Výrok
I. Řízení se, co do částky [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se, co do částky [částka] včetně úroku z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále úrok z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], a z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě které čerpal žalovaný úvěr v konečné výši [částka]. Úvěr se zavázal zaplatit do [datum]. Žalobce uvedl, že k uzavření smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], kterou uzavřel se společností Multitude Bank p.l.c., dříve Ferratum Bank p.l.c., coby postupitelem a společností [právnická osoba]. coby postupníkem. O postoupení pohledávky byl žalovaný uvědomen. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného zkoumal výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s tím, že žalovanému byla ponechána tak jako ostatním klientům rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji a tato částka 10 % se musí rovnat minimální částce životního minima (v současné době [částka]). Žalobce dále uvedl, že žalovaného lustroval na veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB a neměl tak pochybnost o tom, že žalovaný by nemohl úvěr splácet. Přesto žalovaný svůj dluh nesplácel.
2. Žalovaný uvedl, že smlouva o úvěru, kterou se žalobcem uzavřel, není platná, neboť není prokázán její obsah, neboť byla uzavřena elektronicky a není opatřena kvalifikovaným elektronickým podpisem. Dále se bránil tím, že nebyla řádně posouzena jeho úvěruschopnost a že úrok, který byl sjednán, odporuje dobrým mravům. Uvedl, že na celý úvěr zaplatil [částka] a jistinu čerpal ve výši [částka], tedy nedoplatek na té jistině by měl být [částka]. Navrhoval, aby soud ohledně této částky žalobě vyhověl s tím, že by ji chtěl splatit ve splátkách po [částka], neboť větší splátky splácet nemůže.
3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaný se vyjádřil tak, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Dne [datum] žalobce vzal částečně žalobu co do částky [částka] zpět a navrhoval, aby bylo řízení zastaveno, co do částky [částka] s příslušenstvím, a to úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Navrhoval, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum]. Soud postupem dle § 96 o.s.ř. řízení co do části vzaté zpět zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť tak žalobce učinil před prvním jednáním ve věci.
5. Soud provedl důkaz listinami historie Ferratum kreditu, historií transakcí a úhrad a zjistil, že žalovaný [datum] vyčerpal [částka] z účtu žalobce.
6. Z výpisu z účtu zjistil dvě odchozí transakce, a to [částka] v prosinci 2025 ve prospěch žalobce a v listopadu 2025 ve výši [částka] ve prospěch žalobce.
7. Z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že na žalobce byla pohledávka za žalovaným postoupena ve výši [částka].
8. Z údajů vyplněných k žádosti žalovaným soud zjistil, že tento uvedl výši příjmu [částka], zaměstnavatele [právnická osoba], kde je na pozici vrchní asistent strážný a že je svobodný. Jeho měsíční výdaje jsou [částka]. Žije v domácnosti, kterou tvoří tři dospělí lidé.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky, se pak zjišťuje, že mu bylo [datum] sděleno, že došlo k postoupení pohledávky společnosti Multitude Bank p.l.c. na společnost žalobce a byl vyzván k tomu, aby zaplatil dluh ve výši [částka], do tří dnů na účet žalobce.
10. Podle smlouvy uzavřené se společností právního předchůdce žalobce Multitude Bank p.l.c. a žalovaným z [datum] se žalovaný zavázal, že dluh z úvěru ve výši [částka] zaplatí v měsíčních splátkách odpovídající minimální částce platby tak, že minimální splátku bude tvořit 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo [částka] podle toho, která z těchto částek bude vyšší. Úvěr byl poskytnut na dobu jednoho roku, počínaje dnem prvního čerpání s tím, že poslední platba by měla pokrýt nesplacený zůstatek jistiny a úroků, případně další poplatky, celkem mělo být zaplaceno [částka].
11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o.z.).
12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo z důvodu závazku z takové smlouvy spočívající na významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
15. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná.
16. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 588 věta první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o.z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o.z., kdy zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti vystupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitelé totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum]. sp. zn. [spisová značka]).
20. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně a s odbornou péčí, tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění zákonné předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (nález Ústavního soudu z [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.
21. V posuzované věci soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům. Z předložených čestných prohlášení vyplývá pouze to, co žalovaný v rozhodné době prohlásil. Nejde a ani nemůže jít o objektivní zjištění ohledně jeho příjmů, výdajů, závazků či majetkové situace. Nebyla doložena ani výše příjmů ani výše nákladů na bydlení. Lze tedy shrnout, že ověřování úvěruschopnosti bylo v dané věci formální záležitostí. Žalobkyně nevyvinula za účelem zjištění, zda je žalovaný skutečně schopen spotřebitelský úvěr splácet dostatečnou snahu o posouzení jeho reálné situace. Majetkové poměry žalovaného nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a ze strany žalobkyně proto nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na uvedené nebylo možno než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná. Zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti přitom chrání nejen vlastního spotřebitele před negativními důsledky jeho případné neschopnosti úvěr splácet, ale též zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních stavů a podobně (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Poskytnutí úvěru, tudíž v daném případě nejen odporuje zákonu, ale zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. neplatná i z tohoto důvodu.
22. Žalobkyně i přes neplatnost smlouvy poskytla žalovanému částku [částka]. Z částky [částka] bylo [částka] žalovaným zaplaceno. V této části vzala žalobkyně žalobu zpět a soud postupem podle § 96 o.s.ř. řízení o této částce s příslušenstvím zastavil. Soud žalobě vyhověl pouze co do částky, kterou žalovaný skutečně a fakticky získal, o kterou se tedy bezdůvodně obohatil a doposud ji žalobkyni nezaplatil. Ohledně příslušenství pohledávky soud postupoval podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum], podle kterého s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny nenastala, ani na základě dohody stran, ani na základě rozhodnutí soudu nemohl vzniknout žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení.
23. O nákladech účastníků řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Soud s ohledem na výsledek souzené věci, kdy žalobce byl úspěšný co do částky [částka] a co do zbytku byl neúspěšný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
24. Lhůtu k plnění uvedenou ve výroku II. soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., podle kterého pakliže soud uloží povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od pravomoci rozsudku.