4 C 125/2023

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] se původně žalobkyně a) domáhala určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa] zapsaného u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] západ (dále také jen „pozemek“) na podkladě tvrzení o splnění podmínek mimořádného vydržení dle o.z. Po rozhodnutí o tom, že v řízení bude pokračováno na straně žalované s Českou republikou – [právnická osoba], který se v mezidobí stal knihovním vlastníkem, a připuštění změny žaloby a přistoupení dalších účastníků na straně žalobců, tj. všech v úvahu připadajících dědiců, se pak tito domáhají určení, že vlastníkem pozemku byla ke dni své smrti jejich právní předchůdkyně [Jméno žalobce F], narozená [datum], naposledy bytem [adresa]. Uvedli, že paní [Jméno žalobce F] byla vlastnicí pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], a pozemku č. [hodnota], v katastrálním území a obci [adresa] zapsaného u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] západ (dále také jen „dům“), uvedený pozemek bezprostředně s těmito nemovitostmi sousedí, je s ním funkčně propojen a pozemek je mnoho desetiletí takto společně užíván, tj. jako zahrada k rodinnému domu. Dům zdědila žalobkyně a), b) a g) po [Jméno žalobce F], a to každá jednou třetinou. Žalobkyně a) sdílela s paní [jméno FO] společnou domácnost až do její smrti a dům nadále obývá. [Jméno žalobce F], babička žalobkyň a), b) a g), po celou dobu, minimálně od roku 1985, kdy jej nabyla děděním po [jméno FO], užívala dům a celou zahradu jako jeden celek. Tento stav trvá beze změny dosud. Pokojná držba pozemku paní [jméno FO] tak trvala cca 24 let. Předek účastníků [Jméno žalobce C] ujednal v roce 1958 koupi pozemku s panem [jméno FO] a o této budoucí koupi byl sepsán na MNV v Tachlovicích dne [datum] zápis, řádná trhová smlouva měla být uzavřena později a byla současně uhrazena záloha na kupní cenu. Žalobcům je známo, že mezi sebou smlouvu uzavřeli zřejmě ústně a [Jméno žalobce C] zaplatil celou kupní cenu, další podrobnosti známy nejsou. S ohledem na degradaci úrovně právní kultury včetně právních vztah k nemovitostem v době koupě, tj. v 50. letech, jde o postup omluvitelný. [jméno FO] tak byla po celou dobu držby pozemku v dobré víře, že jej vlastní, dobrou víru opírala o titul, kterým je zápis MNV [adresa], o pozemek se po celou dobu starala jako o vlastní, nic její dobrou víru nezpochybnilo, byl po celou dobu zaplocen beze změn. Žalobci tak mají za to, že jejich právní předchůdkyně [Jméno žalobce F] pozemek řádně vydržela již v roce 1995 a stala se tak jeho vlastníkem.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Má za to, že od počátku [Jméno žalobce F] i její nástupci věděl, jaký pozemek a stavbu od svých předchůdců nabývají do svého vlastnictví, a že sporný pozemek mezi ně nepatří. Z předloženého zápisu z MNV v Tachlovicích se podává, že v případě, že vlastník změní úmysl prodat pozemek, vrátí si strany zaplacenou cenu a nahradí náklady, a zřejmě si prodávající pan G. koupi rozmyslel a zřejmě prodal pozemek poté jiným kupujícím, manželům [jméno FO], kteří byli také až do konce roku 2023 vedeni jako vlastníci. [Jméno žalobce C] tak pozemek vůbec nenabyl a chybí tak i domnělý právní titul. Podmínky řádného vydržení tak nejsou splněny.

3. Předně soud na žalobě shledal naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., je-li tvrzen nesoulad faktického stavu se stavem zápisu v katastru nemovitostí.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, výslechem svědkyně [jméno FO], a s ohledem na výsledky dokazování a předmět řízení pak potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, když provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci a spolu se shodnými tvrzeními účastníků po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Účastníci učinili nesporným, že žalobkyně a) je spoluvlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], v katastrálním území a obci [adresa], zapsaného u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] západ, a to jednou třetinou, a že vlastnictví nebyla po své babičce [Jméno žalobce F] na základě rozhodnutí ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka].

