Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].) na základě Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši [částka] a dalšími poplatky za plnění a služby související s poskytnutím úvěru. Žalovaný však splátky neplatil řádně a včas (celkem uhradil [částka]). Žalobkyně má za to, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který v žádosti uvedl, že má příjem ze zaměstnání ve výši [částka], výše jeho výdajů činí [částka], má středoškolské vzdělání s maturitou, je ženatý, nemá vyživovací povinnost k žádnému dítěti a bydlí v nájmu. Tyto údaje ověřila z potvrzení od zaměstnavatele.
2. Žalovaný se z jednání konaného dne [datum] omluvil a požádal, aby bylo jednáno bez jeho přítomnosti. K věci samé uvedl, že si vědom dlužné částky, avšak ne ve výši uváděné žalobkyní. Do této situace se dostal z toho důvodu, že jeho příjem je jediný příjem rodiny. Jeho manželka je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dluh může splácet ve splátkách po [částka]. Aktuálně mu větší splátky jeho finanční situace nedovoluje.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.4. [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným smlouvu, na základě které mu poskytla v hotovosti finanční prostředky ve výši [částka], což se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatky (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný se mzdou [částka], jeho měsíční výdaje činí [částka]. Je ženatý, žije v nájemním bydlení. Nevyživuje žádné děti. (zjištěno z žádosti o úvěr). Žalovaný při žádosti o úvěr předložil potvrzení o výši příjmu, podle kterého činí průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za posledních 12 měsíců [částka], za poslední 3 měsíce částku [částka] (zjištěno z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum]).5. Žalovaný na úhradu dluhu zaplatil [částka] (zjištěno z transakční historie).6. [právnická osoba]. postoupila pohledávky za žalovaným žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny), což žalovanému oznámila dopisem, v němž jej vyzvala k úhradě dluhu (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]).7. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které ho vyzvala k úhradě dluhu do [datum] (zjištěno z výzvy k plnění ze dne [datum]), kterou odeslala dne [datum] (zjištěno z podacího lístku).8. Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě žalovanému poskytla [částka], které se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaný na svůj závazek zaplatil [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně si před uzavřením smluv od žalovaného vyžádala sdělení údajů o jeho příjmech a výdajích, pracovní a rodinné situaci, přičemž jeho příjmy ověřila na základě potvrzení o výši příjmu. Protože žalovaný řádně a včas sjednané splátky nehradil, vyzvala jej žalobkyně poté, co jí byla postoupena pohledávka, aby dluh zaplatil. Následně mu zaslala i předžalobní výzvu.9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Ze zjištěných skutečností sice plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně v dostatečné míře prověřovala žalovaným tvrzenou výši příjmů, nicméně z hlediska výdajové stránky vyšla zcela a pouze z jeho tvrzení uvedených v žádosti o úvěr. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne [datum] ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. [jméno FO] a další). Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel. Na žalobkyni (její právní předchůdkyni) tudíž bylo, aby si od žalovaného vyžádala listiny prokazující jím tvrzené výdaje, např. platby související s bydlením. Na tomto místě je třeba poukázat na zjevný rozpor v tvrzení žalobkyně a údaji v zákaznické kartě, kdy žalobkyně soudu tvrdila, že výdaje žalovaného posuzovala z výpisů z účtu (které však nemá k dispozici a soudu nedoložila), zatímco v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný žádný osobní účet ani nevlastní. Stejně tak nebylo zjištěno, že by se právní předchůdkyně žalobkyně jakkoliv zabývala žalovaným tvrzenou výší splátek jiných půjček. Protože žalobkyně žádné jiné důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného neoznačila, ačkoliv byla soudem v tomto směru poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud uzavřel, že smlouva, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy nebylo možné nároku žalobkyně uplatňovanému z titulu smlouvy o úvěru vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku [částka], u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný nicméně uhradil celkem [částka], soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení.16. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne [datum], u které lze s ohledem na § 573 o. z. mít za to, že byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání tj. [datum]. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení do [datum]. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši úroku z prodlení soud přiznal v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12,75 %. Lhůtu k plnění pak soud stanovil ve smyslu § 160 o.s.ř. třídenní, neboť žalovaný ke své aktuální finanční situaci nic nedoložil, z jednání soudu se omluvil, a tudíž nemohl být v tomto smyslu poučen podle § 118a o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru ohledně nároků z ní vyplývajících výrokem II. zamítl.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný, ale s ohledem na jeho celkovou procesní pasivitu mu nevznikly v souvislosti s tímto řízením náklady, které by mu žalobkyně měla nahradit.