Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]. a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr [částka] a žalovaná se jej zavázala splatit nejpozději do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením jmenované smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalované, která k tomuto účelu předložila fotokopii osobního dokladu, doklady o příjmu a další doklady požadované právní předchůdkyní žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně současně lustrovala žalovanou v registrech SOLUS a NRKI. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná tedy uhradila celkem částku [částka]. Následně se žalovaná s úhradou dlužné částky dostala do prodlení, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila veškeré závazky plynoucí z předmětné smlouvy ke dni [datum], kdy dlužná částka činila [částka]. Pohledávka takto vzniklá byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně dále žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky, avšak žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně navrhuje, aby pro případ, že soud nebude mít nárok uplatněný žalobou za prokázaný z titulu smlouvy o úvěru, přiznal žalobkyni tento nárok z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
3. Soud provedl důkazy, které k prokázání svých tvrzení účastníci navrhli a předložili s tím, že provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), soud došel k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba]. s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve které se zavázala jí poskytnout [částka] a žalovaná se zavázala v měsíčních splátkách splatit celkem [částka] ve formě 48 měsíčních splátek ve výši [částka] (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], dodatkem č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru č. [hodnota], formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně souhlasu ze zpracováním osobních údajů klienta ze dne [datum], listinou prohlášení klienta a informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum], prohlášením o politické exponovanosti ze dne [datum], oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Dne [datum] byla na bankovní účet žalované č. [č. účtu] poukázána platba ve výši [částka] ze strany společnosti [právnická osoba]. (prokázáno sdělením ze strany ČSOB, a.s. ohledně osoby disponenta a majitele bankovního účtu č. [č. účtu] ze dne [právnická osoba]. 2026, výpisem z účtu č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] a dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum] v částce [částka]). Žalovaná na předmětný úvěr uhradila dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku ve výši [částka] a dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná tedy uhradila celkem částku [částka]. Následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky a poskytnutý úvěr byl proto zesplatněn ke dni [datum]. Dlužná částka k tomuto dni sestávala ze zbývající dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], z úroku za poskytnutí úvěru, který činil ke dni zesplatnění úvěru částku [částka], z neuhrazené smluvní pokuty ve výši [částka] a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši [částka], v celkové výši [částka] (prokázáno Oznámením o zesplatnění úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]). Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh ze dne [datum]). Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (v této částce byly započteny i náklady právního zastoupení žalobkyně) výzvou ze dne [datum] a byla jí stanovena lhůta tří dnů (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky a výzvou ze dne [datum] včetně podacího lístku od zásilky ze dne [datum]).
5. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet dotazem na databáze SOLUS a NRKI s výsledkem bez dlužných částek po splatnosti (prokázáno výpisem z těchto databází), dále na základě dokladů o příjmu žalované, kdy její průměrný čistý měsíční příjem ze zaměstnání činil za období březen až červen 2023 částku [částka]. Konkrétně v měsíci červnu 2023 činil její čistý příjem ze zaměstnání částku [částka]. Žalovaná rovněž doložila zůstatek na svém bankovním účtu ke dni [datum] ve výši [částka] (prokázáno potvrzením o příjmu žalované vystaveným zaměstnavatelem [právnická osoba] ze dne [datum], potvrzením o provedení transakce z účtu společnosti [právnická osoba] na účet č. [č. účtu] ve výši [částka] ze dne [datum], potvrzení o zůstatku na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka] ze dne [datum]). Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím občanského průkazu (prokázáno kopií občanského průkazu). Žalobkyně k tomuto doplnila, že její právní předchůdkyně vycházela i z hodnocení bonity žalované, jehož součástí bylo hodnocení příjmů a výdajů žalované dle jejího tvrzení a prohlášení žalované o tom, že je úvěr schopna splácet, aniž by došlo k jejímu předlužení (prokázáno hodnocením klienta ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]).
6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud dle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), a zákona o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah uzavřený mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem.
7. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o. z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o. z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] C - 679/18).
10. Podle ust. § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícím závěrům:
14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně se v tomto ohledu při svých tvrzeních omezila na tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru, resp. před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně dostupných databázích a hodnocením jejích příjmů a výdajů dle sdělení žalované. Konkrétněji žalobkyně své tvrzení nijak nerozvedla (i přes písemnou výzvu soudu ze dne [datum]), neuvedla tedy, zda a jak přesně právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala příjmy, a především výdaje žalované, a k jakým zjištěním dospěla. Ke zkoumání tvrzení žalované o jejích výdajích byla doložena pouze informace o zůstatku na bankovním účtu žalované ke dni [datum] ve výši [částka], na základě kterého bez dalšího nelze zaujmout kladné stanovisko o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně proto neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Protože se z jednání omluvila a nedostavila se k němu, nemohl ji soud poučit ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. při jednání.
15. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka [částka], na základě smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 o. z. Na daný právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou založený smlouvou o úvěru je nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť, jak bylo uvedeno výše, právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru a této své povinnosti nedostála (jak soud blíže uvedl v předchozím bodě). Důsledkem porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí zkoumat a řádně vyhodnotit schopnost žadatele o úvěr jej reálně splácet, je tak absolutní neplatnost, neboť toto porušení povinnosti odporuje nejen evropské legislativě, ale i zákonu. Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení v podobě plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., které je povinna vrátit žalobkyni dle § 2993 věta první o. z.
16. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky [částka] (žalovaná již uhradila částku [částka]) odpovídající peněžním prostředkům, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované, přičemž žalovaná si tuto částku ponechala bez právního důvodu, aniž by jí žalobkyni uhradila. Soud proto uložil žalované tuto částku zaplatit, neboť předmětná částka představuje na straně žalované bezdůvodné obohacení, a to se zákonným úrokem z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Okamžik prodlení, resp. dobu přiměřenou pro vrácení poskytnuté částky, soud stanovil v souvislosti s předžalobní výzvou ze dne [datum] (zaslána [datum]), v níž byla stanovena lhůta k úhradě do 3 dnů, a s ohledem na ust. § 573 o.z. ji lze považovat za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Lhůta tudíž skončila [datum]. Ode dne následujícího se žalovaná ocitla v prodlení. Současně soud uvádí, že téměř 28 měsíců od poskytnutí částky je vzhledem k její výši ([částka]) dostatečnou lhůtou odpovídající možnostem běžného spotřebitele i v objektivně nepříznivé finanční situaci dostát svému závazku. Ohledně zbytku nároku včetně dalšího příslušenství vyjma zákonného úroku z prodlení, jak byl přiznán, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla sice procesně úspěšnější, ale s ohledem na její celkovou procesní pasivitu jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné náklady, které by jí žalobkyně měla hradit.