Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a společností BNP Paribas [právnická osoba], která na území České republiky vystupovala pod obchodní značkou „Hello bank“ (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), byla dne [datum] uzavřena Smlouva o postoupení portfolia smluv o úvěrech, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla klientům v České republice. Účinky postoupení nastaly dne [datum]. Akceptací žádosti o poskytnutí úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem [částka] na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách jejichž počet a výše závisí na vyčerpaných finančních prostředcích z úvěrového rámce. Celková výše měsíčních splátek byla ujednána tak, že splátka je ve výši minimálně 5 % z dlužné částky evidované na úvěrovém účtu k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci nejméně však [částka]. Žalovaný se zavázal hradit měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši [částka]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, a proto žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak ani přes tyto výzvy svůj dluh zcela neuhradil. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a rovněž transakčních pohybů na osobním účtu. Žalobkyně žalovaného prověřovala v insolvenčním rejstříku, jeho splátkovou morálku v rejstříku CCB, a dále prověřovala žalovaného ohledně informací o možném podvodném jednání, kriminálních aktivitách, exekučních řízeních a porušení pravidel AML, a to vždy s negativním výsledkem. Žalobkyně zkoumala příjmy žalovaného na základě porovnání příjmu uvedeného v žádosti a průměrného příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Obě částky odpovídaly příjmu ve výši [částka]. Při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice stanovuje maximální částku příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěru, tedy žalovaný musel vyhovět ukazateli splátkového zatížení, tak nákladům dle ekonomického modelu. Příjem nad tuto hranici je příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného. Lustrací v CBCB a vlastních systémech došla žalobkyně k tomu, že žalovanému byly v době úvěrové žádosti poskytnuty úvěry s celkovými splátkami [částka]. Orientační splátka nového úvěru činila [částka]. Celkové splátkové zatížení žalovaného tak činilo [částka]. Po odečtení splátek disponoval žalovaný částkou minimálně [částka] měsíčně k pokrytí životních nákladů. Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek a životních nákladů žalovaného.
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu věci:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení portfolia smluv o úvěrech, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla klientům v České republice (vystupovala pod obchodní značkou „Hello bank“). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně souhlasným prohlášením osvědčily, že s účinností od [datum] se žalobkyně stala smluvní stranou veškerých postoupených smluv, převzala veškerá smluvní práva a povinnosti a prospěch z postoupených smluv. Přílohou souhlasného prohlášení je seznam postoupených smluv. (důkaz: notářský zápis NZ 369/2023). Akceptací žádosti o poskytnutí úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nezajištěný spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem do výše [částka] na dobu neurčitou. Součástí smlouvy jsou Produktové podmínky pro revolvingové úvěry a Sazebník pro úvěry. V úvěrové smlouvě žalovaný uvedl, že od října 2014 pracuje v TESCO 1, sídlem [adresa] s příjmem [částka] měsíčně. Má pravidelné výdaje ve výši [částka]. Je svobodný, bydlí u rodičů. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž počet a výše závisí na vyčerpaných finančních prostředcích z úvěrového rámce (důkaz: Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s potvrzením o převzetí [datum], rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb číslo [hodnota] z [datum], produktové podmínky pro revolvingové úvěry, protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od Hello bank!, podklady k posouzení žádosti z [datum], doklad totožnosti žalovaného). Za srpen a říjen 2020 činil obrat na účtu žalovaného částku přibližně [částka] (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba]). K prvnímu čerpání úvěrového rámce došlo ze strany žalovaného dne [datum]. Výše aktuálně nesplacené jistiny činí [částka] (důkaz: měsíční výpisy Hello Credit za leden 2021 – červen 2023, podklady pro soudní řízení). Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas (důkaz: poslední možnost mimosoudního vyrovnání z [datum]), odstoupila žalobkyně od úvěrové smlouvy a úvěr zesplatnila (důkaz: odstoupení od úvěrové smlouvy z [datum]). Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby uhradil do 5 dnů ode dne doručení výzvy celkovou dlužnou částku na účet žalobkyně (důkaz: oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě z [datum] včetně poštovního podacího archu z [datum]). Ze zbývajících provedených listin soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, a proto by bylo nadbytečné na tomto místě rekapitulovat jejich obsah. Další žalobkyní navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost zamítl, neboť shora zjištěný skutkový stav byl dostatečný pro rozhodnutí ve věci.
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť ji právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1.) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C-679/18).
9. S ohledem na výše uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně ověřila pouze dva příjmy žalovaného, a to za srpen a říjen 2020, jeho skutečné výdaje však již řádně nezjišťovala, ani neověřovala, přestože žalovaný v žádosti o úvěr uvedl měsíční výdaje pouze ve výši [částka], tj. částku zjevně nereálnou, což mj, potvrzují také žalobkyní předložené výpisy z účtu, podle kterých měsíční výdaje žalovaného, resp. odchozí finanční prostředky činili přibližně [částka] a žalovanému nezbývaly žádné disponibilní finanční prostředky. Uvedený postup právní předchůdkyně žalobkyně v tomto případě tak lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Všechny shora uvedené skutečnosti přitom svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet vzhledem k výši již existujících dluhů žalovaného ([částka]) a jeho nízkým měsíčním příjmům. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalovanému úvěr za takto zjištěných okolností vůbec poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Výdaje žalovaného tak byly zjišťovány zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran.
10. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka [částka], u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaný plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto z tohoto tvrzení žalobkyně vycházel. Žalovaný se tedy co do částky [částka] na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§1970 o.z.) Prodlení se odvíjí od lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, kdy byl žalovaný prokazatelně vyzván k zaplacení dlužné částky do 5 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně prokázala, že žalovanému předžalobní výzvu odeslala dne [datum]. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla žalovanému doručena [datum]. Lhůta 5 dnů k uhrazení dlužné částky uplynula dnem [datum], od následujícího dne je tedy žalovaný v prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbytku nároku soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy jako bezdůvodnou zamítl.
11. Žalobkyně i žalovaný měli ve věci částečný úspěch. S přihlédnutím ke kapitalizovanému příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku měla žalobkyně úspěch ve věci co do 65 %, žalovaný co do 35 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva) a 3 náhrady hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Dle § 6, § 7 odst. 5, § 11 písm. g) advokátního tarifu (ve znění účinném od [datum]) činí náhrada za účast u jednání dne [datum] částku [částka] a náhrada paušálních výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu [částka]. Součástí nákladů řízení je i náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. [částka]. Celková výše náhrady nákladů řízení žalobkyně je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 30 % pak činí [částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).