Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouvu č. [hodnota] s počátkem pojištění [datum], kterou byl sjednán pojistný produkt „Investiční životní pojištění [právnická osoba] 2“. Sjednané pojistné činilo [částka] měsíčně. Žalovaný však neuhradil ani přes opakované urgence pojistné splatné dne [datum]. Pojistné proto ke dni [datum] zaniklo. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné [částka]. Vedle toho požaduje žalobkyně také poplatek [částka] za odeslání upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný má ruské státní občanství, projednávaná věc má tedy cizí prvek. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a [adresa] sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních neobsahuje pravidla podle kterých by bylo možné v projednávané věci určit pravomoc a rozhodné právo. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout soud tedy dovodil podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), protože žalovaný má bydliště v České republice. Rozhodným právem je právo české podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uzavřel s žalobkyní pojistnou smlouvu, kterou byl sjednán pojistný produkt „Investiční životní pojištění [právnická osoba] 2“. Počátek pojištění byl sjednán od [datum] s měsíčním pojistným [částka]. Ve smlouvě byl sjednán také poplatek za zaslání upomínky po zániku smlouvy ve výši [částka].
7. Součástí smlouvy byl i přehled poplatků, podle kterého má žalobkyně právo na zaplacení [částka] při skončení pojistné smlouvy během prvního až sedmého roku trvání pojištění. Žalovaný podal žádost o ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně mu oznámila zánik pojištění ke dni [datum] a vyzvala jej k uhrazení [částka], tedy částky skládající se z dlužného pojistného [částka] a poplatku [částka]. Následně žalobkyně žalovaného vyzvala opakovaně k úhradě dluhu, a to včetně předžalobní upomínky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného [částka] do [datum] a upozornila jej, že v opačném případě pojištění zanikne. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému oznámila, že pojištění zaniklo k [datum] z důvodu nezaplacení pojistného. Dne [datum] žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu.
8. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným platně uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojištění zaniklo v důsledku nezaplacení pojistného ve stanovené lhůtě dne [datum] (§ 2804 o. z.). Žalobkyně má právo na úhradu pojistného za celou dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.), tedy až do uvedeného data. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil pojistné za žalobou nárokované období, přestože jej k tomu žalobkyně opakovaně vyzvala. Soud proto posoudil žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl, tedy včetně poplatku [částka], který má oporu v uzavřené smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné včas, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.). Soud proto přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu. Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů za zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), s přihlédnutím k přechodnému ustanovení v čl. II novely č. 258/2024 Sb., ve výši [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby poskytnutých do [datum] (převzetí a příprava zastoupení a předžalobní výzva) a [částka] za jeden úkon poskytnutý po uvedeném datu (podání žaloby). Za každý z těchto úkonů současně žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů ve výši [částka] [§ 14b odst. 5, resp. 6 písm. a) advokátního tarifu]. Protože je zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH, náleží jí také náhrada této daně ve výši 21 % z uvedených částek s výjimkou soudního poplatku. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka]. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).