Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném o zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 %, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřel smlouvu, na základě které mu poskytl bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se jej zavázal splácet spolu s úroky a poplatky ve sjednaných splátkách. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za bezpečnou splátku ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Žalobce tvrdil, že před schválením úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě lustrací v registrech, posoudil jeho příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumal podstatné ukazatele jako je věk, rodinný stav, jiné splátky a podobně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, kterou se žalobce zavázal poskytnout úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal za sjednaných podmínek splácet (zjištěno z Úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Žalobce žalovanému poskytl [částka] (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy) a ten jí nevrátil ničeho (zjištěno ze splátkového kalendáře). Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil bonitu žalovaného. Žalovaný měl uvést, že je bezdětný, zaměstnanec s příjmem [částka] měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti činí také [částka]. Byla provedena lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, registru exekucí, NRKI a evidenci exekucí. V metodice posouzení úvěruschopnosti klienta se pak žalobce podrobně věnuje způsobům prověřování úvěruschopnosti klientů (zjištěno z karty klienta a metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta). Žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu, ve které ho vyzval k uhrazení dlužné částky do [datum]. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy a připojeného podacího archu).
6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
7. Mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření dohody označené jako Úvěrová smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku splácet za sjednaných podmínek. Neuhradil však ničeho. Žalovaný byl žalobcem vyzván a byla mu stanovena lhůta k zaplacení do [datum]. Žalovaný před uzavřením smlouvy žalobci sdělil, že bezdětný, zaměstnanec s příjmem [částka] měsíčně a příjem ostatních členů domácnosti činí také [částka]. Žalobce žalovaného také lustroval v dostupných registrech.
8. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od [datum], poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce žalovaného lustroval v registrech a provedl zjištění kreditního skóre žalovaného na základě jím poskytnutých informací a s využitím statistického modelu. V rámci tohoto prověřování však žalobce vycházel z údajů, které mu žalovaný sám uvedl při uzavření smlouvy. Žalobce tak tyto informace vůbec neověřoval a nevyžádal si od žalovaného doložení žádných dokladů (výpisů z účtu, výplatních lístků) a vůbec se nezabýval ani výši pravidelných výdajů žalovaného. Stejně tak žalobce blíže neověřoval tvrzené příjmy dalších členů domácnosti. Je proto zřejmé, že na základě informací zjištěných od žalovaného nemohl žalobce při vynaložení odborné péče poskytovatele úvěru, jejíž součástí není pouze spoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, dospět k závěru, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet a úvěr mu tak poskytl v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru.
14. S ohledem na vše výše uvedené soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda je absolutně neplatná. A neplatná jsou tak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobce na smluvní pokutu, úrok z úvěru či poplatky či náklady spojené s vymáháním.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Jelikož bylo v projednávané věci prokázáno, že žalovaný částku ve výši [částka] obdržel, ale žalobci nevrátil ničeho, obohatil se co do částky [částka] na úkor žalobce. Žalobce má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobce žalovanému stanovil ve výzvě lhůtu k zaplacení do [datum]. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.
17. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobci bylo vyhověno co do částky [částka] a úroku z prodlení. Žalovaný měl úspěch co do [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a úroku z prodlení. Žalobce měl tedy úspěch ve věci co do 83 %, žalovaný pak co do 17 %. Žalobci proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 66 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) a 3 náhrad hotových výdajů paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Žalobci také náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku, tj. [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobce je tedy [částka]. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 66 % pak činí [částka]. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).