Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla s RZ: [SPZ], vozidlo bylo dále umístěno na parkovišti žalobkyně. Žalovaná částka představuje částku [částka] za odtah, částku [částka] za první až třetí den parkovného (celkem [částka]), částku [částka] za každý čtvrtý až sto osmdesátý den parkového (celkem [částka]). Žalobkyně vyzývala žalovaného, aby uhradil částku za odtah, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
4. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně provedla dne [datum] odtah vozidla žalovaného s registrační značkou [SPZ], o čemž vyhotovila protokol č. [hodnota] (zjištěno z Protokolu o odtahu vozidla č. [hodnota]). Vozidlo bylo umístěno na parkoviště žalobkyně, jež žalovanému zaslala písemné oznámení o odstranění vozidla, ve kterém žalovaného vyzvala, aby vozidlo na odtahovém parkovišti převzal a zároveň uhradil dlužnou částku (zjištěno z Oznámení o odtahu vozidla, Výzva k vyzvednutí vozidla ze dne [datum]). Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky za odtah vozidla a služby parkoviště i před podáním předmětné žaloby (zjištěno z Výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne [datum]).
5. Podle § 19d odst. 1 a 2 zákona č. 13/1997 Sb., pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.
6. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zajistila odtah vozidla žalovaného v souladu s § 19d odst. 1, 2 zákona o pozemních komunikacích, je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném částku celkem [částka], představující poplatek za odtah vozidla ve výši [částka] a za střežení automobilu na odtahovém parkovišti žalobkyně, a to parkovné ve výši [částka] za první až třetí den střežení (celkem [částka]), částku [částka] za každý čtvrtý až sto osmdesátý den parkového (celkem [částka]). Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud proto vycházel z provedených důkazů a tvrzení žalobkyně, když v průběhu řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný plnil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost, aby zaplatil žalobkyni uvedenou částku spolu s příslušenstvím stanoveným podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l a 3 o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem [částka] a z paušální náhrady výdajů stanovené § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v částce [částka] za každý ze dvou úkonů (návrh ve věci samé, předžalobní výzva). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.).