Výrok
I. Řízení se částečně zastavuje v částce [částka].
II. Žaloba se co do zbytku, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu 50 % jeho nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném původně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka] s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný měl dále povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce kapitalizované úroky. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto úvěr v souladu se smluvními ujednáními zesplatnil. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil [částka]. Žalobou požaduje žalobce dlužnou jistinu ve výši [částka], dlužný smluvní poplatek ve výši [částka], dále smluvní úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný přes upomínky neuhradil nad shora uvedené z této částky ničeho. Na výzvu soudu sdělil žalobce, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a to následujícím způsobem. Žalobce zjistil, že žalovaný měl příjem [částka] měsíčně, na nájem vynakládal [částka] měsíčně a dluhy splácel částkou [částka] měsíčně. Žalobce tak dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Dle žalobce smlouva není neplatná a žalovaný se jí tři roky řídil. Žalovaný si celkem půjčil [částka] a uhradil jen shora uvedené. Žalobce většinu splátek započetl na úroky.
2. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu částečně zpět co do částky [částka], řízení bylo pro tuto částku již pravomocně částečně zastaveno.
3. Žalobce na jednání vzal žalobu dále částečně zpět v částce požadované jistiny [částka] s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby dále uhradil částku [částka], započtenou na jistinu.
4. Soud proto řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. částečně zastavil co do částky uvedené ve výroku rozsudku pod bodem I.
5. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby soud žalobu zamítl, neboť smlouva je dle něj neplatná a on navíc uhradil celou částku, kterou si půjčil. Bezdůvodné obohacení tedy nevzniklo. Neplatnost smlouvy žalovaný odvozuje zejména od nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti ze strany žalobce.
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.
7. Účastníci učinili nesporným, že žalobce poskytl žalovanému celkem [částka] a do podání žaloby žalovaný uhradil částku [částka]. Po podání žaloby uhradil žalovaný [částka] a později dalších [částka].
8. Mezi žalovaným žalobcem došlo dne [datum] prostředky komunikace na dálku k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] s možností čerpat opakovaně a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem 11,49 % v předepsaných měsíčních splátkách [částka] (důkaz: smlouva o o spotřebitelském úvěru Iplatba, smluvní podmínky, info o spotřebitelském úvěru formulář pro standartní informace, občanský a řidičský průkaz). Z všeobecných pojistných podmínek a sazebníku Iplatby s kartou Cofidis soud zjistil, že vždy je pojišťovnou kryta smrt žalovaného, ostatní jako invalidita, či ztráta zaměstnání jsou volitelné. Za 1. upomínku má žalobce nárok na poplatek [částka], za 2. na poplatek [částka] a v případě ukončení smlouvy má nárok na poplatek [částka]. Měsíční poplatek za vedení karty je [částka] (všeobecné pojistné podmínky a sazebník Iplatby s kartou Cofidis). Žalobce odstoupil od smlouvy dopisem ze dne [datum] a vyzval žalovaného k okamžitému uhrazení dlužné částky [částka] (odstoupení od smlouvy). Žalobce následně vyzval žalovaného k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] (předžalobní upomínka). Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že ověření totožnosti klienta proběhlo přes občanský a řidičský průkaz. Žalobce ověřoval údaje uvedené ve zprávě „z příslušných databází a registrů“, čistý příjem žalovaného byl uveden ve výši [částka] měsíčně, nájemné [částka] měsíčně, splátky úvěrů [částka] měsíčně. Rozdíl příjmů a výdajů [částka] a úvěrová splátka měla být [částka] měsíčně.
9. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - 679/18).
14. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobce doložil pouze to, že ověřil při uzavírání smlouvy na dálku totožnost žalovaného. Co do schopnosti žalovaného splácet úvěr není ani jasné, zda žalobce vycházel z údajů sdělených žalovaným o výši jeho příjmů a výdajů, to z předložené listiny Zpráva o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá. I kdyby tomu tak bylo, žalobce nijak tyto skutečnosti neověřil, což při poskytování poměrně vysokého úvěru bylo na místě, obzvlášť, když náklady žalovaného jsou tvrzeny značně nízké co do nájemného a není počítáno s dalšími náklady na živobytí. Žalovaný měl navíc i (dle tvrzení žalobce) jiné dluhy, a to vše měl žalobce vzít v potaz. Žalobce měl požadovat řádné doložení příjmů a výdajů žalovaného (např. nájemní smlouvou, úplný výpis z účtu, pracovní smlouvu atp.), což se však v projednávaném případě zjevně nestalo. Na výzvu soudu podle § 118a o. s. ř. ke zkoumání úvěruschopnosti žalobce žádná další tvrzení nedoplnil a žádné důkazy nenavrhl. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení. Uvedený závěr soudu je v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (kupř. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]).
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. V řízení bylo nesporné, že žalovaný postupně vyčerpal částku [částka] na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] a žalobci postupně uhradil celkem [částka]. Žalobci proto ke dni vyhlášení rozsudku již nevznikl žádný nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Žaloba byla zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů.
17. Výrokem III. rozhodl soud o nákladech řízení. Soud postupoval v části, ve které bylo řízení postupně částečně zastaveno, podle § 146 odst. 2 o.s.ř., dle kterého je k náhradě nákladů řízení povinen účastník, který svým chováním procesně zavinil zastavení řízení. V této části jde procesní zavinění za žalovaným, který plnil až po podání žaloby. Ve zbytku byl uplatněn princip úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kde byl zcela úspěšný žalovaný. Žalobce byl tedy v souhrnu úspěšný zhruba co do 25 % (zastavení řízení celkem pro částku [částka]) a žalovaný zhruba co do 75 % (zamítnutí žaloby pro [částka] s příslušenstvím, jehož výše byla též zohledněna). Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému, a to v rozsahu rozdílu, tedy 50 %. Náklady žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení, které dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tvoří odměna za pět úkonů právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, odpor, vyjádření k žalobě, vyjádření k replice a účast na jednání) a paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý z pěti úkonů právní služby. Cestovné činilo [částka] (2 x 293 km – [adresa] – [adresa] a zpět osobním automobilem Škoda Kodiaq, SPZ: [SPZ], tj. 586 km při spotřebě 5,7 l na 100 km. Cena nafty dle Vyhlášky MPSV č. 573/2025 Sb. je [částka] /l = [částka]. Amortizace vozidla – [částka] za 1 km x 586 = [částka]. Náhrada za ztrátu času 2 x 3 h a 10 min. tj. 14 x [částka] = [částka]). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek (vyjma cestovného). Celkem náklady činily [částka], přičemž žalovaný má nárok na ½ tedy na [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).