13 C 308/2025

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 74 202,93 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. 016275241R ze dne 22. 1. 2024. Žalobkyně tvrdila, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla neúčelový úvěr ve výši 75 000 Kč. Žalovaná se přitom ve smlouvě zavázala žalobkyni za poskytnutí úvěru zaplatit úrok a dluh uhradit v pravidelných 72měsíčních splátkách po 1 708 Kč. Žalovaná svůj dluh řádně neuhradila. Proto se po ní žalobkyně domáhala úhrady dlužné jistiny úvěru spolu s poplatkem a příslušenstvím úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 016275241R ze dne 22. 1. 2024 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala, že poskytne žalované finanční prostředky ve výši 75 000 Kč. Čerpání částky bylo uskutečněno plněním na účet žalované. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit žalobkyni a spolu s tím zaplatit i úrok ve výši 18,09 % ročně. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku žalobkyni uhradit v 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši jedné splátky 1 708 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru či její části, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý den prodlení. Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaná dostane do prodlení, je žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky pro [název].

5. Ze žádosti žalované o úvěr, z interního posouzení úvěruschopnosti (report průběhu schvalování), výpisu z účtu žalované a z výstupu z externích registrů (Informace z Credit Bureau) bylo ověřeno, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalované.

6. Z výpisu z účtu žalované za období od 22. 1. 2024 do 31. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalovaná vyčerpala dne 22. 1. 2024 částku 75 000 Kč.

7. Z předložených přípisů plyne, že žalované byla obyčejnou zásilkou zaslána 1. výzva a 1. upomínka k zaplacení dlužných splátek a opakovaná výzva. Poslední výzva k zaplacení dluhu ze dne 26. 8. 2024 byla žalované zaslána doporučeným způsobem. Tato výzva obsahovala upozornění, že pokud nebude dluh vyrovnán do 25. 9. 2025, dojde k zesplatnění celého úvěru.

8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 11. 2024 vyplývá, že pro prodlení žalované s hrazením splátek úvěru, prohlásila žalobkyně ke dni 14. 11. 2024 všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu, který ke dni 15. 11. 2024 činil 79 651,36 Kč.

9. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní znovu zvláště vyzvána k úhradě žalované částky s příslušenstvím s tím, že byla výslovně upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

11. Žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 22. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. 016275241R. Na základě této smlouvy obdržela neúčelový úvěr v celkové výši 75 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit za to sjednaný úrok ve výši 18,09% ročně. Před uzavřením smluv byla úvěruschopnost žalované přezkoumána. Výše příjmu byla ověřována. Žalobkyně rovněž zkoumala výši výdajů a úvěrové finanční zatížení žalované. Z důvodu prodlení žalobkyně úvěr prohlásila za splatný, o čemž žalovanou vyrozuměla. Před podáním žaloby byla žalovaná zvláště vyzvána k úhradě žalované částky s tím, že byla upozorněna na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Dlužná částka ke dni 22. 9. 2025 činila celkem 89 700,44 Kč a skládala se z jistiny dluhu 72 176,93 Kč, kapitalizovaného běžného úroku 10 256,31 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 5 241,20 Kč a poplatků 2 026 Kč12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.15. Žaloba je důvodná.16. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na kterou dopadala i právní úprava daná zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, jakož i příslušná ustanovení o. z. o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a násl. a zejména § 1841 a násl. o. z. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalované poskytla sjednanou částku 75 000 Kč. Žalovaná coby úvěrovaná svým smluvním povinnostem nedostála, neboť přestal hradit sjednané splátky, jimiž měla splatit, jak jistinu úvěru, tak i sjednané úroky a poplatky včetně poplatku na pojištění. Proto žalobkyně mohla v souladu se smlouvou celý úvěr zesplatnit a požadovat po žalované okamžitou úhradu celého dluhu, tvořeného dlužnou jistinou úvěru a poplatky, což v součtu odpovídá žalované částce. A protože tak žalovaná dosud neučinila, uložil ji soud povinnost uhradit žalobkyni celou žalovanou částku. Současně soud vyhověl žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky vznikl žalobkyni nárok přímo ze smlouvy o úvěru ve spojení s § 2395 o. z., a na úroky z prodlení pak vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 o. z., když žalovaná se se svým peněžitým dluhem ocitla v prodlení. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků i úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou právními předpisy, zejména v případě úroků dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a v případě úroků z prodlení dle citovaného nařízení vlády č. 351/2013 Sb.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 005 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 74 202,93 Kč sestávající z částky 4 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 050 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 4 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 600 Kč ve výši 2 436 Kč.

Odůvodnění

Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu.Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vztažmo k ustanovení § 167 odst. 2 o. s. ř. uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.