Rozsudek

Spisová značka

3 C 34/2026

Téma · generováno AIVrácení spotřebitelské zápůjčky a posouzení úvěruschopnosti

Soud: Okresní soud v RakovníkuDatum rozhodnutí: 2026-05-20Č. j.: 3 C 34/2026-16Samosoudce: JUDr. Tomáš ŠtindlAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 2026-07-08Předmět řízení: o zaplacení 17 050 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSRA:2026:3.C.34.2026.1
náklady řízenísmlouva o zápůjčcelhůtydokazováníadvokátní tarifnáhrada nákladů

Shrnutí · generováno AI

Věřitelka požadovala vrácení peněz poskytnutých na základě smlouvy o zápůjčce včetně poplatku, smluvní pokuty, úroku a nákladů. Soud uzavřel, že peníze byly poskytnuty a dlužník je ve sjednané době nevrátil, proto žalobě zcela vyhověl. V odůvodnění odkázal také na pravidla dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru o posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Smlouva, jíž zapůjčitel přenechá peněžní prostředky a vydlužitel se zaváže je s poplatkem vrátit, je smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a § 2392 zákona č. 89/2012 Sb. Nesplní-li vydlužitel povinnost vrátit poskytnuté prostředky řádně a včas, lze mu uložit jejich úhradu. Soud současně vycházel z § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., podle něhož věřitel smí spotřebitelský úvěr poskytnout jen po odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
    Zobrazit v textu
  • Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
    Zobrazit v textu
  • Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k jejich úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (43) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12 %, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku celkem [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka]. Předmětnou zápůjčku se žalovaný zavázal spolu s příslušenstvím vrátit do [datum] včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný dosud neuhradil, přestože jej k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zák. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za předpokládaného souhlasu účastníků bez nařízení jednání. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud níže uvedené skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a učinil závěr o skutkovém stavu věci:

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši [částka] za poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně poplatků vrátit do [datum]. Celková výše dluhu ke dni podání návrhu u zdejšího soudu činila [částka], představující jistinu spolu s poplatkem ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Dále požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši [částka], představující 0,10 % denně z dlužné částky [částka], a to konkrétně od [datum] (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne [datum] (den vyhotovení návrhu žalobkyní).

6. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] soud zjistil, že částka [částka] byla zaslána dne [datum] na účet sdělený žalovaným č. [č. účtu].

7. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k neprodlené úhradě dlužné částky ve výši [částka], další výzvy k úhradě dlužných částek byly žalovanému zaslány dopisy ze dne [datum], [datum], [datum] a dne [datum].

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů na bankovní účet, jehož číslo žalobkyně uvedla ve výzvě. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 7.1.20926, což žalobkyně doložila kopií podacího lístku [právnická osoba].

9. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky (§ 2392 o.z.).

10. Podle ustanovení § 3016 o.z., ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 145/2010Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že v posuzovaném případě žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalobkyně jako zapůjčitel přenechala žalovanému jako vydržiteli částku [částka] s tím, že žalovaný ji spolu s poplatkem za zápůjčku vrátí. Žalovaný však nesplnil svoji povinnost vrátit finanční prostředky řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na opakované výzvy, které mu byly ze strany žalobkyně zaslány. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k jejich úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou shora uvedených částek v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení požadovaného od [datum] do zaplacení, které žalobkyně kapitalizovala. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka]. Povinnost zaplatit náhradu nákladů uložil soud žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem. Danou částku tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky). Dle ust. § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), náhrada hotových výdajů ve výši [částka] po [částka] za každý z úkonů právní služby dle § 13 odst. 1 a 3, § 14b odst. 5 a.t. a z náhrady za daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH.

14. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému 3denní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací