Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako věřitelka uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] -[Anonymizováno], na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka [částka] a žalovaný se zavázal uhradit celkem [částka], sestávajících z půjčené částky [částka] a souhrnného poplatku [částka], ve formě týdenních splátek po [částka]. Žalovaný uhradil celkem [částka]. Žalobkyně tvrdila, že zbytek dluhu se stal splatným dne [datum], a požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. RPSN činila dle sjednaných podmínek 212,77 procent.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o úvěru ze dne [datum], z níž zjistil, že smluvní strany uzavřely smlouvu, na základě které měla žalobkyně žalovanému poskytnout částku [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem [částka], a to ve splátkách po [částka] týdně. Žalobkyně uplatnila částku [částka] jako rozdíl mezi sjednanou celkovou částkou [částka] a žalovaným uhrazenou částkou [částka]. Roční procentní sazba nákladů činila podle smlouvy 212,77 procent.
5. Podle ustanovení § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odstavce 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odstavce 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odstavce 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
6. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kde bylo rozhodováno o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a kde byla posouzena obdobná smlouva jako absolutně neplatná. Krajský soud v uvedené věci dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věty první o. z. neplatná. K takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Na tomto závěru nic nemění ani tvrzení žalobkyně o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Jestliže měl žalovaný při poskytnutí částky [částka] zaplatit celkem [částka] a RPSN měla činit 212,77 %, jedná se o ujednání zcela zjevně nepřiměřené. Výši ujednané úplaty je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud připomněl, že občanskoprávní judikatura považuje za nepřiměřenou již úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně Nejvyšší soud ve věci sp. zn. [spisová značka] uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Takto sjednanou výši celkových nákladů úvěru shledal soud rozpornou s dobrými mravy.
7. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
8. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou. Žalovaný se vyplacením jistiny bezdůvodně obohatil o [částka], přičemž z této částky již splatil celkem [částka], proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] odpovídající poskytnuté a dosud nevrácené částce. Protože žalovaný tuto částku žalobkyni nevrátil, byl v prodlení nejpozději ode dne [datum], od něhož žalobkyně úrok z prodlení požadovala. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části na zaplacení nevrácené jistiny spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] z celkem uplatněných [částka], tedy v rozsahu přibližně 47,4 %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu přibližně 52,6 %. Žalovaný tak měl ve věci jen mírně převažující úspěch; zároveň mu však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.