Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně ve výši [částka].
Odůvodnění
1. Návrhem z [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, kterou se s úrokem ve výši 40 % p. m. žalovaný zavázal vrátit v dohodnutých splátkách, což však neučinil a dlužnou částku neuhradil, přestože k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou. Již v žalobě žalobkyně avizuje, že v případě, že by soud neměl uzavřenou smlouvu za platnou, nechť posoudí uplatněný nárok na úhradu jistiny z titulu vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně ani žalovaný se k ústnímu jednání nedostavili, takže soud věc projednal v jejich nepřítomnosti.
4. Z listinných důkazů připojených k návrhu na zahájení řízení a z podání žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že mezi účastníky došlo k sepsání smlouvy o úvěru [datum], na základě které žalovaný obdržel [částka], které se zavázal s úrokem ve výši 40 % p. m. vrátit v dohodnutých splátkách. Žalobkyně doložila, že uvedenou částku žalovanému poskytla, nicméně nedoložila, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby uvedla, že úvěruschopnost posoudila na základě doložitelných příjmů a výdajů s učiněnou rezervou 10 % rovnající se minimálně životnímu minimu. Žalobkyně doložila příjem žalovaného na základě výplatních pásek, rovněž doložila žádost o spotřebitelský úvěr, kde se uvádí zdroj příjmů, a to invalidní důchod ve výši [částka], měsíční výdaje jsou uvedeny v částce [částka]. Uvedené skutečnosti měla žalobkyně povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru prověřit s odbornou péčí, což však zjevně neučinila, když nezohlednila skutečnosti uvedené ve výpisu z účtu žalovaného, kde po připsání přijatých plnění se vždy uvádí úhrady na gambling, a to v řádu tisíců Kč, takže celkové skóre za sledované období na účtu je pouze [částka] dostupných finančních prostředků. Výpis z účtu tedy rozhodně nedokládá majetkovou situaci tak jak ji žalovaný předestřel v žádosti o spotřebitelský úvěr a pokud by žalobkyně přistupovala při ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru žalovanému s odbornou péčí, musela by zohlednit skutečnost, že žalovaný dlouhodobě čelí gamblingu a jeho příjmy a výdaje neodpovídají tomu, co uvedl v žádosti o úvěr. Z výpisu z účtu žalovaného se navíc podává, že ani neměl dostatek finančních prostředků na splácení dohodnutých splátek úvěru, a to zřejmě v důsledku výdajů na výše uvedený gambling. Žalobkyně, přestože byla vyzvána ze strany soudu, aby uvedla, jaké konkrétní měsíční příjmy a výdaje u žalovaného zjistila a jak tyto ověřila, zůstala, pokud jde o výdajovou stránku, v podstatě pasivní, když v podání ze [datum] konkrétní výdaje žalovaného, které by zjistila nebo ověřila, neuvedla. Znovu je třeba konstatovat, že při zohlednění výpisu z účtu by žalobkyně musela zjistit, že výdaje žalovaného jsou tak vysoké zejména na gamgling, a tyto mu neumožňují úhradu dohodnutých splátek úvěru. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudu nezbylo než hodnotit smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Je třeba podotknout, že žalobkyně, resp. její zástupkyně se ani nedostavily k ústnímu jednání, které soud ve věci nařídil, takže se připravily o možnost doplnit tvrzení týkající se úvěruschopnosti žalovaného a označit všechny důkazy k prokázání svých sporných tvrzení v tomto směru.
5. Ve výroku I. tohoto rozsudku proto soud přiznal žalobkyni toliko [částka] představující dlužnou jistinu poskytnutých finančních prostředků žalovanému, kdy soud po právní stránce hodnotí nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, takže žalovaný je povinen žalobkyni vydat oč se obohatil na jistině. V tomto rozsahu také přísluší podle § 1970 o. z. žalobkyni zákonný úrok z prodlení od [datum].
6. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak soud ve zbývající části žalobu žalobkyně zamítl, neboť se jednalo o nároky, které lze přiznat pouze při platně uzavřené smlouvě o úvěru, což v dané situaci nenastalo, jak uvedeno výše. Zbývající částku požadovanou žalobou včetně zákonného úroku z prodlení proto soud žalobkyni nepřiznal, a to včetně částky [částka], kterou žalobkyně uplatnila jakožto smluvní pokutu, neboť jak je uvedeno výše, z titulu neplatně uzavřené smlouvy o úvěru má žalobkyně nárok na vrácení toliko jistiny představující bezdůvodné obohacení.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, pokud jde o částku [částka] s příslušenstvím, od které je třeba odečíst neúspěch žalobkyně [částka]. Žalobkyni tak náleží 23,76 % náhrady nákladů řízení.. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále náklady za zastoupení žalobkyně advokátem za tři úkony právní služby dle § 14b advokátního tarifu po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na zahájení řízení a předžalobní upomínka). Ke každému úkonu právní služby je třeba připočíst režijní paušál [částka] dle § 14b advokátního tarifu. Podíl 23,76 % celkových nákladů činí [částka]. Tuto částku soud uložil žalovanému uhradit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za sepis podání z [datum], neboť skutečnosti v něm uvedené týkající se posouzení příjmů žalovaného mohly být uvedeny již v návrhu na zahájení řízení a ostatní skutečnosti jsou popsány způsobem, který nelze hodnotit za účelné bránění práva, když soud dospěl k závěru, že nebylo tvrzeno a doloženo, že by byla řádně zkoumána úvěryschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Žalobkyně v tomto podání nevyhověla výzvě soudu, aby uvedla konkrétní výdaje žalovaného.