Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 28. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že poslední platba bude provedena ve výši [částka], a dále je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], na základě které poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná uhradila [částka].
2. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Soud z provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobce zavázal vyplatit žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto navýšenou o poplatek ve výši [částka] vrátit do [datum]. Žalovaná celkem žalobci uhradila [částka]. Žalovaná prostřednictvím tehdejší právní zástupkyně namítala neplatnost smlouvy o zápůjčce z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované a žádala, aby bezdůvodné obohacení ve výši [částka] mohla žalovaná uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalobce souhlasil s úhradou částky [částka] ve splátkách. Na základě tohoto žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila dvě splátky – dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
4. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).
5. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Soud v řízení zjistil, že žalobce na základě neplatně uzavřené smlouvy s žalovanou žalované poskytla zápůjčku ve výši [částka] s tím, že žalovaná se na základě této smlouvy zavázala tuto částku navýšenou o poplatek ve výši [částka] vrátit, a to nejpozději do [datum]. Žalovaná v řízení neprokázala, že by nad rámec uvedeného částečného plnění celkem [částka] něčeho uhradila. Bezdůvodné obohacení na straně žalované tak činí v současné době [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná tuto částku žalobkyni nezaplatila ve sjednané době (dohodnuta splatnost ve splátkách), ocitla se dnem následujícím v prodlení. Z těchto důvodů plyne, že návrhu žalobkyně jako zcela důvodnému je třeba vyhovět, pročež tak soud učinil. S ohledem na dohodu účastníků s přihlédnutím k výši dluhu soud rozhodl, že žalovaná je povinna splatit dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním, bylo jí rozsudkem uloženo zaplatit žalobci spolu s žalovanou částkou úrok z prodlení stanovený podle ust. § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni provedení úkonu ve výši [částka] a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).
11. Pro účely stanovení náhrady nákladů se postupuje podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jestliže bylo občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřevyšující částku [částka] a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své pohledávky ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně. Rovněž v předmětném řízení se jedná o takto vymezený typový obsah návrhu, jenž odůvodňuje postup podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.