Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky [částka], a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení výše uvedené částky. Svůj nárok odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (dále „právní předchůdce žalobce“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle rozpisu plateb. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto úvěr ke dni [datum] v souladu se smluvními ujednáními zesplatnil. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena smlouvou s účinností ke dni [datum] a žalovaná o tom byla vyrozuměna. Žalobou požaduje žalobce dlužnou jistinu ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalovaná přes upomínky neuhradila nad shora uvedené z této částky ničeho. Na výzvu soudu sdělil žalobce, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, a to následujícím způsobem v registrech [jméno FO], BRKI, NRKI a CEE. Žalovaná nedoložila svůj příjem ani své náklady. Právní předchůdce žalobce přes to dospěl k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splatit.
2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu.
4. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru. Ve smlouvě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované částku ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v předepsaných měsíčních splátkách. Úroková sazba činí 114,25% ročně. Celkem má žalovaná zaplatit [částka]. (důkaz: smlouva). Žalované byla vyplacena právním předchůdcem žalobce částka [částka] dne [datum], a to na účet žalované č. [č. účtu] (důkaz: potvrzení o provedení transakce). Žalovaná uhradila pouze [částka]. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobce na základě smlouvy s účinností ke dni [datum], o čemž byla žalovaná informována a zároveň byla opětovně vyzvána k uhrazení dlužných částek (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, opakované výzvy k úhradě). Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných částek i zástupcem žalobce, a to nejpozději ihned (důkaz: výzva ze dne [datum], podací lístek).
5. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - 679/18).
10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobce rezignoval na zjišťování a posuzování příjmů a výdajů žalované, kdy v tomto ohledu nic ani nedoložil. I s ohledem na tyto neúplné údaje měl žalobce postupovat obezřetněji a požadovat řádné doložení příjmů a výdajů žalované (např. nájemní smlouvou, úplným výpisem z účtu atp.), což se však v projednávaném případě nestalo. Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedeným ustanovení a neplatná jsou tak všechna její ustanovení.
12. V řízení bylo ale prokázáno, že žalovaná obdržela dne [datum] částku [částka] a žalobci uhradila jen [částka]. Žalobce, na kterého byla pohledávka platně postoupena, má proto nárok na vrácení této částky snížené o úhradu, a to včetně zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z). Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobce prokázal, že žalovanou vyzval k vrácení přenechaných peněz dopisem i předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná ale ničeho dalšího neuhradila. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se [datum] do prodlení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta ze shora podrobně uvedených důvodů. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř. jako třídenní.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl v řízení úspěšný co do částky [částka], která vzhledem k předmětu řízení ([částka]) představuje 75 %, žalovaná co do zbylých 25 % a žalobce má proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 % (75 % - 25 %). Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni provedení úkonu ve výši [částka] (za žalobu) a 2 x [částka] (za převzetí a předžalobní upomínku) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby. Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.). Náklady žalobce jsou tedy celkem ve výši [částka] s tím, že žalobce má právo na náhradu 50% z těchto nákladů, tedy částky [částka].