Výrok
I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala rozhodnutí, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se rušení držby žalobkyně nemovitostí – pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zahrada, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p., jiná stavba, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] – západ.
II. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně domáhala rozhodnutí, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se rušení držby žalobkyně nemovitostí – pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p., a pozemek parc. č. [hodnota], zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] – západ.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit 3. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce 3. žalovaného.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit 4. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce 4. žalovaného.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými č. [hodnota] a 2.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala dne [datum] k soudu žalobu na ochranu držby, kterou se domáhala rozhodnutí dle výroku ad I. tohoto usnesení. Uvedla, že je držitelkou (uživatelkou) nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota] v kat. úz. [adresa] na základě ústní smlouvy o rodinném sdružení, která byly uzavřena [datum]. O obsahu smlouvy byl sepsán v roce 2019 písemný zápis, který byl předán 3. žalovanému a 4. žalovanému v roce 2020. Žalovaný č. [hodnota] ukládá výzvou ze dne [datum] 1. žalovanému povinnost vyklidit a předat nemovitosti na adrese [adresa] do [datum]. Žalovaný č. [hodnota] takovou povinnost ukládá 2. žalované výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně s výzvami nesouhlasí a považuje je za nezákonné. Postup 3. a 4. žalovaného odporuje § 285 zákona č. 182/2006 Sb. V úvahu nepřichází vyklizení bez soudního rozhodnutí pouze na výzvu insolvenčního správce. Insolvenční soud žádný pokyn k takovému postupu nevydal.
2. Žalovaný č. [hodnota] navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že Krajský soud v Praze rozhodl o úpadku dlužníka [Jméno žalované B] (zde 2. žalované) a prohlásil na její majetek konkurs usnesením ze dne [datum], č. j. KSPH [spisová značka] -A-470. Čtvrtý žalovaný byl v průběhu řízení ustanoven insolvenčním správcem dlužnice. Krajský soud v Praze rozhodl o úpadku dlužníka [Jméno žalované A] (zde 1. žalovaného) a prohlásil na jeho majetek konkurs usnesením ze dne [datum], č. j. KSPH [spisová značka] -A-287. Třetí žalovaný byl v průběhu řízení ustanoven insolvenčním správcem dlužníka. Nemovitosti dotčené žalobou jsou ve vlastnictví 1. žalovaného a 2. žalované a jsou sepsány v soupisech majetkové podstaty 1. žalované a 2. žalovaného. [tituly před jménem] [jméno FO] inicioval ohledně předmětných nemovitostí řízení vedené před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [incidenční spisová značka], kterým se domáhal vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty 2. žalované. Soudy nároky [tituly před jménem] [jméno FO] odmítly. V odvolacím řízení tehdy Vrchní soud v Praze uvedl, že dohoda neobsahuje žádné konkrétní tvrzení, z něhož by plynul skutkový děj, na jehož základě uplatňuje své právo v rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Žalobkyně tedy neprokázala, že by měla předmětné nemovité věci fakticky držet ani neprokázala žádný právní titul. Ze strany žalobkyně se jedná o další obstrukční jednání žalobkyně, žalovaných č. [hodnota] a 2 a dalších osob, když obstrukční jednání bylo již opakovaně judikováno, např. v rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka].
3. Rovněž 3. žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s podrobným odůvodněním obdobným jako 4. žalovaný. Kromě výše uvedeného tvrdil, že 3. žalovaný i 4. žalovaný nejednají jakkoliv svémocně, nýbrž vykonávají svá práva a povinnosti zcela v souladu se zákonem. K předmětu sporu mají dispoziční právo. Žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že by držela předmětné pozemky. Smlouva ze dne [datum] nikdy nebyla uzavřena; pokud by snad uzavřena byla, byla by neplatná.
4. Žalobkyně doložila listinné důkazy, ze kterých soud zjistil následující. Ze zápisu úplného znění Smlouvy o sdružení s datem [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně měla být dle uzavřené dohody z [datum] členem rodinného sdružení (bod [právnická osoba] dohodě jsou zmíněny „nemovitosti na adrese [adresa] [adresa] “, které měly zůstat v majetku 1. žalovaného a 2. žalované (bod 11.). Každý z členů sdružení je oprávněným držitelem (bod 13.) a má dle dohody právo nemovitosti shora uvedené užívat v jimi dohodnutém režimu (bod 17.).
5. Třetí žalovaný dopisem ze dne [datum] vyzval 1. žalovaného, aby vyklidil a dne [datum] předal 3. žalovanému nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota] v [adresa].
6. Čtvrtý žalovaný dopisem ze dne [datum] vyzval 2. žalovanou, aby vyklidila a dne [datum] předal 3. žalovanému nemovité věci zapsané na LV č. [hodnota] a LV č. [hodnota] v [adresa].
7. Další listinné důkazy, které byly navrženy žalovanými, soud blíže pro nadbytečnost nerozebírá, neboť pro rozhodnutí o této věci nejsou třeba.
8. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.
9. Podle § 1007 odst. 1 a 2 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.
10. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
11. Podle § 177 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle §180 odst. 1 o. s. ř. ve věci samé rozhoduje soud usnesením.
12. V dané věci má soud předně za prokázané, žaloba byla podána včas, ve lhůtě dle § 1008 o. z. s ohledem na odkaz žalobkyně na výzvy ze dne 3. a [datum]. Žalobkyně však neprokázala základní předpoklad pro úspěšnost podané žaloby – konkrétně to, že je držitelkou všech nemovitých věcí v žalobním petitu označených.
13. Tvrzení o držbě opírá o jediný důkaz - listinu - zápis úplného znění Smlouvy o sdružení s datem [datum]. Listina měla být vyhotovena v roce 2019, před více než pěti lety. Měla zachycovat dohodu z roku 1998. Kromě pochybností o tom, byla-li kdy taková dohoda skutečně uzavřena, je soudem posouzena jako neplatná podle § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. použitelného na posouzení obsahu dohody s ohledem na tvrzené datum uzavření v roce 1998 pro neurčitost. Nemovité věci, které mají být předmětem držby, nejsou v dohodě dostatečně určitě a nezaměnitelně označeny vymezením parcelního čísla a katastrálního území. Již to je samo o sobě důvodem pro zamítnutí žaloby.
14. Kromě toho nebylo prokázáno ani tvrzení, že žalovaní, nebo případně jen 3. a 4. žalovaný, ruší držbu žalobkyně, když výzva k vyklizení nebyla adresována žalobkyni, nýbrž 1. žalovanému a 2. žalované.
15. Soud tedy po zvážení všech okolností dospěl k závěru, že návrh žalobkyně není důvodný, proto žalobu zamítl.
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žaloba byla zamítnuta, žalobkyně je proto povinna hradit žalovaným náklady řízení. V řízení vznikly náklady pouze 3. žalovanému a 4. žalovanému. Náklady 4. žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení – [částka] je sazba odměny za jeden úkon, zástupce 4. žalovaného v řízení učinil dva úkony (převzetí zastoupení, písemné vyjádření ve věci), proto odměna činí [částka], dále přísluší 2 x paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka]. Třetímu žalovanému přísluší náhrada nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. v rozsahu dvou úkonů po [částka], tedy [částka].