Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce poté, co zkoumal úvěruschopnost žalovaného, s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem pravidelně splácet. Svoji povinnost však řádně neplnil, a proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku v celkové výši [částka] neuhradil, a to ani částečně, přestože k tomu byl žalobkyní i jejím právním předchůdcem opakovaně vyzýván.
2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.
3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého zjistil níže popsané skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.
4. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba]. na dobu určitou do [datum]. Z jeho příjmu nebyly prováděny srážky. V posledních 12 měsících činil čistý průměrný příjem žalovaného [částka] měsíčně. Z doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaný bydlel ve vlastním nebo družstevním bydlení. Jeho měsíční výdaje činily [částka]. Z výpisu z registru Solus soud zjistil, že žalovaný zde nebyl evidován. Z výpisu z účtu žalovanému za měsíc únor 2023 soud zjistil, že obrat na účtu činil [částka]. Žalovanému byla na účet vyplacena mzda ve výši [částka].
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „Presto půjčka“ č. [Anonymizováno] zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka] bez prokazování účelu za poplatek ve výši [částka]. Úvěr měl být úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 9,99 % ročně. Úvěr se zavázal splácet pravidelnými splátkami ve výši [částka] měsíčně. RPSN úvěru činilo 10,53 % ročně. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že návrh na uzavření smlouvy o úvěru byl ze strany právního předchůdce žalobkyně přijat.
6. Z výpisu z úvěrového účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán dne [datum]. Z výpisu z úvěrového účtu za březen 2025 soud zjistil, že na účtu nebyl žádný pohyb. Neuhrazená jistina úvěru činila [částka].
7. Z upomínek a výzev k úhradě ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného opakovaně vyzýval k úhradě dlužných splátek.
8. Z oznámení o okamžité splatnosti úvěru a výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného o tom, že úvěr ke dni [datum] zesplatnil.
9. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.
11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci. Z potvrzení o podání doporučené zásilky bylo zjištěno, že výzva byla odeslána žalovanému dne [datum].
12. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně poté, co zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky. Žalovaný však porušil podmínky čerpání úvěru, když úvěr řádně nehradil. V důsledku toho právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil. Následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
13. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z.o.s.“), který byl účinný v době uzavření smlouvy. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 zákona, dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 odst. 1 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
16. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o.z., dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
17. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy s odbornou péči posoudil úvěruschopnost žalovaného, přičemž čerpal informace z různých zdrojů. Ze získaných údajů nevyplývalo, že by žalovaný nebyl schopen úvěr splácet. Na základě smlouvy o úvěru se právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující zavázal, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných splátkách vrátit a zaplatit úroky. Ačkoliv právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému poskytl, žalovaný svoji povinnost vyplývající z předmětné smlouvy nesplnil, neboť sjednané splátky řádně nehradil. Proto právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžitému jednorázovému splacení dlužné částky. Dlužnou částku žalovaný dosud neuhradil, a to nejen právnímu předchůdci žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními postoupena, o čemž byl žalovaný řádně informován. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě spolu s úrokem, který žalobkyně kapitalizovala na částku [částka].
18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s plněním dlužné částky v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z dlužné jistiny. Výše úroku byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8% bodů.
19. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši [částka], které v souladu s ust. § 149 odst. 1 uložil žalovanému zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Danou částku tvoří:- soudní poplatek ve výši [částka],- odměna za zastupování advokátem ve výši [částka] celkem za čtyři úkony právní služby po [částka] - převzetí a příprava věci, sepis předžalobní upomínky, návrh ve věci samé a účast při jednání dne [datum] ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „AT“)- náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (4 úkony po [částka] § 13 odst. 4),- náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] (za 6 půlhodiny po [částka] dle § 14 odst. 3 AT)- cestovné na ústní jednání dne [datum] ve výši [částka] (za cestu [adresa] a zpět – 132 km, spotřeba 7,5 litru, [částka] /l, náhrada [částka])- 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši [částka] (dle § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. za použití § 14a AT, když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně).
20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.