Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 180 744,02 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 3 916,65 Kč,s 8,9 % ročním úrokem z částky 178 806,02 Kč jdoucím od 23. 9. 2024 do zaplacení as 12,75 % ročním úrokem z částky 178 806,02 Kč jdoucím od 3. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci na nákladech řízení 7 230 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 24. 10. 2024 zaplacení žalované částky z titulu nesplacení spotřebitelského úvěru. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel 28. 5. 2019 Rámcovou smlouvu č. 1833445 (viz čl. 18), na základě, které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [č. účtu]. Dne 9. 3. 2022 účastníci uzavřeli dodatek č. 12 k rámcové smlouvě (viz čl. 26), jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 214 120 Kč. a protože splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru byl mu úvěr č. HU01142513 schválen a dne 9. 3. 2022 vyplacen na jeho běžný účet. Ve smlouvě se žalovaný zavázal úvěr splácet pravidelně ve výši 3 610 Kč měsíčně, sestávající ze splátky jistiny a úroku ve výši 8,9 %, jehož výše byla sjednána ve smlouvě. S účinností od 9. 4. 2022 a předpokládané datum splacení úvěru tak bylo stanoveno na 9. 10. 2028. Splátky od 9. 4. 2022 do 24. 6. 2024 byly splaceny, ale počínaje splátkou ke dni 24. 7. 2024 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Tím došlo ze strany žalovaného k závažnému porušení smluvních povinností, a proto žalobce přistoupil k ukončení smlouvy a přípisem ze dne 23. 9. 2024 adresovaným žalovanému úvěr zesplatnil. Dle smlouvy mohl žalovaný mohl disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a zavázal se udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zavázal se zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván. Navzdory tomuto ujednání se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 938 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 178 806,02 Kč bez příslušenství a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 3 916,65 Kč za období od 24. 6. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do dne 22. 9. 2024. Celkový dluh vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy činí ke dni podání žaloby na jistině 178 806,02 Kč spolu s 8,9 % smluvním úrokem z jistiny ve výši 176 806,02 Kč jdoucím od 23. 9. 2024 do zaplacení, s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení z jistiny ve výši 178 806,02 Kč jdoucím od 3. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 916,65 Kč za období od 24. 6. 2024 do 22. 9. 2024 a dále nesplacený debet ve výši 1 938 Kč. Celková dlužná částka tedy činí 180 744,02 Kč (178 806,02 Kč + 1 938 Kč).Před poskytnutím úvěru žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to na základě informací, které mu žalovaný poskytl v žádosti o úvěr, a tyto údaje ověřil proti informacím zjištěným z klientových dokladů. Dále úvěruschopnost posoudil na základě informací získaných z interních a externích databází, a to z bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z nebankovního registru klientských informací.Protože se žalovaný k jednání, ke kterému byl řádně předvolán nedostavil ani včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Podle § 2395 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba, poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému dohodnutou částku ve výši 214 120 Kč. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z tohoto závazku porušil, neboť řádně a včas nesplatil všechny sjednané splátky. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném smluvní úroky ve výši 8,9 % a zákonné úroky z prodlení ve výši 12,75 %, jejichž výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, má tedy právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Náklady řízení žalobce ve výši 7 230 Kč představují zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 7 230 Kč