Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 18 166 Kč s 15% úrokem z prodlení jdoucím od 26.8.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je dále povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 2 252 Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku, a tok rukám jeho právní zástupkyně.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal po žalované svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 5. 9. 2024, zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že 15. 2. 2023 uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě, které žalované poskytl 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky žalobci uhradit poplatek v celkové výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek, tedy částka 24 000 Kč bylysplatné ve tří měsíčních splátkách a datem poslední splátky b den 25. 8. 2023. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když uhradil pouze 13 419 Kč a touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky a ponížen poplatek. Žalobce tak po žalované uplatňuje zaplacení 18 166 Kč (tj. jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 3.166 Kč).Před poskytnutím zápůjčky si žalobce od žalované vyžádal informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto si ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované, čímž žalobce řádně posoudil její úvěruschopnost.Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, ačkoliv byl řádně předvolána, a protože nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky řízení 15. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč ve třech měsíčních splátkách po 8 000 Kč.Soud projednávanou věc posoudil podle § 2395 o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, která vyhovovala i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalované dohodnutou částku ve výši 15 000 Kč. Naopak žalovaná své smluvní povinnosti z těchto závazků porušila, neboť řádně a včas jistinu z úvěru a poplatek za úvěr nesplatila. Proto soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalované zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 2 252 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši 800 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby a náhrady hotových výdajů k těmto úkonům (3x 300 Kč a 3x 100 Kč) dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % DPH ve výši 252 Kč.