Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, naposledy upravená usnesením Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. 10. 2021 čj. 13 C 277/2021-20, se s účinností od 1. 9. 2025 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal svou žalobou uplatněnou u soudu dne 8. 10. 2025 vydání rozhodnutí, kterým by byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované, která je jeho dcerou, a která 1. 9. 2025 nastoupila do zaměstnání.Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 10. 2021 čj. 13 C 277/2021-20 byla naposledy upravena výše výživného pro žalovanou, na základě, které se její otec – žalobce zavázal platit na výživu žalované částkou ve výši 5 500 Kč měsíčně.Žalovaná se žalobou souhlasila, ale poznamenala, že neví, zda-li si v budoucnu nebude chtít doplnit vzdělání.Dle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není chopen sám se živit.V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaná je schopna sama se živit, a tudíž vyživovací povinnost rodičů vůči ní zanikla. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalobce vůči žalované s účinností od 1. 9. 2025 zrušil.Protože se žalobce, který byl v řízení plně úspěšný, práva na náhradu nákladů řízení vzdal, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal (§ 142 odst.1 o.s.ř.).