Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 184 422,40 Kč společně s:- kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 529,7 Kč od 1. 9. 2023 do 29. 4. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 316 922,40 Kč od 30. 4. 2024 do 12. 6. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 311 922,40 Kč od 13. 6. 2024 do 9. 9. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 306 922,40 Kč od 10. 9. 2024 do 8. 10. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 299 422,40 Kč od 9. 10. 2024 do 5. 11. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 291 922,40 Kč od 6. 11. 2024 do 5. 12. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 284 422,40 Kč od 6. 12. 2024 do 30. 12. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 234 422,40 Kč od 31. 12. 2024 do 31. 12. 2024;- úrokem ve výši 4,85 % ročně z částky 184 422,40 od 1. 1. 2025 do zaplacení;- zákonným úrokem z prodlení z částky 316 922,40 Kč od 30. 4. 2024 do 12. 6. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 311 922,40 Kč od 13. 6. 2024 do 9. 9. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 306 922,40 Kč od 10. 9. 2024 do 8. 10. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 299 422,40 Kč od 9. 10. 2024 do 5. 11. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 291 922,40 Kč od 6. 11. 2024 do 5. 12. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 284 422,40 Kč od 6. 12. 2024 do 30. 12. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 234 422,40 Kč od 31. 12. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 15 %;- zákonným úrokem z prodlení z částky 184 422,40 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení ve výši 15 %,a to vše formou pravidelných měsíčních splátek po 7 500 Kč splatných vždy k 10. dni příslušeného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to až do úplného uhrazení dluhu s tím, že k 30.12.2025 bude navíc uhrazena mimořádná splátka ve výši 150 000 Kč, to vše pod ztrátou výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 77 900 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně opět formou pravidelných měsíčních splátek po 7 500 Kč splatných vždy k 10. dni příslušeného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž bude uhrazen dluh dle výroku I. tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 15. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 316 922,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 13. 11. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru od [název] a o stavebním spoření s účtem č. [č. účtu]. V souladu se smlouvou poskytla žalobkyně žalovanému dne 20. 11. 2020 překlenovací úvěr ve výši 375 000 Kč, úvěr byl účelově určen na vypořádání společného jmění manželů. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru včetně úroků ve výši 4,85 % ročně a cen a úhrad dle sazebníku žalobkyně splatit pravidelnými měsíčními splátkami hrazenými formou inkasa z jeho splátkového účtu. Současně se žalovaný zavázal poskytnout žalobkyni sjednané dokumenty prokazující dodržení účelu sjednaného úvěru. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k předložení požadovaných dokladů. To však žalovaný neučinil, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila dne 31. 8. 2023 úvěr za okamžitě splatný a výzvou ze dne 5. 9. 2023 vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Žalovaný ale dluh nesplatil. Proto se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 316 922,40 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 529,70 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do 29. 4. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 316 922,40 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 4,85 % ročně z částky 316 922,40 od 30. 4. 2024 do zaplacení.
2. Ještě před prvním jednáním vzala svou žalobu zpět, a to nejprve co do částky 5 000 Kč se souvisejícím příslušenstvím, dále co do částky 12 500 Kč se souvisejícím příslušenstvím a posléze ještě 115 000 Kč se souvisejícím příslušenstvím. Částečná zpětvzetí žaloby vždy odůvodnila tím, že uvedené částky žalovaný po podání žaloby žalobkyni uhradil. O částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto jednak usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. 10 C 202/2024-52 ze dne 23. 9. 2024 a dále usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou č. j. 10 c 202/2024-90 ze dne 6. 1. 2025. Nadále tak bylo v řízení pokračováno pro částku 184 422,40 Kč spolu s odpovídajícím příslušenstvím při zohlednění částečných úhrad.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Nedostavil se ani k jednání soudu, ke kterému byl včas a řádně předvolán, aniž by požádal z důležitého důvodu o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
4. Ze smlouvy o úvěru od [název] a o stavebním spoření s účtem č. [č. účtu] ze dne 13. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o stavebním spoření, přičemž byla sjednána cílová částka 375 000 Kč. Úroková sazba činila 5,45 % ročně, žalovaný se zavázal ukládat na tento účet stavebního spoření částku 375 Kč měsíčně. Současně ve smlouvě byl sjednán i tzv. překlenovací úvěr ve výši 375 000 Kč, a to do dne splnění podmínek pro úvěr ze stavebního spoření, který bude poskytnut v aktuální výši překlenovacího úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,85 % ročně. Dále bylo ujednáno, že za úkony související s poskytnutím, správou a vymáháním úvěru nebo s obstaráváním jeho čerpání, splácení nebo zajištění může žalobkyně požadovat po žalovaném ceny dle jejího ceníku platného v den provedení úkonu. Žalovaný se jistinu úvěru, úroky a ceny dle ceníku žalobkyně zavázal hradit formou pravidelných měsíčních splátek po 2 982 Kč, a to prostřednictvím inkasa z účtu stavebního spoření. Žalovaný se zavázal použít překlenovací úvěr, úvěr ze stavebního spoření i uspořenou částku a zálohy státní podpory výlučně na účel sjednaný ve smlouvě o úvěru, a to vypořádání SJM. K doložení účelového použití peněz se žalovaný zavázal předložit žalobkyni sjednané dokumenty. Pro případ neobdržení řádného dokladu od žalovaného mohla žalobkyně mimo jiné požadovat okamžité zaplacení úvěru. Dodatkem ke smlouvě ze dne 15. 2. 2021 bylo sjednáno dodání dokladu – rozsudku o rozvodu s doložkou o nabytí právní moci, tento doklad měl být doručen nejpozději dne 30. 11. 2021.
5. Z platebního příkazu ze dne 20. 11. 2020 plyne požádání žalovaného o čerpání částky 375 000 Kč na tam uvedený účet dle přiloženého rozdělení SJM. Z mimořádného výpisu z úvěrového účtu ze dne 29. 4. 2024 za období od 13. 11. 2020 do 29. 4. 2024 plyne, že počáteční zůstatek na účtu činil – 333 848 Kč, konečný zůstatek – 316 922,40 Kč. Přijaté splátky celkem činily 29 000 Kč, snížení jistiny bylo o 16 925,60 Kč. Zaplacené úroky z prodlení a sml. pokuty činily 12 071,40 Kč. Na účtu je dále neuhrazené příslušenství ve výši 7 258,70 Kč.
6. Z žádosti o poskytnutí úvěru, přílohy k této žádosti a přiznání k dani z příjmu fyzických osob a posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru plyne, že žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného.
7. Z přípisu ze dne 7. 8. 2023 plyne, že žalobkyně naposledy žádala žalovaného o dodání sjednaných dokladů s tím, že pokud nebudou dodány bude celý úvěr ke dni 26. 8. 2023 prohlášen za splatný. Přípisem ze dne 5. 9. 2023 oznamovala žalobkyně žalovanému, že ke dni 31. 8. 2023 došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky.
8. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu zvláště vyzván k úhradě žalované částky s tím, že byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
9. Skutečnosti zjištěné z provedených důkazů neobsahují rozpory, a proto je soud vzal za zjištěný skutkový stav.
10. Právní poměry mezi žalobkyní a žalovaným se řídí ustanovením § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, v platném znění, (dále jen občanský zákoník), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Žalobkyně coby úvěrující své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky, naopak žalovaný jakožto úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť nesplnil smluvní povinnosti dané smlouvou o úvěru, když řádně a včas nedoložil sjednané doklady, výslovně uvedené v dodatku smlouvy. Žalobkyně tedy v souladu se smluvním ujednáním mohla po žalovaném požadovat okamžité splacení celého dluhu. Příčinou zesplatnění dluhu nebylo tedy nesplácení úvěru žalovaným, ale nesplnění jiné důležité povinnosti dané ze smlouvy. Žalovaný posléze ani přes výzvy žalobkyně dluh zcela nesplatil. Po zohlednění částečných úhrad tak nadále dluží na jistině úvěru částku 184 422,40 Kč, a proto mu soud uložil povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na smluvní úrok má žalobkyně nárok přímo ze smlouvy o úvěru ve spojení s § 2395 občanského zákoníku a na úroky z prodlení pak dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Uvedenou částku včetně příslušenství přitom soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách, a to s ohledem na předchozí jednání účastníků o smíru včetně navržení právě úhrady ve splátkách po 7 500 Kč měsíčně s mimořádnou splátkou 150 000 Kč k 30.12.2025. Jelikož žalobkyně i nadále s těmito splátkami souhlasila, i když k uzavření smíru mezi účastníky nakonec nedošlo, soud tomuto vyhověl a splátky povolil. K tomu však soud připomíná, že je zde uvedena ztráta výhody splátek pro případ, že by žalovaný byť i jen část některé ze splátek řádně a včas nezaplatil. V takovém případě by se stala splatnou celý zbývající dlužná částka.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, když i k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 900 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 678 Kč poníženého o část vráceného soudního poplatku ve výši 4 240 Kč, tedy v částce 8 438 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a 3 půlúkony právní služby (3 x částečné zpětvzetí žaloby 9. 8. 2024 a 23. 10. 2024 a 3. 1. 2025) z tarifní hodnoty ve výši 316 922,40 Kč, případně 311 922,40 Kč sestávající z částky 3 x 9 580 Kč a 3 x 4 790 Kč, včetně 5 režijních paušálů k těmto úkonům ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1 režijního paušálu ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a z odměny za 1 úkon právní služby (účast u soudního jednání) z tarifní hodnoty 184 422,40 Kč ve výši 8 500 Kč včetně režijního paušálu ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Dále jsou náklady řízení žalobkyně tvořeny cestovným za cestu k soudnímu jednání a zpět ve výši 2 597 Kč (při cestě dlouhé 298 km, doložené průměrné spotřebě vozidla 8,4l/100 km, vyhláškové ceně paliva NM a vyhláškové ceně za opotřebení vozidla), dále náhradou za ztrátu času na cestě ve výši 8 x 100 Kč dle § 14 a. t. a 21 % DPH z uvedených částek kromě soudního poplatku v částce 12 055 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 77 900 Kč, a proto soud uložil žalovanému právě tuto částku na náhradě nákladů řízení žalobkyni zaplatit, a to dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího právního zástupce. Shodně i tuto částku v souladu s původním jednáním o smíru mezi účastníky a se souhlasem žalobkyně uložil žalovanému hradit ve splátkách, ovšem opět pod ztrátou výhody splátek.