Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], na jejímž základě byl sjednán úvěrový rámec v částce [částka]. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku v celkové výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,93 % ze sjednaného úvěrového rámce. Celkem pak žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku ve výši [částka]. Protože žalovaný porušil povinnost hradit splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a požaduje uhrazení celé dlužné částky, kterou žalovaný ani přes výzvy neuhradil, tj. jistiny, poplatků, smluvní pokuty, úroků a úroků z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z několika registrů nebo dostupných databází, výpočtu částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá, do jejíž výše je možné zatížit klienta splátkou úvěru, jakož i z kreditního skóre klienta. Ke zjištění toho, zda žalovaný bude schopný předmětný úvěr splácet, nejprve užila výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (MLS), jehož účelem je zjistit, zda i po úhradě nezbytných měsíčních výdajů včetně výdajů na již existující závazky, bude žadatel schopný úvěr splácet. Vycházela z toho, že příjem žalovaného byl [částka] měsíčně, nad rámec toho žalovaný disponoval částkou ve výši nejméně [částka], což by měla být částka zahrnující příjmy nad žalovaným tvrzených [částka]. Příjmy a výdaje žalobkyně ověřovala výpisy z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] a z výplatní pásky za měsíc duben 2024. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný značnou část svých výdajů nehradil platbami z účtu, ale zřejmě hotovostně, protože velkou část příjmů vybíral z bankomatu. Žalobkyně tak neměla žádnou možnost, jak prověřit nakládání s těmito prostředky. Z toho důvodu vycházela z životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb. Z výpisů z účtu žalovaného bylo rovněž obtížné zjistit výdaje na bydlení, neboť žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů. Proto žalobkyně vycházela z částky [částka] jako částky představující měsíční výdaje na bydlení. Co se týče závazků u jiných společností, ty žalobkyně zjistila ve výši [částka] měsíčně s tím, že při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného počítala s částkou [částka]. Z úvěrové minulosti žalovaného se nepodávala informace o tom, že by se žalovaný dostal do prodlení se splácením svých závazků. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti tak vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, ze kterých učinil následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu věci.
4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru. Na jejím základě byla stanovena výše úvěrového rámce na částku [částka], přičemž stejnou částku měla představovat i výše prvního čerpání na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tuto částku splácet spolu s úrokem prostřednictvím měsíčních splátek v minimální výši 2,928 % z úvěrového rámce, tj. [částka]. Dle úvěrových podmínek může být úvěrový rámec navýšen až do částky [částka], přičemž změnou úvěrového rámce se mění výše minimální měsíční splátky na částku ve výši procentuální části dle smlouvy o úvěru vypočtenou z nové výše úvěrového rámce. K osobě žalovaného je ve smlouvě dále uvedeno, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije u rodičů, jeho čistý měsíční příjem činí [částka], příjem ostatních členů domácnosti pak [částka]. Výdaje na bydlení představují částku [částka], splátky všech úvěrů [částka] a ostatní výdaje [částka]. (zjištěno z dokumentu „Flexibilní půjčka - revolvingový úvěr č.: [hodnota] “).
5. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 4.4 je upravena možnost nabídky zvýšení úvěrového rámce ze strany žalobkyně s tím, že úvěrový rámec je pro každého klienta individuální, avšak maximální částka úvěrového rámce je ve výši [částka]. Dále je v tomto bodu upraven postup, jak lze úvěrový rámec navýšit. V bodu 6.1 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě nedodržení podmínek splácení úvěru, a to konkrétně např. pro situaci, kdy dlužník dluží dvě a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než tři měsíce. Bod 7.1 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty (zjištěno z úvěrových podmínek platných od [datum] „Vaše flexibilní půjčka“).
6. Žalobkyně částku ve výši [částka] zaslala na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu] dne [datum]. Další čerpání úvěru proběhlo ve dnech [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], [datum] v částce [částka], tj. celkem žalovaný načerpal [částka]. Žalovaný na splátkách úvěru uhradil tyto částky: [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]), [částka] ([datum]) a [částka] ([datum]), tj. celkem [částka]. K zesplatnění došlo dne [datum]. 1. měsíční splátka splatná dne [datum] byla předepsána na částku [částka], 2. a následující měsíční splátky byly předepsány na částku [částka] se splatností vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad).
7. Žalobkyně při ověřování bonity žalovaného před uzavřením smlouvy vycházela z údajů sdělených žalovaným, tj. že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné dítě, je zaměstnaný s příjmem [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí [částka], měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Dále měla být provedena lustrace žalovaného v registru SOLUS, registru exekucí, NRKI, registru JAP_PUJCKA a registru MVCR s tím, že výše úvěru schváleného dne [datum] měla činit [částka] (zjištěno z listiny označené jako Karta klienta). Při výpočtu maximálního limitu splátky žalovaného žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši [částka], výše splátek u jiných společností z NRKI mimo žalobkyni ve výši [částka], životního minima ve výši [částka] a výše splátky schváleného úvěru v částce [částka]. Zbývající MLS žalovaného tak byla vypočtena na částku [částka]. Žalobkyně dále vypočetla MLS domácnosti na částku [částka], do které dále započetla příjem ostatních členů domácnosti ve výši [částka], měsíční výdaje na úvěry z žádosti ve výši [částka], měsíční výdaje na bydlení z žádosti ve výši [částka] a výši splátky schváleného úvěru ve výši [částka] (zjištěno z listiny označené jako ověření bonity MLS).
8. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný má spořicí účet, na kterém byly za období od [datum] do [datum] zaznamenány příchozí transakce v objemu [částka] a odchozí transakce v částce [částka]. Z výpisů z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že příchozí platby byly tvořeny převážně příjmem od zaměstnavatele ([částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]) a vklady v hotovosti. Z výpisů jsou patrné především odchozí platby v potravinách, drogeriích, restauracích (a to i v zahraničí), dále za dopravu. Žalovaný rovněž vybíral finanční prostředky z bankomatu. Ve vymezeném období od [datum] do [datum] činily příchozí transakce [částka], odchozí transakce pak částku [částka] (zjištěno z přehledu pohybů na běžném účtu č. [č. účtu] a na spořicím účtu č. [č. účtu]).
9. Žalovaný v minulosti žádal o několik úvěrů. Ze splátkových byl jeden odvolán, jeden ukončen a dva existující. Z nesplátkových byl odvolán jeden, jeden byl ukončen a jeden je existující. U splátkových úvěrů je celková měsíční splátka ve výši [částka] s tím, že zbývající částka činí [částka]. U nesplátkových úvěrů je nastaven úvěrový rámec na částku [částka], přičemž žalovaný dosud využil částku ve výši [částka] (zjištěno z úvěrové zprávy ve vztahu k žalovanému).
10. Žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to do 14 dnů od data sepsání výzvy. Ta byla žalovanému odeslána [datum] (zjištěno z Výzvy ke splacení úvěru ze dne [datum] a připojeného podacího archu z [datum]).
11. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které ho vyzvala k uhrazení dlužné částky do [datum]. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy a připojeného podacího archu ze dne [datum]).
12. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. S ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Při výpočtu maximálního limitu splátky žalovaného žalobkyně vycházela pouze z příjmu žalovaného ([částka]), zákonné výše životního minima ([částka]) a výše splátek zjištěných z NRKI ([částka]), přestože sám žalovaný ve smlouvě uvedl, že jeho výdaje představují náklady na bydlení ve výši [částka], splátky úvěrů [částka] a ostatní výdaje [částka], tedy již ze samotných údajů uváděných žalovaným je na první pohled zřejmé, že jeho výdaje značně převyšují příjmy. Takový postup žalobkyně lze označit za účelový, kdy žalobkyně zjevně záměrně do MLS žalovaného nezapočítala výdaje tvrzené žalovaným tak, aby MLS žalovaného představovala kladné číslo. Navíc nelze přehlédnout, že počítala s výší splátky [částka], když tato částka představovala pouze první splátku, již v následujícím měsíci byl žalovanému úvěr značně navýšen a měsíční splátky tak činily [částka]. Žalovaným tvrzené výdaje na bydlení, ostatní výdaje a úplnou výši splátek žalovaného pak žalobkyně zahrnula až v rámci výpočtu MLS domácnosti, v tomto směru však lze pouze konstatovat, že žalovaný uvedl, že je svobodný a o úvěr žádal sám. Příjem ostatních členů domácnosti, který žalobkyně ani nijak neověřovala, tak není pro posouzení schopnosti žalovaného splácet žalobkyní poskytnutý úvěr relevantní. Pokud se týká skutečných majetkových poměrů, zejména výdajů žalovaného, těmi se žalobkyně zjevně nijak podrobně nezabývala, přestože měla k dispozici výpisy z jeho účtů za dostatečně dlouhé časové období, ze kterých rovněž vyplývalo, že jeho výdaje značně převyšují příjmy. Namísto toho na posuzování a zjišťování skutečných výdajů žalovaného zcela rezignovala s odůvodněním, že žalovaný vybíral velkou část svých prostředků z bankomatu a při výpočtu MLS použila pouze částku životního minima, která však zjevně neodpovídala realitě majetkových poměrů a hospodaření žalovaného. Je proto na místě uzavřít, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s náležitou péčí, přičemž na základě informací, které měla k dispozici, nemohla dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet a úvěr mu tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva uzavřená mezi účastníky je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná včetně veškerých jejích ustanovení stran smluvní pokuty, úroku z úvěru, poplatků či nákladů spojených s vymáháním.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný obdržel částku v celkové výši [částka], avšak žalobkyni vrátil pouze [částka], obohatil se na úkor žalobkyně co do rozdílu uvedených částek, tj. co do částky [částka]. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných finančních prostředků dopisem ze dne [datum] do 14 dnů od jeho sepsání. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení a žalobkyni tak přísluší i zákonný úrok z prodlení ze shora uvedené dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro nečinnost žalovaného nebylo možné zjistit jeho reálné možnosti poskytnuté prostředky vrátit. Ve zbytku nároku soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy zamítl.
20. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch, kdy úspěch žalobkyně představuje 68 %, žalovaného 32 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 3 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni také náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 36 % pak činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).