Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 183 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 883 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 903 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 183 Kč s příslušenstvím z titulu příspěvku do garančního podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).
2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Z listinných důkazů, předložených stranami, zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný jako provozovatel vozidla registrovaného v registru vozidel – RZ: registrační značka [SPZ], VIN [VIN kód], (výpis z registru vozidel) neměl v období od 26. 7. 2024 do 5. 11. 2024 řádně uzavřeno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak nebylo pojištěno 103 dní. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně se splatností dne 25. 2. 2025 (výzva k úhradě ze dne 12.12. 2024 včetně potvrzení o doručení, upomínka ze dne 4. 3. 2025). Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil, vyzvala jej k úhradě předžalobní upomínkou, ani poté žalovaný ničeho neuhradil (předžalobní upomínka ze dne 27. 3, 2025 včetně potvrzení o podání k poštovní přepravě).
4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 6 odst. 1 a § 45 odst. 2 až 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a podle prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb. a dospěl k závěru, že žalovaný byl v období od 26. 7. 2024 do 5. 11. 2024 provozovatelem uvedeného vozidla a jelikož v rozhodném období neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu daného automobilu, vznikla mu za každý den porušení této povinnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu. Vzhledem k včasné výzvě žalobkyně k úhradě vznikla žalovanému také povinnost uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním tohoto práva (§ 46 a § 47 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení celkem 27 183 Kč (261 Kč *103 dní a 300 Kč poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek).
6. Jelikož žalovaný svůj dluh v celkové výši 27 183 Kč vůči žalobkyni řádně a včas neuhradil, dostal se současně podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po uplynutí stanovené lhůty od doručení výzvy k úhradě do prodlení. Soud proto uplatněný nárok žalobkyni v plném rozsahu přiznal, a to včetně zákonných úroků z prodlení z jistiny podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 088 Kč a z nákladů za zastoupení advokátkou. Té podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 400 Kč a podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a žaloba), to vše s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 %. Celkem tak jde o částku 2 903 Kč.