Výrok
I. [Jméno osvojence], rozená [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [Datum narození osvojence], dcera matky [tituly před jménem] [jméno FO], rozené [rodné přijmení], narozené [rodné přijmení] [datum], a otce [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého [datum], se počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku stává osvojencem [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného dne , Datum narození osvojiteleII. Osvojitel [Jméno osvojitele], narozený [rodné přijmení] [Datum narození osvojitele] listu v knize narození u osvojence [Jméno osvojence], narozené [rodné přijmení] [Datum narození osvojence], namísto otce [jméno FO], narozeného dne [datum], zemřelého , datumIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Osvojitel se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal, aby soud rozhodl o osvojení zletilé [Jméno osvojence], rozené [jméno FO], dcery své bývalé manželky, jeho osobou. Uvedl, že uzavřel v roce 1990 manželství s matkou osvojenky a všichni tři společně žili ve společné domácnosti, z manželství se poté narodila ještě dcera [jméno FO]. [Jméno osvojence] se se svým biologickým otcem téměř nestýkala, mezi účastníky se vytvořilo silné citové pouto, které vydrželo dosud, přes rozvod manželství s její matkou. Navrhovatel mezi svými dcerami, má ještě dceru [jméno FO], nikdy nečinil žádný rozdíl, vždy považoval [jméno FO] za vlastní. Biologický otec [jméno FO] v roce 2013 zemřel. [jméno FO] se vdala, žije v Austrálii, má vlastní rodinu, její děti mají k navrhovateli vztah jako k dědečkovi. Navrhovatel mimo jiné chce, aby [jméno FO] měla stejná práva jako její sestry, jeho dcery.
2. Osvojenka se k návrhu připojila, souhlasí s ním, osvojitele zná od svých sedmi let a vždy ho vnímala jako svého tátu a skutečného rodiče, nic na tom nezměnil ani rozvod s její matkou. Osvojení vnímá jako přirozený [rodné přijmení], který je formálně potvrzuje vztah, který existuje od jejího dětství. Rozhodné skutečnosti uvedla ve svém písemném vyjádření, které potvrdila i přes videohovor při jednání soudu, k němuž se s ohledem na vzdálenost ze svého bydliště nemohla dostavit. Současně potvrdila, že si je vědoma důsledků osvojení. S osvojením vyjádřila dále souhlas i matka osvojenky, manžel osvojenky a obě dcery osvojitele.
3. V řízení bylo po provedení navržených a soudu předložených důkazů a při porovnání s aktuálními matričními údaji prokázáno, že osvojenka [Jméno osvojence], rozená [jméno FO], se narodila dne [Datum narození osvojence], rozené [rodné přijmení], nar. [datum], a otci [jméno FO], nar. [datum] (prokázáno rodným listem osvojenky). Otec osvojenky [jméno FO] dne [datum] zemřel (prokázáno úmrtním listem). Osvojitel byl manželem matky osvojenky a z jejich manželství se narodila dcera [jméno FO], dále má navrhovatel dceru [jméno FO]. Obě dcery osvojitele souhlasily s osvojením s vědomím o důsledcích takového rozhodnutí (prokázáno jejich vyjádřeními datovanými [datum]). Rovněž matka osvojenky [tituly před jménem] [jméno FO] vyslovila s návrhem podáním ze dne [datum] adresovaným soudu souhlas. I manžel osvojenky vyjádřil s osvojením souhlas (prokázáno jeho vyjádřeními ze dne [datum] a [datum]). Ze shodných vyjádření účastníků vzal soud za prokázané, že mají vztah otce a dcery, osvojenka jej považuje za svého otce, za toho, kdo ji vychoval a poskytoval ji oporu a nikdy neupřednostňoval své biologické potomky, je mezi nimi silné pouto, které trvá dosud, to se týká i dalších dvou dcer osvojitele.[právnická osoba] řízení tak bylo postaveno najisto, že všichni účastníci si jsou vědomi povahy a důsledků osvojení včetně dosahů do jejich vlastních rodin, a že je jejich vyslovený souhlas s osvojením míněn vážně při vědomí všech důsledků takového rozhodnutí. Prokázáno bylo, že osvojitel byl manželem matky osvojenky, o kterou pečoval jako o vlastní minimálně od jejich sňatku a jejich blízký vztah a pouto trvá a promítá se i do širších rodinných vztahů, do vlastní rodiny osvojenky. Biologický otec osvojenky zemřel, matka s osvojením souhlasí.5. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o. z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti, osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. (§ 847 odst. 1 písm. c), d) o.z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o. z.). O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o. z.).6. V projednávané věci jde o obdobu osvojení nezletilého, neboť osvojitel pečovala o osvojence jako o vlastní již v době její nezletilosti. Mezi osvojitelem a osvojenkou se tak vytvořilo citové pouto obdobné jako mezi rodiči [právnická osoba] (§ 847 odst. 3 a § 795 o. z.). V řízení nevyšla najevo žádná okolnost, pro niž by osvojení mohlo odporovat dobrým mravům, ani žádný odůvodněný zájem rodičů osvojenky, jenž by osvojení překážel. Osvojenka se k návrhu na osvojení připojila, souhlasila s ním (§ 796 odst. 2 o.z.), její matka vyslovila rovněž souhlas. Souhlas manžela osvojence dán je (§ 852 odst. 2 věta první o. z.).7. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že je na místě návrhu vyhovět. Osvojenci a osvojitel mají vztah, který je svou povahou vztahem rodiče a dítěte a rozhodnutím soudu tak budou uvedeny do souladu citové a právních vazby. O příjmení nebylo třeba rozhodovat (§ 451 odst. 2 z. ř. s.). Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o. z.).8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v této věci nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci, když obdobně ve věcech statusových účastníci zásadně nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení; nehledě na to, že účastníci žádné náklady nepožadovali.