Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Do částky [částka] se návrh zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o revolvingovém č. [hodnota]. Na základě této smlouvy žalovaný čerpal úvěr v konečné výši [částka]. Žalovaný si společně s úvěrem sjednal volitelné služby „klidné spaní“ v ceně [částka] a dále informační SMS servis v ceně [částka]. Dále se zavázal žalobkyni zaplatit poplatek ve výši 1,99 % z vyplacené částky a smluvní úrok ve výši 0,51 % denně z nesplacené části úvěru. Žalovaný splatil na jistinu celkem [částka]. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného dne [datum] smlouvu vypověděla. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], z titulu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, a to od [datum], kdy se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením denní splátky.
2. Žalovaný k tomu uvedl, že žalobkyně nedoložila, že byla smlouva platně uzavřena. Žalobkyně nad to dostatečně nezkoumala jeho úvěruschopnost, pročež je úvěrová smlouva absolutně neplatná. Sjednaná výše smluvního úroku je zcela zřejmě v rozporu s dobrými mravy. Nakonec uvedl, že žalobkyně nedoložila, že žalovanému poskytla předmětné finanční prostředky.
3. Soud v rámci dokazování zjistil následující skutkový stav.
4. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžení prostředky až do [částka] a žalovaný se zavázal v pravidelných denních splátkách splácet. Splatnost první splátky nastala 30 den. následující po dni, kdy byla vyplacena příslušná peněžní částky (úvěrová smlouva).
5. Žalovaný při uzavření uvedené smlouvy poskytl žalobkyni kopii svého občanského průkazu (kopie OP).
6. Žalobkyně ověřila totožnost majitele účtu č. [č. účtu], kterým byl žalovaný (autorizace ověření totožnosti).
7. Žalobkyně žalovanému poskytla dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] (přehled vyplacených částek).
8. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z jeho účtu, ve kterém byly uvedeny kreditní operace (výpis příjmů žalovaného). Dále žalobkyně do posouzení zahrnula pravidelné výdaje na půjčky ve výši [částka] měsíčně, výdaje na bydlení ve výši [částka] měsíčně, nezbytné výdaje ve výši [částka] měsíčně, ostatní výdaje ve výši [částka] měsíčně. Vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši [částka] (výpis o posouzení úvěruschopnosti).
9. Žalobkyně dne [datum] vypověděla předmětnou smlouvu pro prodlení žalovaného a vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky (výpověď).
10. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva).
11. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
12. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.
15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Dle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Soud měl z provedeného dokazování za prokázané, že účastníci spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše úvěrového rámce a žalovaný se zavázal tyto splácet. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, byla žalobkyně povinna nejprve posoudit schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet. Žalobkyně splnění této své povinnosti prokazovala jednak výpisem z účtu žalovaného, dále výpisem obsahujícím příjmy a výdaje žalovaného a nakonec dokumentem popisujícím proces posouzení úvěruschopnosti klienta žalobkyně. Žalobkyně však nijak nedoložila, jakým způsobem zkoumala skutečné výdaje a příjmy žalovaného a především pak jejich původ. Je sice pravdou, že dle výpisu z účtu žalovaného by se mohlo jevit, že žalovaný disponuje dostatečným měsíčním příjmem k splácení předepsaných splátek, nicméně žalobkyně neměla žádné informace, odkud tyto příjmy pochází, a tedy ani nemohla usuzovat na jejich pravidelnost. Mohlo se například jednat o příjmy z půjček u jiných institucí, které budou žalovaného zavazovat k budoucím splátkám. Výdaje žalovaného pak žalobkyně nijak neověřila a vycházela pouze z jeho tvrzení. Nemohla tak dostatečně posoudit schopnost žalovaného předmětný spotřebitelský úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Daná smlouva je tak dle § 87 odst. 1 stejného zákona absolutně neplatná, a proto nemůže vyvolat zamýšlené právní následky. Na durhou stranu žalobkyně žalovanému v domnění, že je smlouva platná, poskytla částky v celkové výši [částka]. S ohledem na neplatnost smlouvy, na základě které tak žalobkyně učinila, se pak dle § 2991 o. z. jedná na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení, neboť se jedná o plnění bez právního důvodu. Žalovaný je proto povinen tyto prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaný tak dle tvrzení žalobkyně z části učinil, když postupiteli zaplatil částku v celkové výši [částka], v ostatním však jeho povinnost k vydání bezdůvodného obohacení i nadále trvá. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ke dni [datum] smlouvu vypověděla, ocitl se žalovaný dnem [datum] v prodlení. Je proto povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky. Soud na základě takto uvedených důvodů žalobě vyhověl pouze co do částky uvedené ve výroku I., jakožto rozdílu mezi žalobkyní poskytnutými a žalovaným uhrazenými finančními prostředky. Ve zbylé části pak soud návrh zamítl, a to s ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a na částečné vydání bezdůvodného obohacení.
20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně byla zhruba ve dvou třetinách svého návrhu úspěšná a v jedné třetině neúspěšná. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni náklady řízení, a to co do jedné třetiny (2/3 – 1/3). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, vyjádření ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 11 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), z paušální náhrady hotových výdajů za tyto úkony, každý ve výši [částka] (§ 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Výše náhrady pak představuje jednu třetinu z této částky, tedy [částka].