Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, částku ve výši9 [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř.
2. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], IČ [IČO] se zavázal dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese: [Adresa zainteresované osoby 0/0], a žalovaná se zavázala hradit její cenu. Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena na dobu neurčitou.[právnická osoba] vyúčtování dodávky elektřiny číslo [hodnota] za zúčtovací období od [datum] do [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtoval za odebranou elektřinu a související služby částku [částka] při spotřebě 13.226 MWh, přičemž po odečtení plateb ve výši [částka] je konečná dlužná částka [částka]. Uvedená faktura byla splatná [datum]. Z vyúčtování dodávky elektřiny číslo [hodnota] za zúčtovací období od [datum] do [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované vyúčtovala za odebranou elektřinu a související služby částku [částka] při spotřebě 7.1123 MWh, přičemž po odečtení plateb ve výši [částka] je konečná dlužná částka [částka]. Uvedená faktura byla splatná [datum].4. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet právního předchůdce žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], jeho odeslání žalobkyně doložila fotokopií poštovního archu.5. Z předžalobní upomínky ze dne ze dne [datum] včetně podacího lístku z totožného dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky.6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Po zhodnocení shora uvedeného učinil soud níže popsaný skutkový závěr: právní předchůdce žalobkyně (dále „postupitel“) s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu neurčitou. Prostřednictvím této smlouvy se zavázal dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a právnímu předchůdci žalobkyně řádně a včas uhradit její cenu. Žalovaná však cenu dodané elektřiny řádně nehradila, když postupiteli za spotřebovanou elektřinu dluží [částka]. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku dosud neuhradila, přestože jí k tomu před podáním žaloby vyzývala upomínkou ze dne [datum].8. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval jednak ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dle kterého se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu. Zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku elektřiny cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.11. Po zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Postupitel s žalovanou uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalované ve vymezeném období elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Postupitel prokázal vznik závazkového stavu i skutečnost, že svému závazku ze smlouvy dostál a žalované na sjednané odběrné místo elektřinu dodal. Její cenu rovněž řádně vyúčtoval. Naopak žalovaná svoji povinnost vyplývající z předmětného závazkového vztahu nesplnila, když cenu za odebranou elektřinu řádně a včas neuhradila do doby podání návrhu, a to jak postupiteli, tak ani žalobkyni. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je s plněním svých peněžitých dluhů vůči žalobkyni v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroků z prodlení z dlužné částky, jejichž výše byla určena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], která sestává ze soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po [částka] (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky [částka] představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z náhrady za daň z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů, když neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).