6. Z dědického rozhodnutí dne [datum] sp. zn. [spisová značka] se zjišťuje, že ve věci dědictví po [Jméno žalobce F], nar. [datum], zemř. [datum], byla schválena dohoda dědiců, podle které dům zdědila žalobkyně a), b) a g) každá v rozsahu jedné třetiny spoluvlastnického podílu, a že pozemek p. č. [hodnota] není v rozhodnutí zmíněn.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí a katastrálních map se zjišťuje, že [Jméno žalobce F], nar. [datum], byla vlastnicí domu a pozemků o celkové rozloze [Anonymizováno] m² na základě rozhodnutí o dědictví D 822/1985, a že s těmito nemovitosti přímo sousedí pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m², jehož zapsaným vlastníkem byli [jméno FO] a [jméno FO] do konce roku 2023 s poznámkou předání do evidence ÚZSVM z důvodu nedostatečně identifikovaného vlastníka. Rozhodnutím sp. zn. D 822/1985 nabyla veškerý majetek zůstavitele [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], pozůstalá manželka [Jméno žalobce F], a to zejména rodinný domek č.p. [Anonymizováno] se stavební parcelou [Anonymizováno] a zahradou [Anonymizováno], v k.ú. a obci [adresa]. Pozůstalé děti [Jméno žalobce C] /žalobce c)/, [Jméno žalobce F] (zemřel dne [datum] a pozůstalostní řízení zastaveno a majetek nepatrné hodnoty vydán vypraviteli pohřbu [Jméno žalobce D] - žalobce d) podle rozhodnutí Okresního soudu v Benešově, č.j. [spisová značka], když v úvahu přicházející dědicové jsou dále děti zůstavitele žalobce e) a f)/ a [Jméno žalobce A] /předemřelá dcera [Jméno žalobce F], matka žalobců a), b), g)/ z dědictví nežádali ničeho.

8. Z čestného prohlášení paní [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako vlastník sousedního pozemku p.č. st. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], prohlašuje, že pozemek č. [hodnota] je již několik desetiletí používán jako zahrada k domu č.p. [Anonymizováno], tento stav trvá déle než 20 let, do své smrti dům s přilehlými pozemky užívala paní [Jméno žalobce F] a po ní její vnučka [Jméno žalobce A]. Při svém výslechu svědkyně [jméno FO] tyto skutečnosti potvrdila s tím, že užívání pozemku, malinkaté zahrádky, je jejími přímými sousedy, se kterými se zná od roku 1982, kdy se přistěhovala, beze změny. Po celou dobu je pozemek užíván jako zahrádka, plot je tam po celou dobu beze změny, dělal se sice kdysi nový, ale na stejném místě. Pozemek je rovněž užíván stále stejně, je tam zahrádka, ovoce, zelenina, stromky, pan [jméno FO] tam měl kanárky, stejné to bylo i za paní [jméno FO]. Nikdy od nikoho neslyšela, že by existoval nějaký problém ohledně pozemků, překvapilo jí to, vždy byla přesvědčena, že jsou jejich.

9. Ze zápisu sepsaného na místním národním výboru v Tachlovicích dne [datum] (dále také jen „zápis MNV“) bylo zjištěno, že byl sepsán tohoto dne na MNV mezi majitelem [jméno FO] a kupujícím [jméno FO] z Tachlovic, a že [jméno FO] G. jako vlastník parcely č. [hodnota] a 21 odprodá 2/3 této parcely zájemci panu [jméno FO] řádnou trhovou smlouvou, jakmile bude vypracován situační plánek na tuto část, nejdéle do 4 měsíců, současně byla uhrazena záloha na kupní cenu [Anonymizováno] K., vlastník souhlasil, že může kupující tímto dnem započít s úpravou a odstraňováním zbytků po demolici usedlosti, pokud by vlastník změnil své rozhodnutí, je povinen vrátit zaplacenou zálohu a nahradit náklady již vynaložené kupujícím, majitel si vyhradil, že kupující mu přenechá kámen z dosavadních zdí.

10. Z notářského zápisu N 492/59 a Nz 209/59 ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] G. prodává parcely č. [hodnota] a 21, zbytky, tj. dílce, označené v přiloženém geometrickém plánu z [datum] písmeny E a F od parcely č. [hodnota] ve výměře 25 m² a 30 m² a dílec D od parcely č. [hodnota] ve výměře 83 m², tedy celkem dílce ve výměře 138 m², za celkovou cenu 138 K., manželům [jméno FO] a V. [jméno FO]. Z přiloženého geometrického plánu na rozdělení parcel č. [hodnota] a 21 ze dne [datum] se zjišťuje, že rozdělení parcel bylo provedeno, a že zbylé části označené B, C polohově odpovídají současnému pozemku p. č. [hodnota] a mají také stejnou výměru 220 m². Odbor pro výstavbu a vodní hospodářství rady okresního národního výboru [adresa] – západ rozhodnutím ze dne [datum] schválil majetkoprávní převod podle předně uvedeného notářského zápisu. [jméno FO] a [jméno FO] byli přihlášení k pobytu v obci [adresa] od roku 1952, [jméno FO] odhlášena v roce 1961 (prokázáno přihláškami a odhláškami pobytu), a to v č.p. [Anonymizováno], tj. v nemovitosti s dílci nabytými notářským zápisem přímo sousedícími.

11. V řízení nebylo sporu, že aktuálními knihovními vlastníky domu jsou žalobkyně a), b), a g) a pozemku žalovaný. Prokázáno bylo (zejména výslechem svědkyně, který soud hodnotí jako věrohodný, spontánní a bez vnitřních rozporů, obsahově odpovídající i dalším v řízení provedeným důkazům), že pozemek nerušeně, ve stejných hranicích jako zahradu k domu užívá žalobkyně a), před ní její babička [Jméno žalobce F], předtím se svým manželem [jméno FO], a to nejméně od roku 1982. Pozemek je zaplocen k pozemku (pozemkům), na kterých stojí dům, a je používán jako zahrada, ke změně v oplocení nedošlo. Nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo nic, co by držbu [Jméno žalobce F] v období od roku 1985 do jejího úmrtí zpochybnilo. Jakkoli žádné dědické rozhodnutí neuvádí pozemek č. [hodnota] (popř. předchozí označení) jako součást pozůstalosti, neoperuje minimálně rozhodnutí z roku 1985 taxativním výčtem nabývaného majetku, ale výslovně uvádí, že dědička nabývá majetek zejména… Pokud se právní předchůdkyně žalobců při své držbě opírala o titul, kterým je zápis z MNV, ona i její manžel předtím se držby chopili (manželé [jméno FO] naopak nikoli), i s ohledem na dobu 50. let a neexistenci katastru nemovitostí v současném pojetí při minimálním právním povědomí podporovaném tehdejším státoprávním upořádáním, je to titul dostatečný, jakkoli jen putativní. Je nepravděpodobné, že by bylo možno nyní, po téměř 70 letech, postavit najisto, zda existovala řádná trhová smlouva, kterou předpokládal zápis MNV. Je však prokázáno, že zápisem MNV předpokládaný situační (geometrický) plán byl vyhotoven, a to [datum], a že na základě něj části pozemků původního vlastníka [jméno FO] nabyli manželé [jméno FO]. Tito však nabyli pozemky jen o celkové rozloze 138 m² (tomu odpovídá i sjednaná cena v porovnání se zálohou zaplacenou K. [jméno FO] dle zápisu MNV) a to celky, které dle přiloženého plánu sousedí s pozemkem č. [hodnota], evidentně části, která odpovídají současnému pozemku pod č. [hodnota] však nikoli. Tomu odpovídá i shodná výměra pozemku č. [hodnota] a geometrickým plánem z roku 1958 vytyčených částí B a C, oboje shodně 220 m². Námitka žalovaného, že i pozemek č. [hodnota] nabyli kupní smlouvou obsaženou v notářském zápisu z roku 1959 manželé [jméno FO], je tak vyvrácena. Existence držby, a to oprávněné, a dobré víry držitelky po celou vydržecí dobu (a podstatně déle) nebyla zpochybněna.

12. S ohledem na to, že držby pozemku se [Jméno žalobce F] ujala v roce 1985, po smrti svého manžela, vydržecí doba by tak uplynula do [datum], problematiku oprávněné držby pozemku a vydržení vlastnického práva je třeba posoudit podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) na základě ust. § 3028 odst. 2 o. z. (viz např. rozhodnutí [spisová značka] a [spisová značka]).

13. Dle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle odstavce druhého takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Dle odstavce třetího do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Dle odstavce čtvrtého se pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

14. Dle ust. § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

15. K otázce oprávněné držby pozemku a vydržení vlastnického práva podle obč. zák., o které jde i v této věci, lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či na rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]. Posouzení otázky vydržení vlastnického práva k pozemku (resp. k jiné nemovitosti) je závislé na zjištění, zda ten, kdo se jej dovolává, byl oprávněným držitelem (§ 130 odst. 1 obč. zák.), a to po stanovenou desetiletou vydržecí dobu (§ 134 odst. 1 obč. zák.). Pokud jde o běh desetileté vydržecí doby, tak i když počala plynout v roce 1985, resp. ještě předchůdci [Jméno žalobce F], pak do roku 1992 nebylo možno nabýt vlastnictví k pozemku vydržením pro sebe, ale jen pro stát. Vydržecí doba tak pro vydržení pozemku do soukromého vlastnictví dle novely obč. zák. začala běžet až od [datum], a uplynula k [datum]. Po celou dobu byly naplněny oba předpoklady pro vznik držby: vůle s věcí nakládat jako s vlastní – držební vůle a faktické ovládání věci. Okolnosti dané obsahem dědického rozhodnutí, právním stavem v době uchopení držby, právnímu vědomí před rokem 1989, způsobem nabývání vlastnictví v 50. letech, nasvědčující omluvitelnosti omylu držitele, kdy i s přihlédnutím k faktické dlouholetému nerušenému užívání pozemku, se držitel mohl oprávněně domnívat, že je vlastníkem. [Jméno žalobce F] tak byla po celou potřebnou dobu oprávněnou držitelkou, byla v dobré víře, že jí patří i přilehlý pozemek, neměla a ani nemohla mít při běžné opatrnosti pochybnost, že věc ve skutečnosti patří někomu jinému, když nikdo a nic faktický stav po celou dobu nezpochybnil.

16. Závěru o oprávněnosti držby a existence dobré víry svědčí i další okolnosti. Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části sousední parcely, kterou nekoupil [obdobně nenabyl darováním či děděním], může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. [adresa] víra držitele musí být posuzována i z hlediska, zda držitel při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že plocha (výměra) držených pozemků odpovídá ploše uvedené v kupní smlouvě (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Obecně omluvitelný omyl, a tedy i oprávněnou držbu, nelze vyloučit ani v případě, že výměra drženého pozemku dosahuje až 50 % výměry pozemku koupeného, výjimečně i více, například půjde-li o pozemek nepravidelného tvaru v nepřehledném terénu, nebo držitel byl do omylu uveden znalcem. Význam hraje i společné oplocení pozemků, rozsah užívání právním předchůdcem apod. Tedy je významné, zda držitel nabyl držbu odvozeně od svého předchůdce v rozsahu, ve kterém ji předchůdce držel. V souzeném případě jsou všechny tyto předpoklady dány, pozemek je beze změn oplocen a užíván, sporný pozemek nedosahuje ani poloviny výměry pozemků sousedních, se kterými je jako jeden celek užíván. Nelze přitom vycházet jen ze skutečnosti, že stav vzniklý v důsledku uchopení držby nebyl v souladu s údaji uvedenými v pozemkové knize, popřípadě v jiné veřejné knize, o kterých se držitel nepřesvědčil (o to více to platí pro dobu, která se posuzována), ale uvažovat je se zřetelem ke všem skutečnostem té doby.

17. I v případech jako je tento, je v zájmu spravedlivého rozhodování ve smyslu § 1 o.s.ř. třeba uplatňovat obecný princip, že extenzivním přístupem nelze zpochybňovat či otevírat záležitosti, které před mnoha lety založily právní vztahy a klást na jednoho z účastníků nepřiměřené nároky, kterým prakticky nelze dostát. O to více ve sporech, v nichž časový odstup od rozhodných skutečností podstatně překračuje vydržecí lhůty. K době po roce 1948 a pro 50. léta minulého století se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. A opakovaně konstatoval, že je třeba posuzovat benevolentně omluvitelnost právního omylu, týkajícího se zejména tehdy nových a netradičních institutů, k němuž došlo v době po roce 1948 i později, především v 50. létech minulého století, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a konečně, kdy správní orgány (národní výbory) měly široká oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů. V takovém případě nelze na držitele klást stejné nároky jako ve stabilizovaném právním státě respektujícím tradiční a vžité principy občanského práva. Vědomost o tom, že si v 50. letech manžel paní [jméno FO] s majitelem koupi pozemku domluvil, zaplatil kupní cenu, spolu s existencí zápisu MNV, tak obstojí.

18. Protože veškeré podmínky řádného vydržení dle obč. zák, tedy uchopení držby, oprávněná držba a existence dobré víry vzhledem ke všem skutečnostem (včetně titulu) po celou vydržecí dobu, byly splněny, soud rozhodl, že ke dni své smrti byla [Jméno žalobce F] vlastníkem ve výroku uvedeného pozemku, který nabyla ke dni [datum] vydržením.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli v řízení zcela úspěšní a náleží jim tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.Do rozhodnutí o přistoupení dalších žalobců advokát učinil ve prospěch žalobce a) v řízení celkem [hodnota] úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), a to první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, podání žaloby, návrhy ze dne [datum] a ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]. Za to náleží odměna 4 x [částka] podle § 9 odst. 4. písm. b) AT ve znění účinném do [datum] a 4x režijní paušál [částka] dle § 13 AT ve znění účinném do [datum] a jeden úkon po [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) AT ve znění účinném od [datum] s režijním paušálem [částka] podle § 13 AT ve znění účinném od [datum]. Celkem tedy [částka] (včetně náhrady DPH ve výši [částka]).Další úkony již činil zástupce společně pro všechny žalobce a soud jako účelný náklad řízení posoudil toliko jeden společný úkon (nakonec více ani advokát neúčtoval), a to účast na jednání dne [datum], za který náleží [částka] podle § 9 odst. 4 písm. a) AT za použití § 12 odst. 4 AT ve znění účinném od [datum] (skládající se z odměny za prvního zatupovaného ve výši [částka], za druhého snížená o 20 %, tj. [částka], za třetího snížená o 40 %, tj. [částka], za čtvrtého snížená o 60 %, tj. [částka] a každého dalšího snížená o 80 %, tj. [částka]) s režijním paušálem [částka] podle § 13 AT ve znění účinném od [datum]. V této části tak náhrada nákladů činí celkem [částka] + [částka] jako zákonná sazba DPH a ke společným úkonům patří i náhrada za soudní poplatek ve výši [částka], celkem [částka]. Každému z žalovaných tak náleží náhrada [částka].Celkem tak má žalobce a) nárok na náhradu nákladů ve výši [částka] a každý z žalovaných b) až g) ve výši [částka], vše včetně DPH, a to k rukám zástupce žalobců ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).