Výrok
I. Řízení se zastavuje v části, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení.
III. Ve zbývající části ohledně smluvního úroku ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem z [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne [Anonymizováno] na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka] a dále [částka], tj. celkem [částka], které měla žalovaná zaplatit společně se smluvním úrokem ve výši [částka]. Již v žalobě žalobkyně avizuje, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje, aby soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud věc projednal na základě listinných důkazů, kdy žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez jednání a žalovaná svou pasivitou rovněž tento souhlas udělila.
3. K výzvě soudu žalobkyně v podání z [datum] jednak uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a k další výzvě soudu v podání z [datum] sdělila, že podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, kdy poskytnutí jistiny ve výši [částka] bylo prokázáno výpisy z účtu. K předestřeným úhradám ve výši [částka] žalovaná potvrdila, že tyto nebyly z důvodu administrativního pochybení započteny a na to sdělila, že bere žalobu částečně zpět ohledně částky [částka] včetně příslušenství. Žalobkyně trvala na úhradě zbývající částky [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši.
4. Vzhledem k zpětvzetí soud ve výroku I. tohoto rozsudku řízení zastavil v příslušné části podle § 96 o. s. ř.
5. Pokud jde o úhradu smluvního úroku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení, zde soud žalobu zamítl, neboť k přiznání tohoto nároku žalobkyně by bylo zapotřebí, aby při jednání soudu, případně dodatečně na základě poskytnutého poučení, pokud by se žalobkyně k ústnímu jednání soudu dostavila, doložila, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Uvedený požadavek vyplývá z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně již v podání z [datum] sdělila, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Vzhledem k tomu, že k ústnímu jednání soudu, které se konalo dne [datum], se žalobkyně ani její zástupkyně nedostavily, nebylo možné poskytnout příslušné poučení k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání sporných tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. K podání žalobkyně z [datum], kde jednak omlouvá svoji neúčast z ústního jednání a zároveň žádá o výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazních návrhů soud konstatuje, že v souladu s občanským soudním řádem může být poskytnuto příslušné poučení pouze při ústním jednání. Kromě toho žalobkyně nereflektuje, že již před ústním jednáním byla žalobkyně opakovaně prostřednictvím své zástupkyně vyzývána k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání svých sporných tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně ani přes opakované výzvy nedoložila, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum].
6. Na druhou stranu u má žalobkyně nárok, protože doložila výpisy z bankovního účtu, že byla poskytnuta jistina ve výši [částka], na úhradu zbývající jistiny ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení žalované podle § 2991 občanského zákoníku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána upomínkou k úhradě dlužné částky, přičemž výše sazby zákonného úroku vyplývá z nařízení vlády.
7. Vzhledem k tomu, že poskytnuté plnění ve výši [částka] je třeba kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení zamítl soud ve výroku III. tohoto rozsudku žalobu ve zbývající části ohledně smluvního úroku ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení z této částky. Znovu je třeba v této souvislosti podotknout, že žalobkyně byla pasivní, k ústnímu jednání soudu se nedostavila, nedoložila, že byla řádně ověřená úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, kdy sama v prvně citovaném podání sdělila, že příslušnými doklady nedisponuje. Jestliže poskytnutí částky [částka] žalované nelze dovodit z platné uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, nemůže být žaloba důvodná v části týkající se smluvního úroku z úvěru, neboť smlouva o úvěru, která je výše citována, je absolutně neplatná.
8. O nákladech řízení bylo ve výroku IV. tohoto rozsudku rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně jednak v podstatné míře zavinila administrativním pochybením zastavení řízení, když nezohlednila předchozí úhrady žalované v částce [částka] a v řízení byla úspěšná pouze v nepatrné části ohledně zbývající jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím. S ohledem na výsledek řízení a procesní zavinění žalobkyně soud této náhradu nákladů řízení nepřiznal.