Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 17 061,30 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 061,30 Kč od 14. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 6 810 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 17 061,30 Kč s příslušenstvím z titulu reklamace vady, která měla vzniknout, když žalovaná prováděla generální opravu motoru vozidla Mazda CX-5. Vůz patřil [jméno FO], ale žalobce ho předal žalované dne 17. 4. 2023 jako zprostředkovatel, dne 31. 8. 2023 jej převzal zpět a poté zjistil, že motor nestartuje. Proto nejdříve v září 2023 motor nechal prozkoumat v kladenském autoservisu [Anonymizováno], kde ale závadu nezjistili, takže v listopadu 2023 požádal o zjištění závady, resp. o její odstranění autorizovaný servis [právnická osoba]. Servis zjistil, že žalovaná při generální opravě chybně nastavila časování rozvodu motoru, a tuto vadu odstranil. Na základě toho pak dne 11. 5. 2024 vystavil fakturu na 17 061,30 Kč, kterou vlastník vozidla uhradil a poté ji přefakturoval žalobci. Žalobce se poté obrátil na žalovanou a vadu reklamoval, žalovaná však odpovědnost za vady opakovaně odmítla. Na předžalobní výzvu ze dne 26. 8. 2024, od níž žalobce odvozuje i svůj nárok na zákonné úroky z prodlení, již nereagovala.
2. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Uvedla, že sice opravu motoru daného vozidla provedla a dne 31. 8. 2023 ho žalobci vrátila, přičemž žalobce opravu také zaplatil, ale o tom, že by snad měl být s motorem nějaký problém, se žalovaná dozvěděla až v červnu 2024, kdy ji žalobce s tím oslovil poprvé. Neoslovil ji už v září 2023, když poprvé zjistil, že motor nestartuje, takže tvrzenou vadu nereklamoval hned poté, co ji zjistil, čímž mu práva z odpovědnosti za vady zanikly.
3. Z faktury č. [hodnota], vystavené dne 31. 8. 2023, vyplynulo, že žalobce uhradil žalované za opravu motoru celkem 65 594 Kč.
4. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne 15. 4. 2024 (a z jejího nedatovaného stejnopisu) soud zjistil, že vozidlo Mazda CX-5 bylo přitaženo nepojízdné, nešlo nastartovat, při startování se motor pouze točil, přičemž klient uvedl, že byla provedena generální oprava motoru a poté, co byl motor kompletován do vozu, už automobil nešel nastartovat. Po diagnostice bylo touto společností zjištěno chybné nastavení časování rozvodu motoru, k čemuž došlo při jeho generální opravě. Po nastavení časování rozvodu již šlo vozidlo standardně nastartovat.
5. Z faktury č. [hodnota], vystavené dne 11. 5. 2024, vyplynulo, že společnost [právnická osoba]. přijala předmětný automobil dne 15. 11. 2023, zjistila závadu a provedla opravu nastavení časování motoru, za což [jméno FO] naúčtovala 17 061,30 Kč bez daně z přidané hodnoty, celkem s touto daní 20 644 Kč. Z faktury č. [hodnota], vystavené dne 21. 6. 2024, pak bylo zjištěno, že tuto částku, ačkoli ve výši 20 644,18 Kč, [jméno FO] přefakturoval žalobci.
6. Z dopisu [tituly před jménem] [jméno FO], tehdejší zástupkyně žalované, ze dne 31. 5. 2024 soud zjistil, že oprava motoru žalovanou byla dokončena nejpozději dne 31. 8. 2023 a že výzva k zaplacení byla žalobcem zaslána žalované nejdříve dne 11. 5. 2024.
7. Další návrhy na doplnění dokazování soud zamítnul, neboť měl pro posouzení a rozhodnutí věci dostatek podkladů a další důkazní prostředky by už nemohly přinést jiná, pro věc zásadní zjištění. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní.
8. Podle § 2615 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.
9. Podle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.
10. Po posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není s ohledem na námitku žalované, že právo bylo uplatněno opožděně, důvodná. Z provedeného dokazování jasně vyplývá, že žalovaná provedla na objednávku žalobce pokud ne generální, tak rozsáhlejší opravu motoru vozidla Mazda CX-5, patřícího [jméno FO]. K převzetí zpět došlo dne 31. 8. 2023 a žalobce následně zjistil, že vozidlo nejde nastartovat. Ačkoli nebylo ničeho zjištěno k tvrzení, že se tak stalo v září 2023 a že závadu se poté pokusili odhalit v autoservisu [Anonymizováno], není to pro posouzení věci podstatné, neboť bylo dále zjištěno, že ke zjištění a odstranění závady bylo vozidlo předáno společnosti [právnická osoba]. dne 15. 11. 2023. A až ke dni 11. 5. 2024 byla závada, spočívající v chybně nastaveném časování rozvodu daného motoru, k čemuž došlo během opravy u žalované, odstraněna a automobil již šel nastartovat. Tehdy se také žalobce obrátil na žalovanou a žádal o náhradu ceny opravy, kterou musel zaplatit vlastníkovi vozidla, resp. společnosti [právnická osoba]., teprve tehdy tedy uplatnit práva z odpovědnosti za vady vůči žalované.
11. Ačkoli tedy šlo zjevně o vadu skrytou, která byla odhalena až později v autorizovaném servisu, a současně podstatnou, neboť v jejím důsledku nešlo vozidlo ani nastartovat, takže žalobci jakožto objednateli díla (§ 2586 odst. 1 o. z.) by náležela práva z vadného plnění, soud se s ohledem na uvedenou námitku žalované musel zabývat tím, zda tato práva uplatnil včas. V tomto ohledu pak musel uzavřít, že uplatnil-li je nejdříve v květnu 2024, ačkoli závada se projevila nepochybně již před listopadem 2023, jde o uplatnění nikoli bez zbytečného odkladu a tedy opožděné. Žalobci přitom muselo být zřejmé, že závada spočívá v motoru, který nechal opravit u žalované, neboť se projevila právě poté, po kompletaci motoru do vozidla, jak sám ostatně v žalobě tvrdil. V řízení přitom nebylo zjištěno ničeho k tomu, že by snad žalovaná už v době předání předmětu díla věděla nebo musela vědět o předmětné závadě, tudíž namítla-li opožděnost uplatnění práv z vadného plnění, nemohl soud žalovaný nárok přiznat (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. 32 Odo 1604/2006, publikovaný pod č. 112/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 24. 8. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1040/2009). Lze sice konstatovat, že to neznamená, že by toto právo žalobce zaniklo, existuje i nadále v podobě tzv. naturální obligace, avšak žalobce se ho už nemůže v soudním řízení úspěšně domoci.
12. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.
13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 1 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé ze dne 17. 1. 2025, účast při jednání soudu dne 28. 2. 2025), dále mu náleží podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý z těchto úkonů. To vše činí tedy celkem částku 6 810 Kč, přičemž lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebylo důvodu stanovit lhůtu delší či plnění ve splátkách, a místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované.