Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 175/2024

Soud: Okresní soud v Rychnově nad KněžnouDatum rozhodnutí: 9. 9. 2024Č. j.: 10 C 175/2024-63Samosoudkyně: Mgr. Veronika VotroubkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2024Předmět řízení: o zaplacení 98 949,15 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSRK:2024:10.C.175.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva o úvěrusmlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dalších 42 244,40 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 114,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 060,57 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 21,39 % ročně z částky 34 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 698 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dalších 12 006,75 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 062,16 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 731,56 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 915,21 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 18,34 % ročně z částky 11 915,21 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkovou částku 98 949,15 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků.

2. V prvém případě žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 17. 9. 2021 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 238179765. Na základě této smlouvy uvedená společnost poskytla žalované finanční prostředky ve výši 34 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatek, který se skládal z úroku ve výši 33 670 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 973 Kč. Poplatek činil celkem 44 143 Kč. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit i poplatek za pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 80 852 Kč se žalovaná zavázala hradit formou 21 pravidelných měsíčních splátek po 3 851 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 3 832 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 17. 6. 2023. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila. Na svůj dluh neuhradila ničeho. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni. Proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 34 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 42 4244,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 060,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 114,57 Kč. Nadto po žalované žádala úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucí opět z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. U druhého nárok žalobkyně tvrdila, že opět její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 23. 8. 2021 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 100961917. Na základě této smlouvy uvedená společnost poskytla žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i poplatek, který se skládal z úroku ve výši 6 966 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 441 Kč. Poplatek činil celkem 13 257 Kč. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit i poplatek za pojištění ve výši 1 350 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 29 257 Kč se žalovaná zavázala hradit formou 45 pravidelných týdenních splátek po 651 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 613 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne 4. 7. 2022. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila. Na svůj dluh uhradila částku 5 302. Následně byla pohledávka za žalovanou smluvně postoupena na žalobkyni. Proto se žalobkyně, namísto původního věřitele, domáhala po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 915,21 Kč, dlužného poplatku ve výši 10 789,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 731,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 062,16 Kč. Nadto po žalované žádala úrok ve výši 18,34 % ročně z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně jdoucí opět z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení.

4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by z důležitého důvodu požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř.).

5. Ze smlouvy o úvěru č. 100961917 ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i tzv. poplatek ve výši 11 907 Kč, který se skládal z úroku ve výši 6 966 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 441 Kč. Zároveň žalovaná ve smlouvě přistoupila k doplňkovému pojištění, za což se zavázal uhradit poplatek ve výši 1 350 Kč. Celková dlužná částka činila 29 257 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit dané společnosti formou 45 pravidelných týdenních splátek po 651 Kč, poslední splátka měla činit 613 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 %, uvedená společnost nebyla dle smlouvy oprávněna měnit výši poplatku za spotřebitelský úvěr. Výše RPSN činila 182,20 %. Před uzavřením smlouvy žalovaná v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 8. 2021 uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost. Je na mateřské dovolené, jako zaměstnavatele označila úřad práce. Čistý měsíční příjem uvedla ve výši 10 000 Kč, což dokládala 2 výpisy z bankovního účtu za období od 1. 6. do 31. 7. 2021. Odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši 4 000 Kč. Další příjem domácnosti ve výši 10 000 Kč bez bližší specifikace. Z tabulky umoření k danému úvěru plyne, že žalovaná vyčerpala celou částku 16 000 Kč dne 23. 8. 2021, od 24. 8. 2021 do 17. 9. 2021 celkem splatila částku 5 302 Kč.

6. Ze smlouvy o úvěru č. 238179765 ze dne 17. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu, ve které se tato společnost zavázala poskytnout žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 34 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku dané společnosti vrátit a zaplatit jí i tzv. poplatek ve výši 44 143 Kč, který se skládal z úroku ve výši 33 670 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 973 Kč. Zároveň žalovaná ve smlouvě přistoupila k doplňkovému pojištění, za což se zavázal uhradit poplatek ve výši 2 709 Kč. Celková dlužná částka činila 80 852 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit dané společnosti formou 21 pravidelných měsíčních splátek po 3 851 Kč, poslední splátka měla činit 3 832 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 %, uvedená společnost nebyla dle smlouvy oprávněna měnit výši poplatku za spotřebitelský úvěr. Výše RPSN činila 141,23 %. Před uzavřením smlouvy žalovaná v zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 9. 2021 uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost. Je na mateřské dovolené, jako zaměstnavatele označila úřad práce. Čistý měsíční příjem uvedla ve výši 10 000 Kč, což dokládala 2 výplatními páskami za měsíce 7 – 8/2021. Odhadované měsíční výdaje uvedla ve výši 3 000 Kč. Další příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč bez bližší specifikace. Z tabulky umoření k danému úvěru plyne, že žalovaná vyčerpala celou částku 34 000 Kč dne 17. 9. 2021, žádnou úhradu neprovedla.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni, jak plyne ze znění této smlouvy, seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023. Ke dni postoupení odpovídala výše dlužné částky částce 135 491,72 Kč.

8. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě žalované částky s příslušenstvím výzvou ze dne 15. 2. 2024 s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Odeslání výzvy doporučeným způsobem dne 15. 2. 2024 prokazuje související poštovní podací lístek.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo v obou případech k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., jakožto smlouvy, na kterou dopadá i úprava daná zákonem o spotřebitelském úvěru. Obě uzavřené smlouvy jsou však neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením každé z těchto smluv nedošlo k řádnému zkoumání a posouzení úvěruschopnosti žalované. Ze zákaznických karet bylo shodně zjištěno, že příjem žalované tvoří pouze sociální dávky, další příjmy domácnosti nebyly nijak ověřovány. Udávaný příjem 10 000 Kč měsíčně s ohledem i na 1 vyživovací povinnost žalované neumožňuje poskytnutí jakéhokoliv úvěru, když v tomto ohledu se jeví udávané měsíční výdaje žalované jako evidentně podhodnocené. Jiným způsobem výdaje žalované ani její dosavadní úvěrové zatížení zkoumáno nebylo, resp. jiné důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením obou smluv o zápůjčce žalobkyně nenavrhovala, a to i přes to, že byla soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Přístup právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti u žalované proto soud posuzuje pouze jako formální a nedostatečný.

12. Proto soud posoudil obě uzavřené smlouvy jako neplatné, neboť byly uzavřeny v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, a proto ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vznikla žalované v obou případech pouze povinnost vrátit částku odpovídající poskytnuté jistině spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že v prvém případě byla žalované na jistině úvěru poskytnuta částka 34 000 Kč, z čehož žalovaná nic neuhradila, uložil jí soud povinnost tuto částku, tedy celou částku 34 000 Kč zaplatit. Ve druhém případě byla žalované poskytnuta částka 16 000 Kč, z čehož žalovaná uhradila částku 5 302 Kč, proto jí soud uložil povinnost zaplatit částku 10 698 Kč. Obě přiznané částky je přitom žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni obě dotčené pohledávky za žalovanou smluvně ve smyslu §1879 a násl. občanského zákoníku přešly. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 z 20. 4. 2022 je v případě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovena nová splatnost ohledně vrácení poskytnuté jistiny, která se odvíjí od možností spotřebitele, zde žalované. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokazovala své možnosti k vrácení jistiny úvěru. A protože tak neučinila, soud uzavřel, že jí nic nebrání a je schopna vrátit dlužné jistiny ve lhůtě odpovídající procesně stanovené obecné pariční lhůtě, tedy do tří dnů od právní moci rozsudku. Jde tedy o nově soudem stanovenou splatnost přiznaných částek, přičemž nárok na příslušenství v podobě úroků z prodlení by žalobkyni vznikl až poté, co by žalovaná v této lhůtě splatnosti uvedené částky nezaplatila. V podrobnostech soud odkazuje za uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Ve zbývající části byla žaloba s ohledem na neplatnost smluv jako nedůvodná zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že posuzoval procesní úspěch a neúspěch obou stran s tím, že do celkového úspěchu i neúspěchu byl dle ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) započten i rozsah přiznaného, resp. nepřiznaného příslušenství, přičemž pro účely výpočtu poměru úspěchu soud vyčíslil výši běžících úroků i úroků z prodlení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. A protože v řízení byla úspěšnější žalovaná, avšak jí žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací