Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci 16.000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % jdoucím z částky 16.000 Kč od 24. 5. 2026 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části žádající zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 16.000 Kč od 17. 3. 2024 do 23. 5. 2026.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 1.092 Kč.
Odůvodnění
Žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2026 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 16.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího z uvedené částky od 17. 3. 2024 do zaplacení. Žaloba je opřena o tvrzení, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , jednala s žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru, uzavření smlouvy však nelze doložit. Přesto předchůdce žalobce poskytl žalovanému 16.000 Kč. Žalovaný ale nic nevrátil. Pohledávku na vrácení této částky postoupil původní věřitel žalobci.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] [IČO] IČO, , poskytl žalovanému 16.000 Kč (viz výpis z účtu na č. l. 10 soudního spisu a zprávu [právnická osoba] na č. l. 20 soudního spisu). Soud ale nezjistil žádný právní důvod poskytnutí. Pohledávka na vrácení uvedené částky byla postoupena žalobci (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 9 soudního spisu).Protože z provedených důkazů vyplynulo, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč bez právního titulu, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z. (neboť žalovaný obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu). Žalobce, kterému byla pohledávka postoupena, má právo na vrácení poskytnutých prostředků.Žalobci vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce požadoval úhradu úroku od desátého dne po doručení výzvy k úhradě žalovanému. Výzva ale byla žalovanému doručována na adresu [adresa], aniž by z provedených důkazů bylo patrné, že jde o adresu, na níž se měl žalovaný zdržovat (smlouvu žalobce nepředložil, v centrální evidenci obyvatel tato adresa u žalovaného není a nebyla zapsána). Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení až od data následujícího po druhém dni od doručení žaloby žalovanému (žaloba byla žalovanému doručena dne 22. 5. 2026, následujícího dne mohl žalovaný plnit a další den se již dostal do prodlení).Právo na náhradu nákladů řízení náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalobci, který byl v řízení převážně úspěšným v rozsahu 76 % (při zohlednění žalobou uplatněného příslušenství ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizovaného ke dni vynesení rozsudku). Žalobci tak na náhradě nákladů řízení náleží 1.092 Kč jako poměrná část (52 %) z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), z toho dva po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024) a jeden po 400 Kč (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhrady hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), resp. odst. 6 písm. a) advokátního tarifu) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.