Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení 5 357 Kč s 12,75% úrokem z prodlení z částky 5 357 Kč od 2.8. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 664,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 357 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jeho právní předchůdce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 16. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Dodatky ke smlouvě o úvěru umožnil právní předchůdce žalobkyně čerpat celkem 25 000 Kč. Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno.
2. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č [číslo] ze dne 16. 3. 2024 za prokázané, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], smlouvu, ve které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 3 090 Kč měl žalovaný uhradit do třiceti dnů.
4. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 17. 3. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 4 500 Kč.
5. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 18. 3. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 6 500 Kč.
6. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 7 500 Kč.
7. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 3. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 9 500 Kč.
8. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 4. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 11 500 Kč.
9. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 7. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 13 500 Kč.
10. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 10. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 15 500 Kč.
11. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 11. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 17 500 Kč.
12. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 12. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 19 500 Kč.
13. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 21 500 Kč.
14. Z dodatku číslo [hodnota]. smlouvy o úvěru ze dne 15. 4. 2024 má soud za prokázané, že výše poskytnutého úvěru byla zvýšena na částku 25 000 Kč.
15. Z výpisu z účtu žalobce bylo prokázáno, že žalovaný uhradil verifikační platbu 0,01 Kč z účtu č. [č. účtu].
16. Z výpisu z účtu žalobce bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na účet [č. účtu] celkovou částku 25 000 Kč.
17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne a ze seznamu postupovaných pohledávek, jenž tvořil přílohu této smlouvy, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedeného titulu byla postoupena na žalobkyni, tato skutečnost byla žalovanému oznámena.
18. Z upomínky ze dne 1. 8. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že upozornila žalovaného na následnou možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.
19. Ze statistiky České národní banky bylo zjištěno, že v březnu roku 2024 činila obvyklá úroková sazba u úvěrů domácnostem na spotřebu 7,32 % ročně.
20. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.
21. Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč. Dle smlouvy byl žalovaný povinen vrátit uvedené společnosti částku 29 257 Kč. V této částce byl obsažen i vyčíslený úrok při sjednané sazbě 287,13 % ročně. Obvyklá úroková sazba u obdobných úvěrů v daném období činila 7,32 % ročně. Žalovaný nezaplatil na úhradu dluhu z uvedeného titulu nic. Pohledávka za žalovaným z uvedeného titulu byla postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě žalované částky včetně příslušenství s tím, že byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
22. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
24. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně.
25. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla přezkoumána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba ve výši 287,13 % ročně, což je mnohonásobně vyšší sazba, než jaká je uvedena pro daný typ spotřebitelského úvěru a dané období ve statistice České národní banky. Soud tak považuje sjednanou úrokovou sazbu za rozpornou s dobrými mravy. Rozpor sjednané výše úroku s dobrými mravy je v daném případě natolik zjevný, že způsobuje absolutní neplatnost ujednání dle § 588 o. z. Soud přitom uzavírá, že tato neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
26. Podle § 2395 o.z. je smlouva o úvěru smlouvou úplatnou, povinnost k zaplacení úroku za poskytnutí peněžních prostředků je její podstatnou náležitostí. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru by bez ujednání o úrocích obdobně vysokých smlouvu neuzavřel. Z obsahu spisu vyplynulo, že ke snížení požadovaných smluvních úroků přistoupil až žalobce v rámci žaloby.
27. Obdobný závěr zaujaly opakovaně odvolací soudy ve vztahu k posouzení obchodního jednání jiného nebankovního věřitele, a to např. v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] či Městského soudu v Praze 17 [spisová značka].
28. Proto soud uzavřel, že předmětná smlouva o úvěru je z důvodu sjednání zjevně nemravného úroku absolutně neplatná podle § 588 o.z. jako celek. V takovém případě však již nelze přistoupit ani k moderaci sjednaného úroku podle ustanovení § 577 o. z. K neplatnosti podle § 588 o.z. je přitom soud povinen přihlédnout i bez návrhu, tedy bez ohledu na pasivitu žalovaného.
29. Soud tedy nárok žalobce posoudil dle § 2991 a násl. o. z., zejména § 2993 o. z., jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zde došlo k plnění, aniž by tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč, přičemž žalovaný na tento dluh nezaplatil nic. Proto soud uzavřel, že žaloba je důvodná částečně a přiznal žalobci pouze doplatek bezdůvodného obohacení.
30. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
31. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
32. Úrok soud přiznal žalobci od 2. 8. 2024, tedy od data doručení předžalobní upomínky.
33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 664,99 Kč, přičemž tato částka představuje 64,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,35 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,65 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 215 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 357 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.