Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá v částce [částka] a dále zákonem úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12 % p. a. od [datum] do zaplacení a v úroku ve výši 94,02 % p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a v úroku ve výši 12 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tak, že se žalovaným dne [datum] uzavřel smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit s úrokem ve výši 94,01 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po [částka]. Žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného na základě informací a dokladů od něj získaných a v databázi SOLUS a NRKI. Stran výdajů vycházel z tvrzení žalovaného a z částky životního minima. Žalovaný uhradil pouze [částka], ostatní splátky však řádně a včas nehradil. Žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši celkem [částka] za každou splátku, s nimiž se žalovaný ocitl v prodlení, a na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši [částka]. Následně žalobce úvěr zesplatnil k [datum]. Po zesplatnění žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu z nové jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně. Žalobce se tak celkem domáhal jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], pohledávky [částka], úroku za poskytnutí úvěru od [datum] a zákonných úroků z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně a včas předvolán, a přesto se bez omluvy k jednání nedostavil ani nepožádal o jeho odročení.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru ohledně žalobce soud zjistil, že žalobce je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.
6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu č. [hodnota], kterou se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal jej splatit s úrokem ve výši 94,01 % ve 12 měsíčních splátkách po [částka]. Celkem měl žalovaný splatit [částka], RPSN činila 147,22 %. Ve smlouvě bylo dále sjednáno právo žalobce na smluvní pokutu a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením a právo žalobce na automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného po dobu 65 dnů.
7. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce měl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který měl žalovaný žalobci splatit s úrokem ve výši 94,01 % v 12 měsíčních splátkách po [částka]. Celková částka ke splacení činila [částka]. RPSN činila 147,22 %. Dále byla ve formuláři uvedena výše smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 30 dnů ve výši [částka] a výše náhrady nákladů v souvislosti s prodlením s úhradou splátky delším než 15 dnů ve výši [částka]. Rovněž bylo uvedeno, že při prodlení s úhradou splátky delším než 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Při nezaplacení nové jistiny pak měl mít žalobce právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.
8. Z dodatku č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.
9. Z listiny označené jako „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že smlouva o spotřebitelském úvěru je uzavřena tak, že žalobce zašle smluvní dokumentaci na zadanou e-mailovou adresu a na zadané telefonní číslo [tel. číslo] SMS zprávu. Následně žalobce odešle na účet žadatele o úvěr platbu a jako variabilní symbol platby uvede podpisový kód. Tento kód pak žadatel o úvěr zašle SMS zprávou žalobci na potvrzení souhlasu s návrhem smlouvy o úvěr.
10. Z dokumentu označeného jako „Základní informace o klientovi“ bylo zjištěno, že žalovaný sdělil žalobci telefonní číslo, e-mail a číslo bankovního účtu. Z dokumentu označeného jako „Důkaz o odeslání [částka] “ soud zjistil, že žalobce měl odeslat na sdělený účet žalovaného [částka]. Z dokumentu označeného jako „Zaslaná SMS (informace o vyplacení)“ soud zjistil, že žalobce odeslal na sdělené telefonní číslo [tel. číslo] SMS zprávu. Z dokumentu označeného jako „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ bylo zjištěno, že žalovaný žalobci SMS zprávou potvrdil, že s návrhem smlouvy souhlasí.
11. Z prohlášení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný mimo jiné prohlásil, že se seznámil s informacemi podle zákona o spotřebitelském úvěru, že si je vědom sjednané výše úroků za úvěr a že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné.
12. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalobce dne [datum] žalovaného prověřoval v registru NRKI.
13. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobce měl k dispozici fotografii občanského průkazu žalovaného.
14. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši [částka], zdroj příjmu neuvedl. Výdaje uvedl ve výši životního minima ve výši [částka]. Další výdaje tvořily splátky u žalobce ve výši [částka] a náklady na bydlení ve výši [částka]. Ostatní výdaje žalovaný uvedl v nulové výši. Celkem tak výdaje činily [částka]. Současně žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním.
15. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovanému úvěr dle návrhu smlouvy o úvěru schválil. Z dodejky soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému uložena zásilka.
16. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce odeslal dne [datum] na účet žalovaného částku [částka].
17. Z karty klienta soud zjistil, že ke dni [datum] bylo splaceno celkem [částka].
18. Z potvrzení o platbách mzdy soud zjistil, že žalovaný měl pravidelný měsíční příjem lehce přes [částka].
19. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek a smluvních pokut a upozornila jej na možnost zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky po dobu 65 dnů.
20. Z výzev k úhradě dluhu a možnosti zesplatnění soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení ze splátkami 5-7 a byl vyzván k okamžitému splacení, jinak mohlo dojít k zesplatnění21. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovanému oznámil, že došlo k automatickému zesplatnění úvěru a vyzval jej k úhradě částky [částka].22. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání výzvy. Z podacího lístku soud zjistil, že zásilka byla žalovanému odeslána.23. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutkový závěr:24. Účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši [částka] v 12 měsíčních splátkách po [částka]. Celkem žalobci uhradil pouze [částka]. Žalobce prověřoval žalovaného v registru NRKI. Žalobce měl k dispozici občanský průkaz žalovaného a jeho tvrzení o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši [částka]. Výdaje uvedl ve výši životního minima ve výši [částka]. Další výdaje tvořily splátky u žalobce ve výši [částka] a náklady na bydlení ve výši [částka]. Ostatní výdaje žalovaný uvedl v nulové výši. Ke dni [datum] žalobce úvěr zesplatnil z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobce žalovanému dne [datum] zaslal předžalobní výzvu, žalovaný však ničeho neuhradil.25. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení:26. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru se jednalo o vztah mezi žalobcem jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem.27. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.28. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.29. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.30. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.31. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet požadovaný úvěr podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, či nikoliv, a dospěl k závěru, že žalobce uvedené neprokázal. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaného prověřoval v registru NRKI, kde byl zjištěn dluh po splatnosti. Žalobce dále tvrdil, že příjmy žalovaného ověřoval a doložil k tomu tři doložené platby mzdy. Ze zjištěného skutkového stavu však plyne, že žalobce netvrdil, ani neprokazoval, a to ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by jakkoliv ověřoval skutečné výdaje žalovaného, a naopak tvrdil, že ohledně výdajů vycházel zejména z tvrzení žalovaného a z částky životního minima. Na základě zjištěného skutkového stavu se jeví, že informace o výdajích žalovaného žalobce bez dalšího převzal z jeho tvrzení uvedených v žádosti. Takové zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nelze považovat za dostatečné, neboť žalobce nevyžádal ani doklad o výši výdajů na bydlení (např. nájemní smlouvu, potvrzení o platbě výdajů na bydlení), ani výpis z účtu, z něhož by měsíční výdaje žalovaného jednoznačně plynuly. Skutečnost, že žalovaný po uzavření smlouvy úvěr po určitou dobu řádně splácel, nemůže zhojit pochybení žalobce při posouzení úvěruschopnosti; k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy ostatně může dle Soudního dvora EU dojít dokonce i poté, co byl úvěr splacen zcela (rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum], věc C-755/22). Soud tedy uzavřel, že žalobce nesplnil podmínku řádného zjištění schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet, a předmětná smlouva je proto absolutně neplatná.32. Žalobce pro případ, že by soud neuznal jeho nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o úvěru, požádal, aby soud nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.33. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.34. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný žalobci uhradil [částka]. V rozsahu dosud nevrácené poskytnuté jistiny ve výši [částka] se tak žalovaný ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu dosud nevrácené jistiny a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.35. Pokud jde o žalobcem požadované příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení, přihlédl soud k tomu, že žalovaný je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit dosud nesplacenou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení nebylo zjištěno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o splatnosti. Splatnost proto určuje až soud v rámci tohoto řízení, a to na základě jemu dostupných informací. To s ohledem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v současnosti vylučuje nárok žalobce na úroky z prodlení. Proto soud žalobu zamítl i v rozsahu žalobcem požadovaných úroků z prodlení. Splatnost pohledávky nicméně soud určil 30 denní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.36. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalobce měl v řízení úspěch v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku, žalovaný pak v rozsahu výroku II. tohoto rozsudku. V řízení byl tedy úspěšnější žalovaný. Ten byl však v řízení zcela pasivní a žádné náklady mu proto nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.