Výrok
I. Žaloba o zrušení spoluvlastnictví k oplocení v délce cca 17 m od hranice s ulicí [Anonymizováno] mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a přikázání pozemku pod plotem žalovanému tak, aby se stal výlučným vlastníkem, oplocení s tím, že je povinen vyplatit oba spoluvlastníky, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2025 se žalobci domáhali zrušení spoluvlastnictví k oplocení v délce cca 17 m od hranice s ulicí [Anonymizováno] mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], přikázání pozemku pod plotem žalovanému tak, aby se stal výlučným vlastníkem oplocení, a zároveň, aby žalovaný byl zavázán povinností vyplatit žalobce.Žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota] a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] v [adresa] a na oplocení mají žalobci každý spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ a žalovaný podíl o velikosti ½. Žalovaný v roce 2021 podal proti žalobcům žalobu na nahrazení projevu vůle. V tomto řízení se žalobcům nepodařilo prokázat, že jsou výlučnými vlastníky předmětného plotu (viz rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne 1. 9. 2021, č. j. 3 C 11/2021-141), ale nemohou být nuceni setrvat ve spoluvlastnictví. Žalovanému za stavbu nového plotu uhradili dne 13. 5. 2025 částku 104.771 Kč.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že plot mezi jeho pozemkem a pozemkem žalobců nebyl dlouhodobě udržován a sesouval se spolu s půdou z pozemku žalobců na jeho pozemek. Dohoda ohledně opravy plotu s žalobci nebyla možná. Obrátil se proto na soud s žalobou na nahrazení souhlasu žalobců s opravou a zlepšením společné věci. V tomto řízení byla pravomocně vyřešena i předběžná otázka ohledně vlastnictví plotu, a to tak, že žalobci mají každý spoluvlastnický podíl na tomto plotu o velikosti ¼ a žalovaný o velikosti ½ (viz rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne 1. 9. 2021, č. j.
3 C 11/2021-141). V roce 2022 provedl žalovaný na plotě stavební práce za cenu 161 360 Kč a úhradu podílu na nákladech za stavbu po žalobcích si vynutil až cestou druhé žaloby (viz. rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne 2. 12. 2024, č. j. 3 C 153/2024-85). Dále žalovaný odkazoval na ustanovení § 1024 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se má za to, že ploty jsou společné vlastníkům sousedních pozemků. Spoluvlastnický podíl žalobců na plotu je příslušenstvím jejich pozemku. Právní dispozice s ním by tedy měly sledovat právní osud pozemku žalobců. Zároveň pokud by oplocení vzniklo po 1. 1. 2014, bylo by společnou součástí obou sousedních pozemků, a tedy nikoliv samostatnou věcí ve spoluvlastnictví. Žalobci se domáhají zrušení spoluvlastnictví jen z toho důvodu, aby plot nemuseli spravovat a aby získali zpět peníze vynaložené na jeho opravu. Spoluvlastnictví by tedy nemělo být zrušeno, neboť žalobci vykonávají právo na jeho zrušení v rozporu s dobrými mravy. Současně zrušení spoluvlastnictví je s ohledem na hrozbu dražebního prodeje plotu v rozporu s § 1024 o. z. Navrhl proto, aby soud žalobu zamítl.3. Z listu vlastnictví č. [hodnota] a č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] (č. l. 2-3) soud zjistil, že žalobci jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota] a žalovaný jako vlastník pozemku parc. č. [hodnota]. Účastníci shodně uvedli, že mezi těmito pozemky se nachází oplocení v délce cca 17 m od hranice s ulicí [Anonymizováno] (§ 120 odst. 3 o. s. ř.).
4. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 1. 9. 2021, čj. 3 C 11/2021-141, který nabyl právní moci dne 20. 1. 2022 (č. l. 141-142 přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. 3 C 11/2021), soud zjistil, že soud nahradil souhlas žalovaných s opravou a zlepšením společné stavby plotu na hranicích pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Žalovaní (resp. v nyní řešené věci žalobci) totiž v řízení neprokázali tvrzení o svém výlučném vlastnictví k plotu. Plot je proto společnou věcí podle § 1024 odst. 1 o. z., přičemž žalovaní mají každý spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ a žalobce (resp. v nyní řešené věci žalovaný) o velikosti ½. Tento závěr posléze potvrdil Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 6. 12. 2021, čj. 17 Co 169/2021-165 (č. l. 165-167 přílohového spisu sp. zn. 3 C 11/2021). Konkrétně uvedl, že „sporný plot je vskutku společnou rozhradou ve smyslu ustanovení § 1024 odst. 1 o. z. Při správě tohoto společného plotu se tudíž používají zákonná pravidla upravující spoluvlastnictví.“
5. Soud z dalších v řízení provedených důkazů nezjistil pro posouzení věci žádné podstatné skutečnosti. Zároveň pro nadbytečnost neprovedl k důkazu žalovaným navrženou audiovizuální nahrávku a audio nahrávku, a to s ohledem na níže rozvedené právní posouzení věci.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Mezi pozemkem žalobců parc. č. [hodnota] a pozemkem žalovaného parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] se nachází plot v délce cca 17 m od hranice s ulicí [Anonymizováno]. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 3 C 11/2021 byla jako předběžná otázka vyřešena otázka vlastnictví k plotu, a to tak, že se žalobcům nepodařilo prokázat jejich výlučné vlastnictví k plotu, a proto se jedná o společnou rozhradu žalobců a žalovaného podle § 1024 odst. 1 o. z. Tento závěr žalobci v nyní projednávané věci již žádným způsobem nesporují. Soud z něj proto vyšel (§ 135 odst. 2 o. s. ř.).
7. Žaloba není důvodná.
8. Žalobci se žalobou domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví plotu, který je společnou rozhradou ve smyslu § 1024 odst. 1 o. z. Soud souhlasí s žalovaným, že zrušení společného vlastnictví k plotu není možné, a to z níže uvedených důvodů.
9. Podle § 1024 odst. 1 o. z. platí, že se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.
10. Podle § 1140 odst. 1 o. z. platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.
11. Podle § 1140 odst. 2 o. z. platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
12. Podle § 1143 o. z. dále platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
13. Je-li plot společnou rozhradou podle § 1024 odst. 1 o. z., není samostatnou věcí a je společnou součástí obou sousedních pozemků, které odděluje. Pro jeho správu se použijí pravidla o spoluvlastnictví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1064/2020). To, že je plot společný, je tedy třeba vyložit tak, že je ve společné péči vlastníků obou sousedních pozemků dle pravidel o spoluvlastnictví. Jedná se však o spoluvlastnictví sui generis, jehož zvláštní povaha se projevuje například v tom, že nelze požadovat zrušení a vypořádání takového spoluvlastnictví podle § 1140 odst. 2 ve spojení s § 1143 o. z. Společné vlastnictví k plotu založené domněnkou podle § 1024 odst. 1 je tedy nezrušitelné, nedohodnou-li se vlastníci sousedních pozemků jinak nebo nepodaří-li se některému z nich prokázat výlučné vlastnictví k plotu (srov. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. § 1024 [Rozhrady mezi pozemky]. In: [Anonymizováno], J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 184, marg. č. 5. až 7.). Ke stejnému závěru dochází i odborná literatura: „s ohledem na specifickou povahu spoluvlastnického práva k umělé rozhradě je vyloučeno, aby bylo toto podílové spoluvlastnictví zrušeno jiným způsobem než dohodou spoluvlastníků. Smyslem § 1143 ObčZ, který umožňuje zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání soudem, totiž je zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k věcem, které může každý ze spoluvlastníků užívat zvlášť nebo které lze reálně rozdělit, a právě z tohoto důvodu nelze spoluvlastníky nutit, aby nadále ve spoluvlastnictví setrvávali. Tak tomu však v případě rozhrad není, protože rozhrada přinejmenším zčásti slouží k prospěchu obou sousedů, neboť rozhraničuje jejich pozemky.“ ([Anonymizováno], [Anonymizováno]. Režim vlastnictví a užívání rozhrad. Právní rozhledy, 2015, č. 18, s. 632-637).
14. Soud tedy nemůže zrušit a vypořádat spoluvlastnictví k plotu na hranicích pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], jak navrhují žalobci. Jedná se totiž o společnou rozhradu podle § 1024 odst. 1 o. z., a proto soud žalobu jako celek zamítl.
15. Právo na náhradu nákladů řízení by náleželo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný (srov. stanovisko Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). Žalovaný však při jednání výslovně uvedl, že se práva na náhradu nákladů řízení vzdává. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.