Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,.50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno advokátky], advokátky, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem podaným Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdce poskytl žalované celkem částku [částka] dne [datum] a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], a to převodem na účet žalované č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol]. Žalobkyně požaduje částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho z částku [částka] nezaplatila. Žalobkyně odeslala žalované dne [datum] výzvu k vrácení částky. Ani poté žalovaná ničeho nezaplatila.
2. Žalovaná se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřila.
3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc po souhlase účastníků s takovým postupem, tedy aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, rozhodl na základě listinných důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaný závěr o skutkovém stavu věci:
5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] zaslané žalované, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], kterou žalobkyně zaslala žalované, ze seznamu postoupených pohledávek, které byly součástí smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o provedené platbě vystavené dne [datum] (ID 3723447), dne [datum] (ID 3785679), dne [datum] (ID 3957521) a dne [datum] (ID 3075983), z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne [datum] byla postoupena společností [právnická osoba], nyní AvaFin [právnická osoba]., smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovanou, na společnost De Vries [právnická osoba]. a následně [datum] společnost De Vries [právnická osoba]. postoupila pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba]. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dne [datum] a zároveň byla vyzvána k tomu, aby svůj dluh ve výši [částka] vrátila aktuálnímu žalobci. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost [právnická osoba] provedla dne 27.10.203, dne [datum], dne [datum] a dne [datum] transakce na účet [č. účtu] a zaslala celkem částku [částka]. Uvedené transakce byly označeny variabilním symbolem [var. symbol]. Žalobkyně tedy požaduje vrátit žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť mezi původním věřitelem společností [právnická osoba] a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu žalobkyně není schopna doložit. Za to doložila potvrzení o provedené platbě, že z běžného účtu dne [datum] ID transakce 3723447, dne [datum] ID transakce 3785679, dne [datum] ID transakce 3957521 a dne [datum] ID transakce 3975983 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku celkem ve výši [částka] prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované pod variabilním symbolem [var. symbol] (rodné číslo žalované). Následně byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba], nyní AvaFin [právnická osoba]., na společnost De Vries [právnická osoba]. a tato dne [datum] opět smlouvou o postoupení pohledávek, součástí, které byl seznam postoupených pohledávek, pohledávku postoupila žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná informována. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, na kterou žalovaná nereagovala.
6. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dále soud aplikoval ustanovení § 2993 o. z., dle kterého plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
7. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z ustanovení § 1879 o.z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.
8. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že právním předchůdcem žalobkyně byla žalované poskytnuta dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] částka ve výši [částka] na bankovní účet žalované pod variabilním symbolem, který představoval rodné číslo žalované. Žalovaná měla peněžní plnění právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, jelikož tak neučinila, nastalo na straně žalované bezdůvodné obohacení. Soudem nebyl zjištěn žádný právní důvod, pro který by si žalovaná peněžní prostředky mohla ponechat. Soud proto žalobě ohledně dlužné částky [částka] v plném rozsahu vyhověl a vyhověl i ohledně úroku z prodlení, nárok, na který je dán § 1970 občanského zákoníku, kdy tento nárok žalobkyně uplatňuje 10 dnů poté, co byla žalovanému doručena výzva k úhradě dlužné částky. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odstavec 1 o. s. ř., za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka]. Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce, který je advokátem. Danou částku tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastupování advokátem dle vyhlášky 177/1996 Sb. § 14b za tři úkony právní služby po [částka], tři režijní paušály po [částka], tedy celkem [částka].
10. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění od právní moci rozsudku.