Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

8 C 75/2024

Soud: Okresní soud Praha-západDatum rozhodnutí: 7. 6. 2024Č. j.: 8 C 75/2024-42Soudkyně: Mgr. Štěpánka TůmováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 30. 9. 2024Předmět řízení: O zaplacení 30 728,43 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPZ:2024:8.C.75.2024.1
smlouva pracovnísmlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Označená místa (97) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Ve zbylém rozsahu, tedy v částce [částka], v kapitalizovaném zákonem úroku z prodlení ve výši [částka], v kapitalizovaném úroku ve výši [částka], v úroku 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve zbylém zákonem úroku z prodlení přesahujícím úrok přisouzený se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění vzniklé na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], které s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, (dále také jen „právní předchůdce žalobce“). Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se tyto finanční prostředky zavázala řádně a včas splácet právnímu předchůdci žalobce spolu s úrokem v pevné výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] nejpozději do [datum], což však nečinila řádně a včas. Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem částku ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná ani přes výzvu zbývající dlužnou částku neuhradila. Žalobce proto požadoval zaplacení zbývající dlužné částky (po započtení částečné úhrady) ve výši neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], dále úroku vyčísleného od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do [datum] ve výši [částka] a úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši [částka] (dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka]) od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se během řízení nijak nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná, ač řádně předvolána, nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).[právnická osoba] listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] včetně přílohy předpisu splátek soud zjistil, že žalovaná s [právnická osoba].[IČO] IČO, , [adresa] (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou stvrdila svým podpisem, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout finanční prostředky ve výši [částka] jako neúčelový hotovostní úvěr a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši [částka] uhradit prostřednictvím pravidelných 14 měsíčních splátek ve výši po [částka]. Žalovaná se dále zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky za každý den prodlení a ve výši maximálně [částka] za prodlení s každou jednotlivou splátkou. Zápůjční úroková sazba činila 15 % ročně, sazba RPSN 272,44 %. (smlouva o úvěru č. [hodnota])5. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná v hotovosti uhradila žalobci prostřednictvím celkem [hodnota] plateb částku [částka]. (tabulky o platbách hotovosti ze strany žalované)6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce. (smlouva o postoupení pohledávek mezi postupitelem [právnická osoba]. a žalobcem s datem [datum] včetně části kopie seznamu postoupených pohledávek)7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost žalobce informovala žalovanou o tom, že došlo k postoupení pohledávek na základě smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalobce. (z dopisu ze dne [datum] o oznámení postoupení pohledávek)8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou vyčíslila ve výši [částka] nejpozději do [datum], upomínka byla žalované odeslána následujícího dne. (výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem s datem [datum] včetně kopie podacího lístku)9. Z výplatních lístků žalované za měsíce listopad 2021, prosinec 2021 soud zjistil, že příjmy žalované činily [částka] a [částka]. (výplatních lístků žalované za měsíce listopad 2021, prosinec 2021)10. Ze mzdového dekretu žalované s účinností od [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírá mzdu [částka] měsíčně. (mzdový dekret žalované s účinností od [datum])11. Z dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaná pracovala 38,75 hodin týdně jako pomocná síla ve stravovacím provozu a od [datum] pracovala 40 hodin týdně jako dělník v prádelně. (dohoda o změně pracovní smlouvy)12. Z čestného prohlášení žalované z [datum] soud zjistil, že žalovaná bydlí a pracuje v [jméno FO] pod [adresa] (čestné prohlášení žalované z [datum])13. Z listiny o osobních údajích žalované v souvislosti se žádostí o úvěr soud zjistil, že žalovaná má celkový měsíční příjem [částka] a celkové měsíční výdaje [částka]. Žalovaná má střední vzdělání a stará se o dvě děti do 26 let. (listina o osobních údajích žalované v souvislosti se žádostí o úvěr)14. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Žalované byl právním předchůdcem žalobce poskytnut úvěr ve výši [částka], přičemž závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že právnímu předchůdci žalobce zaplatí jistinu půjčky a dále kapitalizovaný úrok a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši [částka]. Tyto poplatky za činnosti však nejsou smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definovány. Ze smlouvy nevyplývá, že by měl žalobce, resp. právní předchůdce žalobce vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka].22. Při výši jistiny [částka] a výši RPSN ve výši 272,44 % se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Neúměrnost sjednaného úroku dokresluje i výše roční procentní sazby nákladů, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Jako takový proto soud hodnotí sjednaný kapitalizovaný úrok, označený smlouvou vedle úroku za půjčené peněžní prostředky jako poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu a poplatek za inkaso plateb v hotovosti za odporující dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z.23. Právní předchůdce žalobce tak staví své podnikání na zjevně neobvykle vysoké úrokové sazbě úroku z úvěru, a to i poté, co se Nejvyšší soud opakovaně vyjádřil k nemravnosti výše sazby úroků. Jinými slovy právní předchůdce žalobce staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí excesivně vysoký úrok z úvěru) a generují právnímu předchůdci žalobce vysoký zisk, vyvažují jeho ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. Právní předchůdce žalobce tak sám svým jednáním dokládá, že úvěry s neexcesivní sazbou úroku z úvěru ani nechce uzavírat (srov. například rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Z uvedených důvodů tak soud shledal smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou v souladu s § 576 a 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatnou jako celek. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nemá žalobce právo na plnění ze smlouvy, ale pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z.24. Žalobce navíc nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, když vycházel z nedoložených výdajů žalované, či jejího bankovního účtu. Žalovaná má navíc dvě nezletilé děti, na které pokud by byly v její péči, musí vynakládat nemalé náklady na jejich potřeby, pokud budou v péči otce, musí na ně platit výživné. Výdaje žalované jí udávané se za této situace jeví jako velmi nízké.25. V řízení bylo zjištěno, že žalované byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta částka [částka], na základě smlouvy o úvěru, u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si je žalovaná mohla ponechat. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná na smlouvu o úvěru uhradila částku celkem [částka]. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaná plnila nad rámec tvrzení žalobce, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud proto z tohoto tvrzení žalobce vycházel. Žalovaná se tedy v rozsahu rozdílu v plnění, tj. co do částky [částka] na úkor žalobce bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.). Žalobce má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Při určení splatnosti soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky (resp. částky vyšší) předžalobní upomínkou ze dne [datum], ve které byla splatnost dlužné částky stanovena na [datum]. Soud proto přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.26. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak s tím, že žalované, která byla ve věci z větší části úspěšná, žádné náklady řízení nevnikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací