Rozsudek ze dne 26. 1. 2026
Výrok byl opraven usnesením ze dne 17. 2. 2026 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 11 847,63 Kč s 15 % úrokem z prodlení jdoucím od 30. 9. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 26 165 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 740,94 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 343,20 Kč,s 15 % úrokem z prodlení z částky 16 954,25 Kč jdoucím od 22. 10. 2024 do zaplacení,s 15 % úrokem z prodlení z částky 16 954,25 Kč jdoucím od 22. 10. 2024 do zaplacení a částku ve výši 9 500 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 21. 5. 2025, zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěru, který žalované poskytl právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 22. 6. 2023 ve výši 19 000 Kč. Žalovaná se zavázala s poskytnutým úvěrem zaplatit právnímu předchůdci žalobce 16 665 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 445 Kč, s úrokovou sazbou 15 % ročně, 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a 3 796 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku ve výši 35 665 Kč se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdce žalobce v 52týdenních splátkách po 686 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 6. 2024. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradila 22. 9. 2023, Ke dni 22. 1. 2024 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužní jistina činila 16 954,25 Kč a dlužný poplatek 11 558,38 Kč. Právní předchůdce žalobce smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21.10.2024 (viz čl. 12) postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek zaplatila právnímu předchůdci žalobce 5 500 Kč a žalobce po žalované požaduje zaplacení 38 012,63 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 954,25 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 11 558,38 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 343,20 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 740,94 Kč, 15 % roční úrok z dlužné jistiny ve výši 16 954,25 Kč jdoucí od 22. 10. 2024 do zaplacení a 15 % roční úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 16 954,25 Kč jdoucí od 22. 10. 2024 do zaplacení. U kapitalizovaného úroku ve výši 1 343,20 Kč se jedná o 15 % roční úrok z dlužné jistiny ve výši 16 594,25 Kč jdoucí od 21.6.2024 do 21. 10. 2024 a u kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 740,94 Kč se jedná o zákonný 15 % roční úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 16 954,25 Kč jdoucí od 30. 9. 2023 do 21. 10. 2024. Dále žalobce po žalované požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 500 Kč, která představuje součet postoupené smluvní pokuty ve výši 6 392,12 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 28 512,63 Kč za období od 22. 10. 2024 do 6. 2. 2025.Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, když provedl vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace právní předchůdce žalobce ověřil doklady uvedenými v zákaznické kartě, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí úvěru a nájemní/podnájemní smlouva.Protože se žalovaná k nařízenému jednání, ke kterému byla řádně předvolána, nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ze zákaznické karty žalované v žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná uvedla, že je vyučena, je svobodná, bez vyživovacích povinností, je zaměstnána jako dělnice s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 005 Kč a její odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Tyto informace si právní předchůdce žalobce neověřil žádnými doklady.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 22. 6. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované 19 000 Kč a zažalovaná se zavázala žalobci zaplatit poplatek za poskytnutý úvěr v celkové výši 14 741 Kč formou týdenních splátek po 686 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 679 Kč.Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 věta druhá).Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože z tohoto ustanovení vyplývá, že jde o neplatnost relativní, judikatorně již bylo vyřešeno, že se jedná o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Z těchto rozhodnutí vyplývá, že nezkoumá-li soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud úvěrující při posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného vyjde pouze z nedoloženého prohlášení úvěrovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nesplní povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitelé mají k posouzení úvěruschopnost dlužníků povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou údaje o životním a existenčním minimu nebo o průměrných výdajích obyvatelstva (z databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, která je předmětem řízení, když právní předchůdce žalobce vycházel při jejím uzavírání a při zjišťování úvěruschopnosti žalované toliko z informací, které mu poskytla sama žalovaná, a které si nikterak neověřil. Právní předchůdce žalobce tedy povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele - žalované splácet spotřebitelský úvěr nesplnil a úvěr jí poskytl v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru.Protože právní předchůdce žalobce žalované prokazatelně poskytl na tuto neplatnou smlouvu 19 000 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobce zaplatila 5 500 Kč, obohatila se žalovaná na úkor právního předchůdce žalobce ve smyslu § 2993 o. z., když ten plnil, aniž tu byl platný závazek. Právní předchůdce žalobce má tedy právo na vrácení toho, co plnil. Žalovaná na poskytnuté plnění zaplatila 5 500 Kč a k vrácení jí tak zbývá 13 500 Kč (19 000 Kč – 5 500 Kč). A protože v řízení bylo prokázáno, že následně byla předmětná pohledávka za žalovanou dle § 1879 o. z. postoupena na žalobce, uložil nyní soud žalované povinnost zaplatit dlužnou částku k rukám žalobce. Dle § 1880 občanského zákoníku přitom platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobce) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Protože žalobce má tedy právo pouze na to, co plnil na neplatnou smlouvu, byla žaloba ohledně dalších ve smlouvě sjednaného plnění, zamítnuta.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přestože v projednávané věci byla úspěšnější žalovaná, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalované dosud žádné náklady ve spojení s tímto řízením nevznikly.
Usnesení ze dne 17. 2. 2026
Výrok
Rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 26. 1. 2026 čj. 7 C 198/2025-63 se ve výroku I a II opravuje tak, že správně zní:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 13 500 Kč s 15 % úrokem z prodlení jdoucím od 30.9.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 24 512,63 Kčs kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 740,94 Kč,s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 343,20 Kč,s 15 % úrokem z prodlení z částky 16 954,25 Kč jdoucím od 22. 10. 2024 do zaplacení,s 15 % úrokem z prodlení z částky 16 954,25 Kč jdoucím od 22. 10. 2024 do zaplacení a částku ve výši 9 500 Kč, se zamítá.
Odůvodnění
Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 26. 1. 2026 čj. 7 C 198/2025-63 byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 13 500 Kč s příslušenstvím (výrok I), žaloba v části, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 24 512,63 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 9 500 Kč, byla zamítnuta (výrok II) a nakonec bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok III).Při vyhlašování rozsudku, ale došlo k početní chybě, když na místo částky 13 500 Kč ve výroku I bylo uvedeno chybně 11 847,63 Kč a na místo částky 24 5132,63 Kč ve výroku II bylo chybně uvedeno 26 165 Kč. Protože jde o zřejmou nesprávnost patrnou i z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, byla podle § 164 o.s.ř. provedena oprava tímto opravným usnesením.