ze seznamu zásilek podaných [právnická osoba]. dne [datum]).9. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě pohledávek do [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy z [datum]) dopisem podaným k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z podacího lístku).10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti, které by byly rozhodné pro posouzení věci. Proto považuje za nadbytečné, aby je na tomto místě blíže rekapituloval.11. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (viz i níže).12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-679/18).16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Co se týče pohledávky plynoucí ze záporného zůstatku na běžném účtu, soud žalobkyni v tomto rozsahu plně vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal udržovat zůstatek na bankovním účtu v kladných hodnotách, případný záporný zůstatek vyrovnat včetně roků z prodlení, což nečinil, a proto byla smlouva právní předchůdkyní žalobkyně vypovězena. Ani poté žalovaný dluh nevyrovnal. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně postoupena, má proto nárok na uhrazení dlužné částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po skončení smlouvy – odstoupení ze strany právní předchůdkyně žalobkyně (§ 1970 o. z).18. Pokud jde o nárok plynoucí z uzavřené úvěrové smlouvy, soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu doložila metodiku, jakou úvěruschopnost spotřebitelů její právní předchůdkyně zkoumá, nicméně ta byla zcela obecná a byť uváděla, že se zabývala výdaji a příjmy žalovaného a provedla lustraci v příslušných registrech, ve skutečnosti se právní předchůdkyně žalobkyně konkrétními poměry na straně žalovaného zabývala pouze v rovině toho, jaké bývají příjmy žalovaného na běžném účtu vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně. To je však zcela nedostatečné, neboť taková zjištění nemusí nic vypovídat o schopnosti žalovaného úvěr splácet. V této věci je tak třeba poukázat na to, že příjmy na daném účtu v relevantní době sestávaly převážně z vkladů prostřednictvím bankomatu, tudíž není vůbec zřejmé, z čeho pramení příjmy žalovaného a jaké dosahují měsíčně výše. [adresa] výpočet příjmů na účtu je navíc zkreslený i tím, že může sestávat z dalších připsaných úvěrů. Byť se tedy může jevit, že žalovaný měl např. [datum] příjem [částka], ve skutečnosti se jedná o připsání jiného úvěru od právní předchůdkyně žalované („Hotovost na zavolanou“). Z hlediska výdajů žalovaného pak není vůbec zřejmé, jaké byly např. jeho výdaje na bydlení. Přestože tedy právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že vycházela ze vstupních informací sdělených žalovaným, v řízení nic takového prokázáno nebylo, natož že by tyto skutečnosti byly před poskytnutím úvěru blíže prověřovány. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení.19. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, není možné nároku žalobkyně uplatňovaného z titulu smlouvy o úvěru vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný by se tedy v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Současně však soud vyšel z toho, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně dle jejích tvrzení [částka] uhradil (a žalovaný nic jiného netvrdil a neprokazoval). Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tak činí v současné době [částka]. Za této situace bylo nadbytečné se blíže zabývat zcela obecnými tvrzeními žalovaného o tom, že žádnou smlouvu neuzavřel, neboť z hlediska bezdůvodného obohacení je podstatné to, zda sporné finanční prostředky obdržel, což bylo v řízení nade vší pochybnost prokázáno.20. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v uvedené výši, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Právní předchůdkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne [datum], který byl odeslaný téhož dne. Podle § 573 o. z. se má za to, že byl žalovanému doručen třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Lhůta k plnění tak uplynula dnem [datum] a od [datum] byl žalovaný v prodlení, tudíž žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.21. O nákladech řízení soud rozhodl následovně. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše [částka] a úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka] a [částka] (celkem tedy [částka]), žalovaný měl úspěch co do výše [částka] a úroků z prodlení, které ke dni vyhlášení rozsudku činí [částka], [částka], [částka] a úroku [částka] (celkem tedy [částka]). Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 65 %, žalovaný pak co do 35 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, účast při jednání) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z 35 840 K4, tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 30 % pak činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací