Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.
Odůvodnění
1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím, protože nesplnila peněžité závazky ze smlouvy o úvěru vůči úvěrujícímu [právnická osoba]. Předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 5 tis. Kč za pevný úrok [částka] a za poplatek z úvěru [částka], za vyhodnocení případu [částka] a za hotovostní inkaso splátek [částka]. Žalovaná na úvěr splatila [částka]. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě postupní smlouvy z [datum]. Úvěrující zkoumal úvěruschopnost žalované řádně, když měl k dispozici její prohlášení o poměrech a poštovní poukázku o výplatě invalidního důchodu. Jestliže by soud přesto dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně, dostala se žalovaná do prodlení v důsledku nedodržení lhůty k dodatečnému plnění podle předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se nevyjádřila, k jednání se nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána.
3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním a k závěru o skutkovém stavu věci: jestliže [právnická osoba] poskytla žalované úvěr 5 tis. Kč za úrok [částka] a za poplatky [částka], [částka] a [částka], tedy s roční procentní sazbou nákladů 272,44%, a to [datum] (smlouva o úvěru), učinila tak jen na podkladě prohlášení žalované a jedné poštovní poukázky o výplatě invalidního důchodu II. St. v hrubém [částka], v čistém [částka] (žádost žalované o úvěr, poštovní poukázka). Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou postupní smlouvou z [datum] (postupní smlouva, dopis ze [datum]). Žalovaná splatila [částka] (trans. historie, tvrzení žalobce).
4. Pokud soud zamítl důkazní návrh žalobce, aby si vyžádal od žalované výpis z jejího bankovního účtu, a to za účelem zkoumání jejích výdajů, dospěl k závěru, že je navržený postup nadbytečný, jednak proto, že důkazní povinnost ke zkoumání úvěruschopnosti tíží žalobce, jednak proto, že žalovaná byla v řízení pasivní, tudíž by nebylo možné očekávat efektivitu navrženého postupu.
5. Podle § 2395 o.z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 téhož zákona platí, že(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.(2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.(3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8. Žalobce sice prokázal aktivní věcnou legitimaci k vymáhání pohledávky na žalované, neboť se stal právním nástupcem úvěrující nebankovní společnosti, jež poskytla žalované úvěr, ale podle hodnocení soudu neprokázal dostatečnou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované, když nepředložil žádné listiny týkající se jejích skutečných výdajů z doby předcházející uzavření úvěrové smlouvy. Problém se podává i z nedostatečného zkoumání příjmu, kdy žalobce sice předložil poštovní poukázku k výplatě invalidního důchodu II. St., nicméně se z ní samotné podává domněnka o srážce na starší závazek žalované, když v hrubém důchod činil [částka], zatímco v čistém byl vyplacen [částka]. Jiný příjem žalované žalobce nedoložil, což je nedostatečné vzhledem k tomu, že žalovaná je invalidní ve II. stupni, a kdy ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, že bydlí v pronájmu, s dítětem, a že má srážky na starší závazek. Nezbylo tedy, než hodnotit smlouvu jako neplatnou podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
9. Dále soud shledal sjednanou roční procentní sazbu nákladů 272,44% rozpornou s dobrými mravy, tudíž ujednání o ceně úvěru (poplatcích a úroku) by shledal neplatným, i kdyby byla úvěruschopnost žalované zkoumána řádně.
10. Jestliže žalovaná získala na jistině úvěru 5 tis. Kč a splatila [částka], dluží žalobci [částka], se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o.z.) ode dne následujícího po uplynutí lhůty k dobrovolnému plnění, jež jí byla poskytnuta v předžalobní výzvě, a to vše z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť se ukázala jako nedůvodná v té části, v níž se opírala o neplatnou úvěrovou smlouvu.
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř., za použití § 142 odst. 2 o.s.ř., když náklady převážně úspěšnější žalované nevyšly najevo; tedy si každý z účastníků ponese vlastní náklady samostatně.
12. Lhůtu k plnění určil soud obecnou (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), aniž by zjistil důvod k jinému určení.