Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 20. 2 .2022 do zaplacení,to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Dále je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] v téže lhůtě.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] z titulu provedení odtahu vozidla žalovaného s SPZ: [SPZ] dne [datum] a následného umístění na parkovišti. Žalobkyně vozidlo odtáhla z toho důvodu, že toto nemělo po dobu více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku. Cena za odtah vozidla činila [částka], za první 3 dny parkování [částka] a za 65 dní parkování [částka] za každý tento den.
2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu skutkovému stavu.
4. Žalobkyně dne [datum] zveřejnila výzvu k odstranění vozidla žalované z pozemní komunikace (výzva k odstranění).
5. Vozidlo žalované mělo platnou technickou prohlídku do dne [datum] (údaje z registru silničních vozidel).
6. Žalobkyně dne [datum] provedla odtah vozidla žalované podle § 19d zákona č. 13/1997 Sb. Žalovaná si toto vozidlo převzala dne [datum] s tím, že byla vyzvána zaplatit částku [částka] (protokol o odtahu).
7. Cena za úplný odtah činí [částka]. Cena za parkování v 1. až 3. dni činí [částka] za den, cena za parkování za 4. a každý následující den do 180. dne činí [částka] za den a cena za 181. a každý následující den činí [částka] za den (nařízení hl. m. Prahy).
8. Podle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, platí, že vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci (odst. 1). Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit (odst. 2).
9. Dle § 19 odst. 2 písm. h) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou.
10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že vozidlo žalované odstavené na silnici žalobkyně nemělo v inkriminovaném období po dobu delší 6 měsíců platnou technickou prohlídku. Žalobkyně tak byla oprávněna vyzvat žalovanou k odstranění tohoto vozidla, což také dne [datum] učinila. Žalovaná tak měla lhůtu 2 měsíců k odstranění vozidla, což v této neučinila, pročež žalobkyně byla oprávněna její vozidlo na její náklady odstranit. Žalobkyně toto také učinila dne [datum]. Náklady na odtah činily [částka], na parkování poté celkově částku [částka] (3 * 250 + 65 * 400). Tuto částku je tak žalovaná povinna zaplatit. Žalovaná si dne [datum] vozidlo z parkoviště žalobkyně vyzvedla s tím, že tímto dnem jí byla vyúčtována povinnost k náhradě nákladů odtažení a parkování. Tím, že žalovaná v tomto dnu tuto částku neuhradila, ocitla se dne následujícího v prodlení. Je tak povinna platit i úroky z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení do zaplacení. Z tohoto důvodu soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.
13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni jejich náhradu v plné výši, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), a z náhrady za dva úkony (předžalobní výzva, návrh ve věci samé), každý ve výši [částka] (§ 151 odst. 3 o. s. ř., vyhláška č. 254/2015 Sb.).