Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu ze dne [datum], č. [hodnota], na jejímž základě mu vyplatila [částka] a žalovaný se zavázal dluh splácet v 60 měsíčních splátkách po [částka] včetně úroku 18,24 % ročně. Žalovaný celkem uhradil pouze [částka]. Protože tak porušil povinnost hradit splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a požaduje uhrazení celé dlužné částky, kterou žalovaný ani přes výzvy neuhradil. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posoudili příjmovou a výdajovou stránku, klientské informace jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a taktéž nahlížela do úvěrových registrů. Na výzvu soudu nad rámec toho doplnila, že vyšla z toho, že příjem žalovaného byl [částka] měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti [částka] měsíčně a splátky jiným společnostem činily [částka] měsíčně. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti zohledňující dále životní minimum a normativní náklady na bydlení žalobkyni vyšlo, že je žalovaný schopen splácet úvěr [částka]. Při telefonickém hovoru si žalobkyně ověřila pravost kontaktních údajů a opětovně se žalovaného dotazovala na výdaje domácnosti. Rovněž si žalobkyně vyžádala výpis z účtu za období od [datum] do [datum], na jehož základě si ověřila příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný značnou část svých výdajů nehradil platbami z účtu, ale zřejmě hotovostně, protože velkou část příjmů vybíral z bankomatu. Žalobkyně tak neměla žádnou možnost, jak prověřit nakládání s těmito prostředky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Příslušnost zdejšího soudu je dána podle čl.
4 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaný, občan Ukrajiny, má dle informačního systému základních registrů bydliště na území České republiky. Rozhodným právem pro daný smluvní závazkový vztah je podle čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české, neboť se jedná o spor ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem a žalobkyní jako osobou jednající v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, přičemž žalovaný má na území ČR své bydliště a žalobkyně zde provozuje svou podnikatelskou činnost.4. Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ač byli řádně předvolání, a ani nepožádali z důležitého důvodu o odročení. Tím se také z vlastní vůle zbavili příležitosti, aby jim soud v souladu s § 118a, § 118b a § 119a o. s. ř. poskytl příslušná poučení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).
5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
6. Žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu, kterou bylo sjednáno poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši [částka] s tím, že žalovaný dluh splatí v 60 měsíčních splátkách po [částka] s roční úvěrovou sazbou 18,24 % (zjištěno ze Smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota]).7. [adresa] 000 Kč byla žalovanému vyplacena na účet č. [č. účtu] dne [datum] (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy 1212047964).8. Žalovaný ze sjednaných splátek uhradil pouze první čtyři po [částka] v období mezi lednem a dubnem 2023 (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad).9. Z úvěrových podmínek soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Pod bodem 5.2 je upravena možnost žalobkyně zesplatnit úvěr v případě nedodržení podmínek splácení úvěru, a to konkrétně např. pro situaci, kdy dlužník dluží dvě a více splátek nebo nezaplatil splátku déle než tři měsíce. Bod 6.3 pak upravuje sankce spojené s nedodržením smlouvy včetně smluvní pokuty (zjištěno z úvěrových podmínek platných od [datum] „Váš hotovostní úvěr“).10. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila bonitu žalovaného. Žalovaný měl uvést, že je ženatý, bydlí v podnájmu, má jedno dítě, podniká s příjmem [částka], příjem ostatních členů domácnosti činí [částka], měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Byla provedena lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, registru exekucí, NRKI, registru JAP_PUJCKA a registru MVCR. Měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí [částka]. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta se pak žalobkyně podrobně věnuje způsobům prověřování úvěruschopnosti klientů (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] a metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta).11. Z přehledu pohybů na účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný prostředky na účet převážně vkládal v hotovosti a stejně tak je z bankomatu vybíral, případně prováděl platby, u kterých nelze identifikovat jejich účel. Ve vymezeném období v průběhu měsíce září činily příjmy účtu [částka], přičemž výdaje přesahovaly příjmy o desítky tisíc Kč. V říjnu činily příjmy na účtu [částka]. V listopadu příjmy činily [částka] a výdaje [částka] (zjištěno z mimořádného výpisu z účtu č. [hodnota])12. Žalovaný žádal již o několik úvěrů. 6 bylo ukončeno a jeden nadále existoval. Měsíční splátka u existujícího úvěru činila [částka] a zbývalo splatit [částka] (zjištěno z úvěrové zprávy ve vztahu k žalovanému).13. Žalobkyně vyzvala žalovaného v důsledku prodlení s hrazením závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy ke splacení celého úvěru ve výši [částka], a to do 14 dnů od data sepsání výzvy. Ta byla žalovanému odeslána [datum] (zjištěno z Výzvy ke splacení úvěru ze dne [datum] a připojeného podacího archu).14. