Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku, a to na základě smlouvy o úvěru č. [č. účtu] uzavřené dne [datum] (dále též jen „smlouva č.[hodnota] “). Na základě smlouvy č.[hodnota] byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka] (dále též jen „úvěr č.[hodnota] “). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr č.[hodnota] a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě č.[hodnota] ve výši nominální úrokové sazby 10,99 % p.a. splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2020. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy č.[hodnota] a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalovaného došlo ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru č.[hodnota]. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaný dále uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru č. [č. účtu] dne [datum] (dále též jen „smlouva č.[hodnota] “). Na základě smlouvy č.[hodnota] byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka] (dále též jen „úvěr č.[hodnota] “). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr č.[hodnota] a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 16,90 % p.a. splácet v měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2021. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy č.[hodnota] a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení žalovaného došlo ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru č.[hodnota]. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalovaný na dluh ničeho nezaplatil, a to i přes to, že byl žalobkyní o zaplacení dlužných částek před podáním předmětné žaloby upomínán.
2. Stanovisko žalovaného k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno do vlastních rukou v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tzv. fikcí dne [datum], kdy uplynula desetidenní lhůta pro vyzvednutí uložené zásilky, která počala plynout dnem [datum], kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí. Na základě fikce doručení se tedy předvolání považuje za řádně doručené a žalovaný o nařízeném jednání věděl více než 10 dnů přede dnem jeho konání, přičemž byl současně upozorněn na to, že jestliže se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvnímu nařízenému jednání ve věci nedostavil.
4. Žalobkyně při jednání navrhla, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.
5. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích svého nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
6. Ve věci byly splněny předpoklady stanovené v § 153b odst. 1 o. s. ř., zároveň se jednalo o věc, v níž bylo lze schválit smír a o níž se rozhoduje deklaratorním rozhodnutím, a žalovaný ke dni zahájení soudního řízení nebyl nezletilý (srov. § 153b odst. 3 o. s. ř.). Soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání, a tedy považoval žalobní tvrzení za nesporná. Věc právně posoudil zejména dle § 2395 a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tříidenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody k uložení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a čtyř paušálních náhrad nezastoupeného účastníka po [částka] za každou z nich [§ 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] náleží nezastoupenému účastníku srovnatelná náhrada, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.]. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění třídenní.