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které ho vyzvala k uhrazení dlužné částky do [datum]. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy a připojeného podacího archu).15. Z výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k žalobkyni soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.17. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření dohody označené jako Smlouva o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobkyně se touto dohodou zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše [částka], žalovaný se zavázal je splatit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 18,24 % ročně. Žalovanému bylo dne [datum] vyplaceno [částka] na jeho účet. Z dluhu však žalovaný uhradil jen čtyři splátky po [částka], tj. [částka]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem. Před uzavřením smlouvy si sice žalobkyně od žalovaného vyžádala sdělení některých údajů o jeho osobních a výdělkových poměrech, ale prověřila jen na základě lustrací v některých registrech a na základě výpisu z bankovního účtu, který až na výjimky obsahoval neidentifikovatelné transakce a výběry a vklady prostřednictvím bankomatu a zachycené příjmy neodpovídaly tvrzením žalovaného.18. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.20. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že osobu žalovaného lustrovala v registrech a provedla zjištění kreditního skóre žalovaného na základě jím poskytnutých informací a s využitím statistického modelu a s ohledem na podobu transakcí na účtu žalovaného neměla jak ověřit nakládání s finančními prostředky. Při všech uvedených prověřování žalobkyně vycházela z údajů, které jí žalovaný sám uvedl při uzavření smlouvy a z výpisu z běžného účtu žalovaného za září až listopad 2022.24. Zde je třeba žalobkyni skutečně přisvědčit, že předložený výpis z účtu je pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného zcela neprůkazný. To ovšem namísto rezignace na prověření tvrzení žalovaného mělo žalobkyni vést k tomu, aby byla naopak při poskytování úvěru ještě více obezřetná. Tím spíše, pokud i z výpisu bylo zřejmé, že tvrzení žalovaného o výši jeho příjmů zdaleka neodpovídají pohybům na tomto účtu a že měl žalovaný v jednom měsíci vysoce zápornou bilanci hospodaření. Na žalobkyni tak bylo, aby od žalovaného přinejmenším požadovala předložení jiných dokladů hodnověrně dokládajících, že alespoň rámcově mu z podnikání mohou plynout uváděné příjmy. Žalobkyně od žalovaného ani nepožadovala žádné doklady týkající se deklarovaných výdajů na bydlení, přičemž z účtu zjevně v tomto směru žádné platby nečinil. Stejně tak blíže neověřovala tvrzené příjmy manželky žalovaného.25. Je proto zřejmé, že na základě informací zjištěných od žalovaného nemohla žalobkyně při vynaložení odborné péče poskytovatele úvěru, jejíž součástí není pouze spoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet a úvěr mu tak poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru. Žádné jiné skutečnosti relevantní pro posouzení věci žalobkyně netvrdila a další důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalovaného neoznačila, ačkoliv byla soudem vyzvána.26. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní pokutu, úrok z úvěru či poplatky či náklady spojené s vymáháním.27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.28. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši [částka] obdržel, ale žalobkyni vrátil pouze [částka], obohatil se co do rozdílu, tj. co do částky [částka] na úkor žalobkyně. Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně příslušenství, které však nebylo platně sjednáno) dopisem, který byl odeslán dne [datum]. V dopise byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 14 dnů od sepsání dopisu. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne [datum]. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Formulace výroku v tomto směru odpovídá tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení kapitalizovaný za období od [datum] do data sepsání žaloby ([datum]), což z částky [částka] činí [částka]. Žalobkyni dále zákonný úrok z prodlení z dané částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. náleží od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.29. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení za dvě dílčí období – v prvním z nich jeho výše činí [částka] a ve druhém v případě jeho kapitalizace ke dni vyhlášená rozsudku činí [částka]. Celkem tak měla žalobkyně úspěch co do [částka]. Žalovaný měl úspěch co do částky [částka], kapitalizovaného úroku [částka], dále úroku, který by při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úrokem z prodlení za zbylé období, který by při kapitalizaci ke dni vyhlášení rozsudku činil [částka]. Žalobkyně měla tedy úspěch ve věci co do 75 %, žalovaný pak co do 25 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 3 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni také náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 50 % pak činí [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).